14.Nechte ho na pokoji!

55 3 0
                                    

*Rebeca

Zavěsila jsem telefon a nechtěla na nic myslet, ale nešlo to chtěla jsem Justina mít ho u sebe aby mě objímal dával mi pusu. Nedokázala jsem si už představit život bez něj.

Najednou zazvonil zvonek u dveří. ,,Áhoj lásko tak co?" Byl to Justin, skočila jsem mu kolem krku a hlasitě se rozbrečela. ,, Je to zlé, je jen otázka času, kdy...." ,, Ne to neříkej prosím, řekni, že to není pravda! Že ne!" Oba jsme brečeli mačkal mě tak, že jsem nemohla ani dýchat. ,, Pojď nahoru něco ti řeknu." I když jsem nevěděla jak bych mu to vysvětlila, ale za pokus to stálo.

,, Tomu nevěřim! " ,, Justine já vím, ale opravdu. Je to pravda a dokážu ti to až přijde!" ,, Ten úchyl chodí za tebou domů! " ,, Neboj, neboj jen mi pomáhá. "

,, Kdy přijde? " ,, Měl by tu být každou chvíli." Řekla jsem asi po hodině. ,, Jsem tu Becki. A-ha co ten tu dělá? " ,, Že by přišel za mnou? " ,,Ví to?" ,, Nevěři tomu. " ,, Bude to tak lepší! " ,, O čem se tu bavíte Becki! " ,, O tom, že on je upír." ,, Vždyť je to nesmyls! Neexistují!" ,,Co si to řekl! " ,,V klidu!" Za řvala jsem na učitele. ,, Ale on řekl, že neexistujou! " ,, Vždyť je to pravda! Becki já du na tohle opravdu nemám nervi! " ,, Justine počkej!" Odešel. Kruci doufám, že to nikde nevitroubí! ,, Nevěříš! Tak já tě naučím! " , Né nechte ho na pokoji! " Bylo pozdě ať sem křičela sebe víc ne pomáhalo to! Jeho bílé tesáky se zakously do Justinova krku. ,, Nechte ho na pokoji! " Řvala jsem na něj. Najednou jsem uviděla nůž který byl na stolku vedle zrcadla. Vzala jsem ho a pro bodla ze zadu učitele!  ,, Řekla jsem nechte ho na pokoji! " ,,A-A-A co si to udělala!" ,, To co jsem musela! Řekla jsem nechte ho na pokoji! A vy nic!" ,, Co-co se s-talo!" Říkal Justin vystrašeně. ,, Už věříš!"

,, Proboha vy jste upír!!!" ,, No blik co ti asi celou tu dobu Becki říká! " ,, Vypadněte! Pane učiteli vypadněte! " ,, Ale.." ,, Běžte! " ,, Potom se vrátím jestli nechceš umřít! " ,, Běžte! "  Křičela jsem na něj! Nemohla jsem tomu uvěřit. Opravdu sem ho teď nenáviděla. Nejradši bych mu šla teď nakopat prdel za to co udělal! ,, Justine si v pořádku! " Ptala jsem se ho když jsem se k němu sehla. ,, Ne! Co to bylo! " ,, Učitel. " ,, Chceš mi říct že on tě v tohle má přeměnit!" ,, Jo, ale on by mě tim zachránil. Ne umřela bych! " ,, Ne sežereš mě pak, že ne!" ,, Hahah neboj! "

Doprovodila jsem Justina ke dveřím a rozloučila se s ním. Honem jsem pak utíkala zpátky do pokoje a zamkla dveře. ,, Tak co Becki můžeme!?" ,, Ano pane učiteli! "

Dneska nuda :D ale to je jedno :D doufám že se bude líbit :D

Beki69

NEVER MOREKde žijí příběhy. Začni objevovat