Death [l.s.] (CZ) ✔︎

VII.

Další den jsem zamířil hluboko do lesa na místo, kde se odehrál náš první polibek.

" Louisi, zpomal, kam to jdeme?" zeptal se Harry menšího bruneta, který si to ťapal kus před ním. Na to, že měl oproti Harrymu malé nohy, mu Harry ani za mák nestačil, a proto musel popoběhnout, aby ho trošku odhnal.

" Nebuď zvědavý, Curly, ale můžu ujistit, že se ti tam bude líbit." Usmál se Louis a dál si prorážel cestu.

" Dobře" kývl Harry a poslušně jako pejsek cupital za ním.

~~

" Tak jsem tu" zastavil se Louis a poukázal na to kolem něho. Bylo tu nádherně.

Měl pravdu Harrymu se tady vážně líbilo a to hodně. Věděl, že tohle bude jeho oblíbené místo, navždy a to ještě ani nevěděl, co přijde.

Byla tu lavička, na kterou se posadili.

Kolem nich bylo ticho a oni ho nehodlali rušit, oboum stačila jen přítomnost toho druhého, užívali si jí.

Harry si položil hlavu na Louiho rameno a ten se jen usmál a objal ho rukou kolem ramen, chtěl ho mít u sebe, co nejbíž to jen šlo. Potřeboval jeho přítomnost cítit, co nejvíc to šlo, zamiloval si jeho vůni a potají jí teď fetoval, jelikož mu byl Harry tak blízko, tak jí měl všude kolem sebe.

" Není ti zima?" Prolomil ticho Louis, když si všiml jak se Harry maličko klepe.

" Není" pokroutil Harry hlavou a víc se na Louiho natiskl.

" Cítím jak se klepeš, Hazz" zašeptal mu do ucha.

" To je možné, ale zimou to rozhodně není"  zamumlal Harry a Louisovi jakoby to došlo.

" Bojíš se mě?" Zeptal se.

" Co????" vyjekl Harry " Neee!" pokroutil hlavou, nebál se ho.

" Tak co se tedy děje?" Zeptal se Louis nechápavě.

" Jen , jen jsem trochu nejistej" Přiznal a sklopil halvu k zemi.

" Z čeho jsi nejistej, Curly?" otázal se Louis a vzal Harryho hlavu do dlaní.

" Bojím se, že udělám nebo řeknu něco špatně" Zamumlal potichu s pohledem do Louiho modrých oceánů.

" Ale, Curly, toho se nemusíš vůbec bát" potřásl Louis hlavou s úsměvem.

" Vážně?" Zeptal se a Louis kývl.

" Tak, tak dobře" Zašeptal Harry a trochu se uklidnil už se ani tolik netřásl.

" Už od první chvíle chci udělat jednu jedinou věc, mohu??" Zeptal se brunet.

" Ano můžeš" kývl Harry, věděl, co má Louis na mysli, bude to jeho úplně první pusa, věděl, že jí chce s ním.

Louis opatrně položil ruku na Harryho tvář a přiblížil se k němu o něco blíž, chtěl ho škádlit, věděl jak moc Harry chce cítit jeho rty, nechtěl mu to dát tak brzo, ale sám tak moc chtěl cítit jeho malinové dokonale vykrojené rty na těch svých, proto to netrvalo dlouho a Louis přitiskl své rty na ty jeho.

Jejich polibek byl pomalý, opatrný a láskyplný.

Harry může s jistotou říct, že tohle byl ten nejlepší první polibek jaký by si mohl kdy přát.

Louis zase může říct, že tohle byl jeho nejlepší polibek za celý jeho život.

Harry došel přeně na to místo a zastavil se, stále tu byla ta lavička, stále to tu bylo stejně nadherné a kouzelné, jen už to nebylo ono, byl tu sám, Louis je mrtvý, už to nemá to psrávné kouzlo, jako před 13 lety.

Posadil se na ztrouchnivělou lavičku a zavřel oči, bylo tu to stejné ticho. V hlavě se mu stále dokola přehrával onen polibek, přejel si po rtech jakoby snad na nich mohl cítit jeho rty.

Pak prudce otevřel oči a spatřil Louise naproti němu. Zatřepal silně hlavou, štípl se do ruky, znovu zavřel oči a následně je otevřel, po Louisovi ani památky.

Byla to jen zkurvená vidina. Mrzelo ho to, ale co se dá dělat, Louis je prostě mrtvý.

Ale Harry nepomyslel na to, že by to mohl být jeho duch.

~~

615 slov

Hihi.