Labyrint lásky

Markusovy obchody

Rozbořeným městem jsme šli až k podivnýmu hloučku lidí. ,,Tady to je. U vchodu vám dají něco k pití, ale nepijte to." Řekl Jorge, chytila jsem ho za paži a řekla. ,,Jestli si mě pamatuje, tak mě tam fakt nepustí." Jorge se pousmál a řekl. ,,No tak si najdi jinou cestu. Zůstaň v tajnosti a kryj nám záda. Vezmi si vysílačku a kdyby se tady objevila Brenda a ten kluk, tam se ozvi." Kývla jsem, vzala si vysílačku a oddělila se od nich. Do toho klubu se dalo dostat i rozbitým oknem, cesta k němu vedla pod sutinami. Konečně jsem se dostala k tomu zatracenýmu oknu. Vlezla jsem dovnitř, ale o jeden ze střepů jsem se pořezala. ,,Sakra!" Vyprskla jsem a chytila se za rameno. Hled jsem měla celou ruku od krve. ,,Tohle se opravdu podaří jenom mě." Řekla jsem odlehčeně a potichu se přesunula nad ten klub. Viděla jsem odtam všechno. Utrhla jsem si kus trička, abych si mohla odvázat tu ruku. Chvíli jsem seděla na římse a sledovala, jestli se někde neobjeví Brenda. Všimla jsem si Jorgeho a ostatních, jak mizí v jiné místnosti. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem uviděla Brendu i Thomase. Kousek od nich stál i Markus. Popadla jsem vysílačku a řekla. ,,Jorge jsou tady!" Z vysílačka se ozval Jorgeho hlas. ,,Fajn. Sejdi dolů, pomůžeš mi s Markusem." Zasunula jsem vysílačku zpět do kapsy a seskočila z římsy mezi tancující lidi. Hned jak jsem dopadla, mě někdo chytil za zraněnou ruku a stáhnul mě dozadu. ,,Sladká a přitom drsná Katrin. Jak dlouho jsem tě neviděl?" Ozval se Markus a dýchal mi na krk. ,,Jo taky jsi mi chyběl!" Makrus mě chytil pod krkem a já cítila jeho rty na svém krku. ,,Tak to by stačilo!" Vykřikl Jorge a dal Morkusovi pěstí. ,,Fajn, teď s ním pryč." Řekl mi Jorge, oba jsme ho popadli a odtáhli ho do vedlejší místnosti. Posadili jsme ho na židli a pevně ho svázali. ,,Mladej, postarej se o ni." Řekl Jorge Newtovi.

Posadila jsem se vedle něho a sundala si bundu. ,,Nemůžeš na sebe být opatrnější?" Zeptal se mě Minho provokativně. ,,Na to že mám být mrtvá si připadám dobře." Řekla jsem odlehčeně a odmotala si zakrvácený kus trička. ,,To je hrozný." Řekl Minho znechuceně a odešel. ,,Fakt hrdina." Řekla jsem se smíchem, Aris mi donesl mokrou hadru a čistý obvaz. Newt mi ránu umyl a zavázal. ,,Co já bych bez vás dělala, kluci moji." Řekla jsem a položila si hlavu na Newta. Jorge se snažil z Markuse vymlátit informace, kde je Pravá ruka. Ale nikam to nevedlo. ,,Poslyš nebaví mě, ti ubližovat. Tak kde je Pravá ruka Markusi!" Zeptal se chladně Jorge. Thomas se už taky zvednul a zeptal se. ,,Počkat, to je Markus?" Markus se usmál a pobaveně řekl. ,,Ten kluk je fakt bystrej. Hele ty seš mozek týhle operace." Jorge chytil Markuse za vlasy a výhružně řekl. ,,Ty víš kde se schovávají, tak mi to řekni a nějak se dohodnem." Markus se podíval na mě a řekl. ,,Tenhle most jsem už dávno spálil. Kromě toho už jsem dohodnutej. To ty jsi mě naučil využít každý příležitosti." Podíval se znovu na Jorgeho a Newt se zeptal. ,,O čem to mluví?" Markus mu hned odpověděl. ,,Mluvím tu o nabídce a poptávce. Zlosyn chce všechny imunní mladý a já mu s tím pomáhám. Tak zvu ty děcka dovnitř, opijou se, užijou si a pak, později přijde Zlosyn a oddělí zrno od plev!" Vyskočila jsem na nohy a vykřikla. ,,Ty hajzle!" Vrutem jsem Murkuse kopnula do obličeje. Z pusy mu vyletěla krev. Podívala jsem se na Jorgeho a řekla. ,,Doraz ho!" Posadila jsem se zpátky za Newtem. ,,Změnil jsem názor. Baví mě ti ubližovat!" Řekl Jorge a kopnul do Markuse tak, že se na židli převrátil. Po tom co tvrdě dopadnul, Jorge vytáhnul pistoli a kleknul si na něj. ,,Mluv! Tak mluv!" Křičel na něj. 

,,Newte, nemáš z ní někdy strach?" Zeptal se Aris nenápadně. ,,Hele někdy trochu jo." Řekl Newt a chytil mě za bok. ,,Dobře. Ale nic ti neslíbím. Ti lidi se pořád stěhujou."Vykašlal Markus, Jorge ho znovu posadil. ,,Mají svou pevnost v horách. Ale je to dost daleko a máte za zadkem Zlosyn, tam se nedostanete!" Pokračoval Markus, ale hned jak to dopověděl začal se smát. Jorge mu s ledovým klidem řekl. ,,Pěšky ne. Kde je Berta?" Markus strnul a řekl. ,,Ne, Bertu ne." Usmála jsem se, sáhla mu do kapsy pro klíčky a Jorge se znovu zeptal. ,,Tak kde je?" Markus se na mě podíval jako štěně. ,,Na mě se nedívej, bejt po mým už seš mrtvej!" Makrus se podíval na Jorgeho a řekl. ,,Je v garáži, blok odsud, třetí vrata." Jorge se usmál a řekl. ,,Tak seš hodnej." Potom se otočil na nás a řekl. ,,Fajn kluci balíme. Jedeme na výlet." Všichni už se měli na odchodu a Tereza se zeptala. ,,Co bude s ním?" Otočila jsem se a podívala se na zmláceného Markuse. ,,Myslím, že má dost. Jdeme!" Řekla jsem a vyšla za Newtem. Pomalu jsme se všichni blížili ke garážím a Aris se zeptal. ,,Kat od kdy umíš tady to?" Zmateně jsem se na něj podívala a zeptala se. ,,Co myslíš?" Aris nadšeně dodal. ,,Tady to bojový umění." Usmála jsem se a řekla. ,,Arisi, naučili mě to u Pravé ruky." Aris se znovu zeptal. ,,Proč jsi chtěla chodit do Zlosynu? A riskovat si život pro cizí děti?" Podívala jsem se na Newta a řekla. ,,Abych našla toho, koho mi Zlosyn před třemi lety vzal." Aris se usmál a zeptal se. ,,Jak je možný, že si všechno pamatuješ?" Než jsem stihla odpovědět, řekl to Newt. ,,Zachránila mi život před Rmutem, ale zranil ji. Erupce se jí nerozšířila, jenom se jí vrátila paměť." To už jsme došli ke garáži a Jorge otevřel dveře. ,,Dobře, já řídím. Kat a ten její kluk sedí vepředu zbytek vzadu." Řekl Jorge a sednul si za volant. Newt si sednul vedle a já jemu na klín. ,,Čeká nás dlouhá cesta, kdo chce tak si odpočiňte." To bylo, co jsem chtěla slyšet. Já, Tereza i Brenda jsme po půl hodině jízdy usnuli. Nemám tušení jak dlouho jsme jeli, jenom jsem věděla, že už se blížím domů. 

Zvládli to, znovu se všichni setkali a jsou na cestě dál do hor. Kat je blízko domova a konečně se cítí v bezpečí.