*Jeremy
Seděl jsem dole na verandě a pozoroval labutě jak plujou na jezeře. Přemýšlel jsem jak ty dvě ochránit. A ještě k tomu ten Tom. Ví o Becki a to by mohlo znamenat její smrt i když je silnější než on. Opravdu jsem se o ní bál.
*Rebeca
Bylo to nadherné odpoledne. Slunce svítilo pronikavě do našich oken, pořád jsem byla v té houpací síti a koukala se dolů na jezero. Lexi ležela na posteli a měla sluchátka v uších. Ta její hudba byla tak pronikavá. Od té doby co jsem upír sem slyšela snad úplně všechno. I lidské myšlenky. To nebylo to nejhorší, měla jsem hlad, hrozně velký hlad. Myslela jsem, že se vrhnu po mé nejlepší kamarádce, kvůli hladu! Okamžitě sem musela vypadnout. Šla jsem dolů do obýváku a z okna viděla Jeremyho jak sedí na verandě.
*Jeremy
Slyšel jsem ji jak jde dolů a slyšel jsem i to je jí hrozné kručení v břichu. ,, Máš hlad co." ,, Mi povídejte. Měla jsem sto chutí zakousnout svou nejlepší kamarádku. Nemáte pitlík s krví, nebo aspoň veverku?" ,, Mám oboji, ale to jedno si musíš chytit." ,,Udělám cokoliv!" ,,Dobře za minutu dole před domem, vyrazíme si na lov."
*Rebeca
Měla jsem opravdu hrozný hlad. Honem jsem běžela nahoru, abych se převlékla. Vzala jsem si světle modré džíny, čisté bílé tílko a na to šedou mikinu. Obula jsem si černé conversky a Lexi řekla, že jdu na veverky.
Sedla jsem si na kapotu auta a čekala na prdelku. ,, Neseď mi na tom autě." ,, Pardon. Ale jste moc pomalej. Umírám hlady!" Tryskově jsem přišla k němu a do ucha mu pošeptala. ,, Jestli okamžitě nepůjdeme, tak vás sežeru, z toho hladu!" Zabralo to. Znenadání jsme se objevili v lese. Byl nádherný. Ptáci létali kolem, kytky voněli. ,, To je nádhera!" ,, Jo je. Hele pojď sem, ale potichu." Šla jsem opatrně a pomalu k Jeremymu ukazoval na srnu co byla před námi. Špičáky začali vylézat a oči rudnout. ,, Než po ní půjdeš musíš..." Ani to nedořekl a já už měla zuby v jejím krku. ,, Noo a nebo takhle...no." Dodal učitel. Byla jsem zase plná energie. Nebyla to jako lidská krev, ale taky to ušlo. Ještě chvíli jsem se kochala tím nádherným prostředím. Málem jsem se rozbrečela jaká to byla krása. ,,Chceš si to tu prohlédnout?" ,, Jo chci. " Rozběhli jsme se lesem a koukali všude okolo. Najednou jsem uslyšela Lexi jak křičí. Okamžitě jsem se zastavila a běžela zpátky.,, Becki kam to běžíš!" ,, Vy to neslyšíte!" ,,Co?" ,,Lexi křičí!" Okamžitě jsme se oba sebrali a běželi domů.
,,Lexi! Co se děje! " Křičela jsem přez celý barák. Přijdu do kuchyně a tam Lexi mlátí paničkou nějakýho chlapa. ,, Chcípni, chcípni! Na moji kámošku ne půjdeš!" Koukala sem na ni s otevřenou pusou! Byl to ten Tom. Krčil se na zemi a hekal bolestí. ,, Auuu...zastavte....jí....auuu...někdo! " ,, Lexi! Lexi! Klídek!" Řekla jsem a vzala jí paničku. Tom uviděl příležitost vzal kůl co měl za kalhotama a přiložil mi ho k srdci. ,, Jestli se hnete zabiju ji!" Byla jsem poněkud moc v klidu. Kolík jsem mu vyrvala z ruky a překroutila mu ruku. Lexi vzala kolík a za bodla mu ho do srdce. S údivem jsem na ni koukala. ,, To máš za mojí kámošku! Nikdo se ji nepokusí zabít!" ,, Ty jo! Tebe bych naštvat nechtěl." Dodal učitel! Byla na lovce jako stvořená! Jeden by se nám opravdu šiknul! Měli jsme toho tolik za sebou a zároveň tolik před sebou. Musela jsem ochránit Justina, jenže to byl teďkon problém. Byla jsem od něj stovky kilometrů daleko, neměla jsem ho u sebe chybělo mi jeho obětí! Jeho tvář. Musím za ním!
Tomovu mrtvolu jsme odnesli k ohništi a zapálili to. Oheň pálil víc než obvykle. Popel jsme pak nasypali někam do lesa. Vítr si s tím poradí. ,, Takže já už jsem vrah?!" Zeptala se Lexi vystrašeně. ,, No...asi...jo, ale to já taky! Jinak umíš to dobře s kolíkem!" ,, Díky. Chci být lovec!" ,, Zlato čteš mi myšlenky!" ,, Baví mě to! Zabíjet někoho kdo jen škodí!" ,, Mě prosím nezabijej." ,,Neboj tebe ne." Lexi se proměnila v totální rebelku. Měla jsem o ní strach, aby se ji něco nestalo. Nenápadně jsem se odplížila do baráku, vyběhla schody a šla do pokoje. Zabalila jsem si pár nutných věcí. Vzala si čepici, vyskočila oknem a opatrně jsem běžela do lesa. Na posteli v mém pokoji jsem jim nechala vzkaz. Snad ho najdou.
*Jeremy
Byl to nádherný večer slunce zapadalo a já se po dlouhé době necítil sám. Seděl jsem na molu a pozoroval hladinu jezera. Byla klidná. ,, Můžu si o péct párek?" Zeptala se mě Lexi. ,, Jo jasně. Jsou v lednici."
*Lexi
Než jsem odešla zpátky za učitelem ještě jsem si došla do pokoje pro mikinu. Koukla sem se na postel a tam ležel dopis. Okamžitě jsem běžela za Jeremym. ,, Jeremy! Jeremy!" ,, Copak." ,, Becki!...dopis." Říkala jsem udýchaně. Jeremy si dopis přečetl a na to pak řekl. ,,Vracíme se do Atlanty!"
Jste úžasný!!! Už mám 313 přečtení :3 omlouvám se za chyby v češtině moc dobrá nejsem :D Je to trošku delší než obvykle :D
Beki69
