Death [l.s.] (CZ) ✔︎

XI.

"Cože?" zeptal se Jamie přiškrceně.

" Já" začal.

"My jsme se těm den hádali. Nařkl jsem ho, že mě podvádí. Nepodváděl, ale to teď není až tak důležité." Zavrtěl hlavou Harry.

" Proč jsi si myslel, že tě podvádí?" zeptal se Jamie se zájmem.

" Chodil domů později, nechtěl sex i přesto byl spokojený, občas mě ani nenechal, abych na něho sáhl, celkově se choval divně, jinak" zašeptal jsem se sklopenou hlavou.

"Aha, jak víš, že tě vážně nepodváděl?" zeptal se znovu Jamie.

"Nechal mi dopis, kde mi vše vysvětlil. V práci na něho šlapal šéf i jeho spolupracovníci. Nakládali mu hodně práce. Trošku pil. Nezvládal to, ale mě se nesvěřil. Řekl, že mě nechtěl zatěžovat svými problémi. Což byla píčovina. Ve vztahu jde o to, aby se jeden druhému svěřovali, aby ten druhý věděl, že na to není dopice sám " zavrčel jsem.

" Na to asi nemyslel " zašeptal Jamie.

" Asi ne" přikývl jsem.

"Každopádně strhla se hádka. Zničil jsem nám náš skvělý večer, uhodil jsem ho, silně, chtěl jsem, aby pocítil stejnou bolest, jakou zažívalo moje srdce" zašeptal Harry se slzami v očích.

"Tak moc toho lituji." Zašeptal a těžce polkl.

" A pak přišlo ještě něco horšího" Harry zvedl pohled ze země a přesměroval ho na Jamieho, který ho chytil za ruku, jakoby mu tím chtěl říct, že tu je pro něho jako podpora, že to zvládne, že mu věří.

" Co přišlo?" vyzvídal Jamie.

" Řekl jsem mu tolik hnusných, špatných, nepravdivých věcí, kterých jsem ihned tak moc litoval, ale nemohl jsem je už vzít zpět, už opustily má ústa, utekl, chtěl jsem ho zastavit, ale byl rychlejší a pak jsem našel ten dopis. " Harrymu se špatně mluvilo i dýchalo, jeho tělo ovládaly vzlyky.

" To zvládneš " stiskl mu Jamie pevně ruku a Harry se na něho vděčně usmál. Neví co by bez něho dělal. On byl jeho záchrana.

" Viděl jsem jak skáče z toho útesu, spadl do moře, skočil jsem za ním, ale nikde v té vodě jsem ho nenašel, jeho tělo se nenašlo, zřejmě ho odnesla voda a žraloci ho sežrali. Vzalo mě to. Vážně hodně." odmlčel se. Nevěděl zda mu říct i o tom co se stalo potom, ale nakonec se rozhodl.

" Bral jsem si to za vinu, což ona to byla moje vina, to kvůli mě to udělal, to kvůli mě to už nezvládl dál snášet. To kvůli mě se zabil " znovu se odmlčel, aby se mohl vysmrkat a nadechnout.

" Pokusil jsem se několikrát spáchat sebevraždu, naštěstí mě v tom moji kámoši nenechali a pomáhali mi, ovšem jednou jsem vážně málem umřel. Skončil jsem v nemocnici. Přiznal jsem se ke všemu, i když jsem věděl, že oni to vědí" Jamie se na něho se strachem a vykulenýma očima a s pootevřenou pusou díval jakoby nemohl uvěřit jeho slovům.

" chodil jsem k psychologovi. "Zašeptal.

" Jak dlouho? " zeptal se Jamie.

" Něco kolem půl roku. Značn ěmi pomohl. Už jsem. Nechtěl umřít. Smířil jsem se s tou vinou. Ovšem postupem času se to zase vracelo. Moji kamarádi mi pomáhali jak nejlíp uměli a to díky nim jsem neskončil jako Louis pod zemí. Vděčím jim za všechno" usmál se Harry.

" Lituješ těch slov, které jsi mu řekl? Proč jsi je vlastně řekl?" "vrátil se k tomu, co jsem řekl předtím.

" Bylo to v zápalu naštvanosti. Byl jsem naštvaný že zapírá a pak to že mě prostě vypadlo. Nechápu kde se to ve mě vzalo. Panebože ani nevíš jak moc jsem se za to nenáviděl. "zašeptal Harry a dal si hlavu do dlaní.

" Ty slova by nikdy nemohly být pravda. Vždyť on byl ten nejčistší clovek jakého jsem znal. Těch slov lituji proklatě moc" zašeptal Harry a zatahal se za vlasy.

"To je dobré. Už dávno jsem ti odpustil" zašeptal Jamie a políbil mě.

COŽE????!??!?!??!??!??!?????????!??!?!??!??!??!

Přeci jen se rozhodl to tajemství prozradit....

~~

626 slov.

Čekal tohle někdo??
Hihi.