Epilog

180 35 11
                                    

"Stále nechápu, že jsem tě nepoznal" pokroutil Harry hlavou.

" To už je teď jedno, Lásko" zašeptal mu Louis do uchu a víc ho zmáčkl v objetí.

Leželi na posteli. Teda Louis ležel na posteli, Harry ležel napůl na Louisovi a napůl na posteli a nechal se Lousiem ze zadu objímat.

V televizi měli puštěný film, kterému stejně ani jeden nevěnovali pozornost.

Užívali si jen přítomnosti toho druhého. Šeptali si slova lásky do ucha, líbali se, mazlili.

A přesně takhle bylo Harrymu i Louisovi nejlépe.

Oba cítili to teplo domova.

Oba byli šťastní.

Oba měli toho druhého, už nebyli sami.

Už zase byli celý.

Byli jako člověk a kyslík.

A jak je známo člověk nemůže žít bez kyslíku, tak Harry nemohl žít bez Louiho a Louis nemohl žít bez Hazzy.

Oba se vzájemně doplňovaly.

"Už nikdy tě nepustím" zamručel Harry.

"A já už nikdy neodejdu" zašeptal Louis.

"To ti slibuji" řekli oba na stejno a svoje slova zpečetily láskyplným polibkem.

A svůj slib dodrželi.

Nejšťastnější den byl když si řekli své ano, stali se z nich manželé a adoptovali si trojčátka.

Nejsmutnější, když ruku v ruce opouštěli spolu tento svět.

Louis umíral a Harry si k smrti dopomohl.

Louis neměl opustit a Harry pustit, proto nebylo jiného řešení a oba umírali s pohledem tomu druhému do očí, jejich tvář zdobil zamilovaný úsměv, jakoby jim bylo zase 15 a 17 a ne 80 a 82.

Přesně takhle je po týdnu našli jejich sousedi.

Leželi na zemi, mrtví, jejich ruce spojené, hlavy nakloněné k sobě a na jejich tváři úsměv.

Přesně tak jak chtěli zemřít, spolu.

THE END

~~

Tak a jsme na konci tohohle příběhu.

Děkuji za všechny přečtení, hlasy a komentáře, vážím si toho. <3

Ps: Vrátila jsem se k psaní příběhu Fifty shades of Blue a vydala již třetí kapitolu, takže se můžete jít podívat.

Bye<3

Death [l.s.] (CZ) ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat