Secret room

8 3 0
                                    

  Vzbudil jsem se ještě za tmy. Jen zběžně jsem se podíval na hodiny a zjistil jsem, že je teprve půl třetí ráno. Otočil jsem se na druhý bok a chtěl jsem jen dál poklidně proplouvat svými sny, když mi má geniální hlava vnukla nápad. Když je noc, určitě bude Laila spát. Proč si tedy pořádně neprohlédnout místní knihovnu? Vyjasnil jsem si své PRO i PROTI a po zjištění, že PRO je víc jsem se zvedl a hodil na sebe jen župan visící vedle postele. Nazul jsem si papuče a do ruky vzal mobil, abych si mohl posvítit. Zavřel jsem za sebou potichu dveře a vydal se směrem ke knihovně.
  K mé smůle jsem se ale po několika minutách ztratil, a teď nevím, kudy dál. Ocitl jsem se na prázdné chodbě bez jakýchkoli obrazů, kreseb či jiných dekorací, vedoucí pouze k jedněm velkým dveřím. Byl jsem si jistý, že tuhle část zámku Laila při prohlídce zámku nezmiňovala. Moje zvědavost však vyhrála souboj s rozumem a já přišel až ke dveřím, a zkusil je otevřít. Nečekal jsem, že by mohly být otevřené, ale stalo se tak. Pootevřel jsem je jen minimálně a podíval se skrz škvíru. Na první pohled zde nebylo nic vidět, když si ale mé oči přivykly na všudypřítomnou tmu, zatajil jsem dech. Musel jsem na pár kroků poodstoupit, to jsem ale narazil do něčeho, co tam předtím určitě nebylo. Lekl jsem se, a tak jsem nebyl schopen se ani otočit. Cukl jsem sebou, když posléze promluvil docela hluboký hlas: ,,Co tady děláš? Neměl bys spát?" váhavě jsem se otočil a spatřil jsem vysokého může středního věku, vypadajícího jako typicky vyhazovač z baru s tím rozdílem, že nepáchl alkoholem. ,,N-no... Já... Já jsem odsud" ukázal jsem ke dveřím ,,slyšel divné zvuky, tak jsem se tam š-šel podívat" pronesl jsem rozdrkotaným hlasem. Jestli to bylo vánkem vanoucím z okna z druhé strany chodby, nebo strachem z následujících chvil mého života, už nevím.









Krátké že? A po taaak dlouhé době... Mrzí mě to, ale myslím ze dneska toho víc nezvládnu. Teda víc něčeho, co by dávalo aspoň trochu smysl. Zatím si tedy můžete aspoň domyslet, co je za těmi dveřmi a nebojte se dát mi vědět, co si myslíte. Mějte se báječně.
Kyasarin

Her LessonsKde žijí příběhy. Začni objevovat