17- Your new home

566 46 6
                                    

Taehyung pov.

„Tady budeš spát" ukázal mi Jungkook pokoj který vypadal že už ho někdo obýval. Doufám že ten někdo nebude Jungkook

„ Spát? Proč bych tady měl.. Jungkooku já tu nezůstanu přes noc" všechno mi rychle docvakalo a já chtěl co nejrychleji zmizet.

„ Ne andílku... Ty se sem nastehuješ a toto bude náš společný pokoj" usmál se na mě, ale když viděl můj výraz pokračoval.

„ Tvoje věci už jsou tady, nechal jsem je přinést když jsme byli dole. Na kluka máš pořádnou zásobu bot" zašklebil se načež jsem si odfrkl.

„Jdu domů" protestoval jsem hned načež se na mě ostře podíval.

„Tohle je teď tvůj domov Taehyungu" zachrapťel.

„ Pane bože..." Povzdechl jsem si.

Já tu být nechci! Pane bože co tu jako budu dělat? Já sem nepatřím. To jeho monstrum mě určitě ze spánku zabije, to je víc než jasný.

„Stačí Jungkooku ale Bůh není špatnej" ušklíbl se a přešel ke mě.

„ Ani bůh mi v téhle chvíli nepomůže" zafňukal jsem a sedl si na jeho- teda už naší postel.

Bože, nechci tu být a nechci tu trávit čas s ním. Doufám že bude mít po čas mého bydlení hodně práce, takže ho nepotkám.

Co vlastně dělá za práci? Učíte to není nic legálního,tím jsem si jist.

„ Ty s tím naděláš" protočil očima a odešel z pokoje.

Aspoň teď už mi dal pokoj. Vytáhl jsem telefon a najel na kontakty abych mohl zavolat Jinovi.

„Proboha kde seš?! Zvoníme tu na tebe už nějakou dobu!" Rozčiloval se hned Jin. On přišel ke mě? Teda už ne ke mě ale chápeme se.

„ No víš... Já se přestěhoval" poslední slova jsem rychle vychrlil a dál si telefon dál od ucha protože jsem věděl co nastane.

„Co že si?!" Ozval se z telefonu Jinův díky bohu tlumený hlas.

Já věděl proč to dělám. Teď bych byl nejspíš už hluchej.

„ No jo víš.. tak nějak sem ti o tom zapomněl říct" nervózně jsem se zasmál a lehl si do postele.

Bože byla krásně měkká, a hezky voněla. Okey jediné pozitivum co na tom vidím. Pořád to tu nenávidím a Jungkooka ještě víc.

„ Jak že zapomněl říct?! Ty malej!" Řval dál Jin a za ním se ozval hlas Namjoona.

„ Klid Jinnie.... Okey Tae tak kde teda bydlíš teď?"

„Noo jo já ti napíšu adresu"

S tímhle jsem to tipnul a rozhodoval se jestli půjdu najít Jungkooka abych se ho zeptal jestli můžou přijít. Přece jen je to jeho barák.

Zvolil jsem rychlejší cestu.

„ Jungkooku pomoc!!" Zařval jsem na celý barák, protože takhle jsem měl jistotu že hned přijde.

A opravdu přišel. Ani ne do minuty vtrhl do pokoje celý udýchaní a přispěchal k posteli.

„Co se děje?! Je ti něco?" Ptal se hned a začal mi hmatat na čelo.

Celkem roztomilý ale stejně ho nenávidím.

„ Jsem v pořádku, jen jsem se chtěl zeptat jestli by mohli přijít Jin s Namjoonem." Nevinně jsem se usmál  a posadil se.

„To nemyslíš vážně.." vydechl a sedl si ke mě na postel.

„ Fajn můžou přijít...a ale chci pusu" roztomile zamrkal a rychle se natáhl pro jeho slibovanou pusu.

„Adresu víš tak zatím" odešel než jsem ho stihl seřvat za to co udělal.

On mě fakt políbil?...

Hii!!! Tady je ta slibovaná kapitola Sunshine <33

𝐂𝐡𝐨𝐤𝐞 𝐦𝐞 𝐥𝐢𝐤𝐞 𝐲𝐨𝐮 𝐡𝐚𝐭𝐞 𝐦𝐞,𝐛𝐮𝐭 𝐲𝐨𝐮 𝐥𝐨𝐯𝐞 𝐦𝐞/vkook/Kde žijí příběhy. Začni objevovat