Really long day [CZ]

Jestli si máme užít, tak si užijeme!

Z pohledu Elisabeth:

''Wow, ty si s bráškou nějak rozumíš'' ''Jo on je...je super, a má hezké vlasy'' ''Aha..'' ''A taky má hezé svaly, a taky má hezké...'' ''Dobrý, dobrý, ušetři mě prosím všech detailů, heh'' skočila mi do věty Lexi, která na mě jen zírala a protivně se usmívala. ''Tady jsem ti vybrala černobílý top a teplákové kraťasy'' řekla a podala mi zmíněné oblečení...''Vždyť mi v tom bude vidět až do krku!'' ''Ale notak, přece už jsme tě všichni viděli nah...ehm, chci říct, je to normální tričko.'' Jasně no, už mě všichni v tomto domě viděli nahou...skvělé. O ničem lepším se mi doopravdy NIKDY nesnilo. Oblékla jsem se a obula si boty NIKE. Další značka...takoví snobi. Vyšly jsme dveřmi na zahradu, nevím jak, ale to bylo jedno, totiž, mým úkolem nebylo se tu vyznat ale následovat ostatní...jako ocas. Tam už čekali Oliver s Charliem alias 'Pinďou' a já málem omdlela při pomyšlení, jak mě viděl...jasně, nejspíš neviděl to nejdůležitější, ale ten pocit trapnosti v sobě mám tak i tak. Oliver si pohazoval s volejbalovým míčem a já najednou cítila něco, co my uklidnilo nervy. Snow na mě začal skákat a já si k němu klekla. Objala jsem ho a byla velmi šťastná, že je tu někdo 'můj'. Zahlédla jsem Kelly, jak olizuje Olivera a pořádně pomuchlala Snowa. S Oliverem jsme se na sebe něžně usmáli, a já se zamilovala to jeho mokrých vlasů. Najednou jsem trochu litovala, že jsem se v té sprše nepodívala na...vždyť víte. No co, jsem taky člověk, a mám své potřeby. Ale ty má každý ne? ''Tak už hrajem, vy hrdličky'' ''Závidíš...'Pinďo'? Haha'' zasmál se Oliver a rozhodil míč. Volejbal mi docela šel, byla jsem si jistá, že ty dva svalnaté...opálené...svůdné...zase jsem se ztratila v jeho očích a nevšimla si, jak na mě letí míč. Ucítila jsem silný náraz do mého prsa. Zřejmě házel Charlie. Spadla jsem a popadala dech. Ještě jsem viděla jak ke mě někdo běží, už nevím jestli Pinďa nebo Oliver, viděla jsem je jen rozmazaně a pak už tma. Zatmělo se mi a byla jsem tuhá.

Z pohledu Olivera:

''El? El? Vzbuď se El!'' nevnímala, omdlela. Já a Lexi jsme si k ní klekli a Charlie se nejspíš styděl. Podíval jsem se na místo kam míč narazil. Bylo to ošklivé. Měla pěkně zarudlé prso, bylo mi to tak líto...''Ty malý hnusný pako! Víš co Charlie? Jdi pryč!'' ''Notak Olivere, vždyť on za to nemůže, jak by mohl vědět, že ten míč neodrazí. Je to přece hra.'' ''Máš pravdu Lexi, Charlie, pojď sem'' řekl jsem a Charlie pomalu a vycukaně ke mě přikráčel. ''Blíž...ještě blíž'' řekl jsem a dal mu pěstí do hrudi. Neudržel jsem se. Když jsem se na něj nemohl zlobit, alespoň jsem mu to oplatil...nejspíš mnohem menší silou než to cítila El, ale byl jsem rád, že cítí alespoň nějakou bolest. Lexi si zakrývala pusu rukou a mírně se chichotala. Přišel Snow a začal El olizovat. Viděl jsem jak se začala dívat ''El? Jsi celá El?'' ''Olivere? Jsem mrtvá? Jéé Snow...takže já jsem v nebi...'' řekla mi poněkud zmateně....''No zato já ve svém vlastním pekle na zemi.'' zamumlal jsem. ''Pojď El, dám tě do pokoje.'' Bylo ještě světlo. Vzal jsem jí jako mimino a odnesl ji do svého pokoje. Byla překvapivě lehká, vážně. Zřejmě lehčí než Kelly. No, to trochu přeháním, ale byla vážně lehká. ''Lexi, ošetři Pinďu'' řekl jsem na rozloučenou. Položil jsem El na svoji postel, na levou stranu. Dal jsem jí na čelo studený mokrý ručník, a sundal jí tričko a podprsenku. Nevnímal jsem, že je přede mnou polonahá, koneckonců, to už tu přece jednou bylo. Přiložil jsem jí na začervenalé prso led, a ona mě  začala vnímat...

Z pohledu Elisabeth:

Viděla jsem, jak nade mnou klečel Oliver a přikládal mi led na prso. ''Ty jsi mě svlíknul!'' vykřikla jsem vyděšeně, když jsem si všimla, že jsem bez podprsenky. Škubla jsem sebou a najednou mě zabolely svaly na hrudi (Jsou to vůbec svaly?). ''Auu'' vykřikla jsem a spadla zase na postel. Začala mi stékat slza po tváři. Nic mě nebolelo...bylo to divné. Nechtěla jsem brečet, ale prostě se to stalo. Snažila jsem se slzu zakrýt otočením hlavy na druhou stranu. Začal mi zvonit telefon, byl na nočním stolku u mé hlavy. Neviděla jsem, kdo volá. Viděla jsem jenom to, jak mobil svítí, a slyšela vibrování. Byla jsem příliš unavená na to, abych ten mobil zvedla. Oliver mi otočil hlavu a palcem mi utřel slzu...''Je mi to líto...'' řekl a chtěl mě políbit ''Ne Olivere, tohle nejde...'' řekla jsem a otočila zase hlavu. Lehl si ke mně na postel. Dívali jsme se sobě do očí, a já si najednou všimla, že se stmívá, pane bože, musím domů! Vzala jsem rychle mobil do ruky, ale hovor nestihla zvednout. ''Co se děje El?'' ''Musím domů, je pozdě'' řekla jsem a posadila se. Málem jsem vyjekla bolestí, ten Pinďa má ale páru. Celé prso mě bolelo. ''Snad nechceš teď domů? Je tma, a navíc bys to prso neměla namáhat, ještě před deseti minutami jsi omdlela! V tomhle stavu tě nika nepustím'' ''Myslíš?!'' hrubě jsem vstala a neřešila, že jsem polonahá, bylo mi teď všechno jedno. Odhodlaně jsem šla chodbou a snažila se zapojit veškeré buňky v mém těle obsahující můj orientační smysl. Po cestě jsem potkala Charlieho ''Wow, i s naraženým prsem vypadáš úžasně'' řekl a úchylně na mě zíral. ''Jdi do prdele!'' zařvala jsem na celou chodbu a plácla ho rukou přes celý obličej tak silně, že spadl. Za sebou jsem slyšela nehorázně dlouhou ozvěnu 'do prdele...do prdele...do prde...' znělo za mnou asi padesát krát. Povzdechla jsem si a viděla jak za mnou Oliver rychle chodí, vypadali jsme jak dva staroušci co hrají na honěnou...nebo spíš...chozenou? To je fuk. ''El počkej, stůj El!'' zařval na mě Oliver tak silně, že jsem se vážně zastavila, otočila se na něj. Přišla k němu a začala ho vášnivě líbat. Už mě nebavila tahle hra, jestli si máme užít, tak si užijeme!