"Harry, chlape, co tě sem po tak dlouhé době přivádí?" uvítal ho jeho nejlepší kámoš radostně, když ho uviděl na jedné z barových židlí v jeho klubu.
"Dneska je to 5 let" zašeptal zdrceně Harry a lokl do sebe na ex sklenici s tekutinou zlatavé barvy, kterou držel v ruce.
Jeho kamarád, Zayn, se smutně usmál. Až teď mu došlo, co je dneska za den, jaké je dnešní datum. 28.9. Pro všechny je to jen obyčejné datum, ovšem pro Harryho je významné a bolestivé.
28.9. V tento den přesně před pěti lety se stalo něco, co Harryho srdce bude bolet až do smrti.
" Drž se Harry" pohladil ho po zádech. Věděl jak je to pro něho těžké. Nedokázal by to. Harry byl kurva silný. Kdyby se tohle stalo jemu, nejspíš by ležel dávno těch pět let zakopaný po zemí.
" Snažím se, ale kurevsky to bolí, Zee" Harry jemně popotáhl a zamával na holku za barem prázdnou skleničkou.
"Já vím, Hazz, jenže lepší to nebude" zamumlal.
"Ty umíš teda člověka uklidnit a povzbudit" zašeptal Harry s ironií.
" Jo to je to, co mi nikdy nešlo" přikývl Zayn a usadil se na židli vedle svého nejlepšího kamaráda.
"Víš jen mě napadlo, nebylo by lepší, kdyby jsi si někoho našel?" zeptal se opatrně. Nechtěl Harryho naštvat.
"Ne" zavrčel Harry okamžitě odmítavě. Nechtěl nikoho. Chtěl JEHO.
" Harry, já chápu, že on byl tvoje životní láska, byly jste spolu 8 let, ale pomohlo by ti najít si někoho, pomohl by ti se přes to přenést. Zmírnil by bolest" domlouval mu.
"Prostě nechci. Chci jen JEHO" ozval se znovu Harry a lokl si ze sklenky, která před ním právě přistála.
"Jenže ON je mrtvý" vykřikl Zayn a Harry se na něho zklamaně podíval. Jeho oči se zaplňovaly slzami.
" Promiň" omluvil se hned Zayn a pohladil Harryho znovu po zádech.
"No tak Zayne, už zase?" ozval se kousek od něho jeho přítel.
" To je dobrý, Ni" ozval se Harry plačtivým hlasem.
"No to teda není" zakroutil hlavou Niall a přešel k Harrymu, aby ho mohl obejmout.
" Jen se vyplač, Hazz" pohladil ho Niall po zádech.
Dnešní den byl smutný pro všechny, nejen pro Harryho, ovšem Harry měl větší důvod byl smutný, on ztratil svou lásku, svého přítele, někoho koho miloval, kdežto oni ztratili kamaráda.
" I když Harry, musím souhlasit se Zaynem, možná by bylo dobré, aby jsi si někoho našel, přeci jen aspoň trochu by ti pomohl" zašeptal Niall potichu. Říkal to nerad, ale jeho přítel měl v tomhle pravdu.
" Měl bych pocit že HO podvádím" zašeptal Harry potichu.
On sám nad tím už několikrát přemýšlel. On prostě není osoba, která by byla ráda sama. Chtěl svou druhou polovičku. Sám akorát upadal do deprese a často brečel. Hlavně nad ztrátou svého milovaného.
Možná by bylo dobré, aby si někoho k sobě našel, někoho kdo by ho miloval. Někoho, aby už nebyl sám. Jenže jeho už dávno nikdo nechce.
"Nepodváděl by jsi ho, Hazz. On sám by určitě chtěl, aby jsi si někoho našel a né aby jsi se celý rok trápil a v tenhle den se opil, aby jsi zapil bolest" ozval se znovu Zayn.
"To je možná pravda, ale Zee, mě už dávno nikdo nechce. Jsem starý" odvětil Harry.
" Je ti 28, Harolde, nejsi starý" promluvil Niall naštvaně.
"Jsem, už o mě není zájem jako dřív" zamumlal Harry. Dřív se o něho rvalo několik kluků i holek, ovšem on už měl JEHO.
ON všechny ochotně doháněl, jelikož jeho princeznu nebude mít nikdo jiný než on sám. Byl majetnický a trochu žárlivější, ale Harry to na něm miloval.
Teď by si o něj už nikdo neopřel ani to blbý kolo.
"Ale hovno, Harry, otevři oči, svět je barevnej a ne černobílej, jako ho máš ty. Otevři ty oči, jelikož je máš zřejmě zavřený. Já je mám otevřený a neustále vidím někoho, jak po tobě pokukuje. Třeba támhle ten brunet, který stojí támhle kousek od nás. Ten na tobě může oči nechat " poukázal Zayn na ten fakt a Harry se velice rychle odtrhl od Nialla jen kvůli tomu, aby mohl spatřil ty dva oceány, které na něho jeho majitel upíral.
Srdce mu poskočilo a on nemohl dýchat. To stvoření, které stálo kousek od něho mu vzalo veškerý dech, jeho krása mu ho sebrala.
A můžu říct, že on byl vážně nádherný, nadpozemsky krásný.
Harry z něho nemohl spustit oči. Ovšem brunet na tom byl stejně. Nemohl uvěřit, že vidí něco tak sexy jako byl Harry.
Zelená se prolínala s modrou.
Oba se navzájem přitahovali.
Harryho přitahovalo na brunetovi vše, ale hlavně jeho výška a ty jeho oči.
Bruneta na Harrym přitahovali též jeho oči, ale i vlasy a jeho postava. I když Harry seděl brunet věděl, že je aspoň o dvě hlavy vyšší jak on.
Ovšem brunetovi v mozku šrotovala usilovně kolečka. Snažil se přijít na to proč někdo jako on právě před chvílí ještě plakal.
Ovšem to, že jeho oči byly rudé od pláče jim vůbec neubíralo na kráse.
Brunet však už na pohled mohl vyčíst, že je Kudrnáč zlomený. Chtěl ho dát zase do pořádku.
Kudrnáč věděl, že onen brunet bude ten, kdo ho dá dohromady. On bude ten kdo jeho ránu na srdci zahojí.
Ovšem nikdo neviděl tu jednu důležitou věc.
~~
870 slov
Lidi z týhle ff jsem třeba mega nadšená už teď a nechápu proč.
ČTEŠ
Death [l.s.] (CZ) ✔︎
Romance" Kdo je to?" poukázal jsem na náhrobek. " To byl můj přítel" smutně se usmál a já měl vážně velkou chuť ho obejmout. " To je mi líto" zašeptal jsem. "Jo to mě taky, ale už jsem se s tím smířil, už je to 5 let" zašeptal. 5 let?? ~~ Nejlepší umístění...