Za oponou reality✔

10.

Pov. ON

Rozvodové papíry jsem mé ženě předhodil u naší každodenní společné večeře. Brečela. Hodně brečela. Prosila mě, abych si to rozmyslel, že udělá cokoliv, že bude lepší. Já byl ale jako skála, nezlomný, bez slitování. Bylo to, jakoby každé slovo, co vypustila z úst šlo mimo mě. Jako kdyby jsem už teď seděl v letadle za mou milou. Už mě tu nic nedrželo. Můj dům jsem nechal mé teď už exmanželce. 

Rychle jsem si sbalil všechny kufry, co jsem doma měl a co nejrychleji vypadnul z toho domu, který byl po deset let mou zlatou klecí.

V Česku už jsem měl domluvený jeden z nejluxusnějších hotelů, co se v hlavním městě nacházel. Nepotrpěl jsem si na luxus, ale chtěl jsem, aby místo kam poprvé přivedu mou životní lásku bylo dokonalé, čisté a příjemné. Abychom na sebe měli prostor a hlavně soukromí.

Těšil jsem se na ni jako nikdy na nic. Měl jsem perfektní plán. Věděl jsem, kde studuje a i kdy zítra končí ve škole. Stačilo tam jen přesně na čas dojet a překvapit ji. Nevěděl jsem, jak bude reagovat a co všechno si k ní mohu, takhle na prvním setkání dovolit, ale rozhodl jsem se pro něco, co ničemu neuškodí...květiny. Říkala, že miluje modré růže a kopretiny. Takže tohle bylo vyřešené.