{Stephanie Thornton} I will always choose you.《Rafe Cameron》

Chci tě

Ráno jsem se probudila poněkud nevyspaně. Vzala jsem do ruky mobil a viděla zprávu od Toppa.

Brother💙

Čauky ségra. Nechtěl jsem tě budit, ale musel jsem jet k tátovi do práce. Potřeboval pomoct. Rafe tě hodí domů, až budeš chtít. Jo a táta nás zve na oběd. Jen ty, já a táta. Vyzvedneme tě doma ve 12.

Ahoj, už se moc těším.💙

Moc mě nepotěšilo to, že mě povede domů Rafe, ale budu to muset přežít. Vylezla jsem z postele a šla k Sarah do pokoje. Mám tam nějaké věci z našich přespavaček. Vzala jsem si oblečení a šla se vysprchovat.

Sarah nikde nebyla, tak jsem se vydala ji hledat. Z jídelny jsem slyšela hádku. Podle hlasu jsem poznala, že je to Rafe a Sarah.

S: Máš z toho totálně vymletý mozek, Rafe! Měl by jses vzpamatovat. Najdi si nějakou Děvku a zašukej si. Možná se uklidniš. R: Drž hubu. Řekl jsem ti, ať mi to vrátíš... NAVAL.

Slyšela jsem bouchniti. Přišla jsem k jídelně a Rafe držel Sarah za ruku. Šlo vidět, že ji to opravdu bolí. ,,Rafe! Hned jí pusť." Rafe odvratil pohled na mě. Šel rychlým tempem ke mně. Chytil mě silně za bradu a koukal mi upřímně do očí. ,,TY MI NEMÁŠ PRÁVO ŘÍKAT CO MÁM DĚLAT A CO NE!" Řekl přes zaceněné zuby. Pak mě pustil a ještě chvíli mě sledoval. ,,Jseš obyčejná kráva." Řekl a odešel pryč z jídelny. Upřímně lamalo mi to srdce. Všichni mi teď nadávají. Sarah šla ke mně a objala mě. ,,Jseš v pohodě?" ,,Jo.." usmala jsem se na ní.

Už byl čas jet domů. Za Rafem jsem jit fakt nechtěla po tom co se stalo ráno, ale nic jiného mi nezbývalo. Bydlíme od sebe daleko. Šla jsem tedy k němu do pokoje. ,,Topper mi napsal, že mě máš hodit domů, tak můžeš?" Zeptala jsem se nejistě. ,,Jo, počkej dole. Hned přijdu." Já na to jen kývla a šla dolů.

Rafe odemkl auto a já si sedla na místo spolujezdce. Rafe nastartoval a vyjel.

Nikdo neřekl ani slovo. Já si nasadila kapuci a sledovala cestu z okna. ,,Jako vážně? To budeme dělat, že toho druhého neznáme?" Řekl zničeho nic. ,,A co čekáš? Že se budu po tobě plazit jako všechny okolo tebe? Zapomeň Rafe. Chováš se jak kretén. Co to bylo dneska?!" Vyvalila jsem na něj. ,,Jo ten dnešek mě mrzí. Byl jsem mimo." ,,Jo tak pana Camerona to mrzí. To je pěkné." Řekla jsem ironicky. ,,Nech toho, Steph. Můžeme být zase v pohodě? Nebaví mě se s tebou furt nenávidět." Řekl provinile. ,,Představ si, že nemůžeme." Dořekla jsem a už jsme dojeli před dům. ,,No tak asi čau." Řekl, ale já se na něj ani nepodivala. ,,To myslíš vážně?" Řekl naštvaně a já bouchla dveřmi. Stihla jsem mu ještě přes okýnko ukázat prostředníček a šla domů.

,,Tati, jsem tak ráda, že tě zase vidím, opravdu jsi mi chyběl. A to jídlo je skvělý." Usmála jsem se na něj a dala si sousto do pusy. ,,Taky jsi mi chyběla, zlatíčko. Teď mám spoustu práce s tou novou firmou, takže se uvidíme málo, ale slibuju ti že minimálně jednou za týden si takhle s vami vyrazím na oběd děti moje." Řekl, přišel ke mně a polibil mě do vlasů.

,,Hele tamhle je Theo!" Slyšela jsem Toppa, jak oznamuje tuto větu. V tu chvíli mi zaskočilo jídlo. Odkucla jsem si a Topp mě jemně bouchl do zad. To mi pomohlo. Otočila jsem se směrem kam ukazoval Topp a fakt tam stál Theo. Hned se na mě usmál a šel k nám. "Kurva, Kurva, kurva, kurva.. co teď?" Začala jsem v hlavě zmatkovat. Theo se postavil k našemu stolu a táta se na něj usmál. ,,Nazdarek Theo. Tebe jsem neviděl ani nepamatuji." ,,Dobrý den, pane Thortone. Jo, bydlel jsem mimo město. Teď jsem se společně s tatou přestěhoval sem." Řekl a po té hned koukl na mě. "Bože proč má tak dokonalý hlas. Za tu dobu se změnil a je ještě víc sexy, než byl před tím. Bože můj nejraději bych teď po něm skočila." Moji myšlenku Přerušil Topper ,,Svět volá Stephanie!" Hned jsem zatřásla hlavou a dělala jakoby nic. ,,Ahoj, Theo. Ráda tě vidím." Řekla jsem a věnovala mu menší falešný úsměv. ,,Ahoj, změnila jses. Vypadáš jinak." Usmál se šibalsky. Tohle jsem na něm NESNÁŠELA. Jeho šibalsky úsměv na mě vždycky působil a on to věděl. Pořád mě sledoval a očima se mnou flirtovat. Pak pohled odsekl a koukl na tátu. ,,Rád jsem vás viděl pane Thortone, ale už musím jít. Snad se někdy ještě uvidíme." Usmal se na něj a odešel. Můj táta ho vždycky miloval. Celá rodina měla Thea Ráda a když jsem jim řekla, že jsme se rozešli, tak byli z toho všichni velmi smutní.