*Rebeca
Běžela jsem lesem až na silnici. Do Atlanty to bylo ještě pěkný kus cesty. Byla jsem unavená a vyčerpaná. Chtěla jsem si odpočinout, jenže nemohla jsem. Nemohla jsem se zdržet, chtěla jsem být u něho co nejdřív. Nepřestávála jsem a běžela dál.
*Jeremy
Věděl jsem, že to udělá a půjde za ním. Ale nezastavil jsem ji. Nepomohlo by to. Byla tak zamilovaná a zároveň tak ne šťastná. Bylo mi ji líto. Ale teď potřebovala pomoc. Půjdou po ní. A po Lexi taky. Zabili upíra který chtěl zabít je. Nevěděl jsem koho mám hlídat víc. Na tohle jsem nebyl připraven.
Věci jsem měl zabalené a už jsem čekal jen na Lexi.
*Lexi
Měla jsem zabalené potřebné věci. Měla jsem o ní strach. Vím, že je upír, ale kdo by neměl strach o nejlepší kamarádku.
Přiběhla jsem dolů k autu, dala věci do kufru, nasedli jsme do auta a už jsme jeli.
*Rebeca
Ještě 54 kilometrů holka! Opakovala jsem si pořád v duchu. Měla jsem hlad! Byla jsem vyčerpaná. Všechno mě bolelo! Ale musela jsem to překonat! Běžela jsem dál až konečně po tří hodinové cestě jsem dorazila k Justinovi před barák. Sedla jsem si chvíli na chodník abych nabrala trochu síli. Pak jsem vstala a zazvonila na zvonek. Najednou se otevřeli dveře.
*Jeremy
Seděli jsme v autě a oba sme měli strach. Lexi seděla na místě spolujezdce a nervózně houpala nohama. ,,Co když se ji něco stane!" , Neboj, určitě se ji nic nestane! " Dodala jsem nervózně! I já měl o ní strach, nevěděl jsem jestli je v pohodě, nebo jestli někde leží s kůlem v hrudi. Co to říkám! Jsem jen paranoidní!
Přidal jsem narichlosti. Už jsem nejel 180 kilometrů v hodině, už jsem jel 200. Najednou Lexi vykřikla. ,,Pooooozooor!!!"
*Rebeca
Otevřeli se dveře a v nich stála Justinova matka. ,,Rebeco? Ahoj." ,,Dobrý den. Je doma Justin?" ,, Ano je nahoře. Bež za nim. Stýskalo se mu po tobě. " Honem jsem běžela do Justinova pokoje. ,, Becki! Kde si byla!" ,, Pryč, ale už jsem u tebe!" Padla jsem mu kolem krku a začala zvlykat. ,, Už je dobře." Řekl Justin. Držela jsem ho pevně v obětí a neměla jsem v plánu ho pustit. ,, Dej mi pusu kotě." Tak moc mi chyběl. Byla jsem ráda, že jsem byla po dlouhé době v jeho obětí. ,, Miluji tě." ,, Miluji tě! " Řekli jsme si na v zájem.
Seděli jsme u okna a povídali si. Pořád mě držel v obětí. Jak moc ho miluju.
*Jeremy
,, Pooooozooor!" Zařvala Lexi. Najednou jsme se řítili na strom. Neubrzdil jsem to. Najednou prásk.
Probral jsem se z té rány. Auto totálně na padrť. Lexi tam bezmocně ležela. Snažil jsem se ji probudit. Třásl jsem s ni dával jsem ji i moji krev! Pane bože! Ne dýchala! Nehýbala se! To ne! Prosím probuď se! Ale ať jsem dělal co jsem dělal...ne zachránil jsem ji. Becki mě zabije! Je to moje vina měl jsem to radši nechat plavat! Lexi by ne umřela! Kdyby sme tam nejeli! Vystoupil jsem z auta, vzal Lexi a šel k baráku kde bydlel Justin. Slzi mi stékaly po tváři! Bylo mi ji líto! Tohle jsem opravdu nechtěl! A už vůbec ne způsobit Becki další bolest! Zazvonil jsem u dveří a čekal až mi někdo otevře. Dveře se otevřeli a v nich stála Justin s Becki. Nahlas jsem polkl a řekl. ,, Rebeco. Lexi...je...no mrtvá!" ,, Ne to není pravda! " Chudák úplně se jít podlomili kolena. Ale už jsem nemohl nic dělat.
Doufám že se bude líbit :3 předposlední kapitola tak si to užijte :3
Beki69
