*Rebeca
Seděla jsem tam tak opřená o zeď a vyřezávala jsem si dřevěný špičatý kolík! Jestli mě ten bezcita nelhal tak dřevem se upíři zabít dají! Tátovi jsem utřela krev co měl na krku a vzala ho dolů do sklepa. Tam jsem ho zabalila do obřího pytle, odtáhla jsem ho na zahradu a začala kopat díru. Slyšela a cítila jsem snad všechno! Bolela mě z toho hlava. Slyšela jsem lidi jak se hádají, jak smějí. A cítila jsem krev, všude, všude, všude! Všimla jsem si nějakého člověka na silnici jak na mě kouká co to dělám. Dostala jsem strach! A pak jsem si uvědomila, že to tátu zakopávám na naší zahradu. Chci aby měl normální pohřeb. Ale teď jsem musela vyřešit ten problém zvanej člověk! Když jsem vyšla ze dveří rozběhla jsem se! Byla jsem rychlá jako světlo opravdu rychlá! ,, Ja-ja-jak si se sem dostala! " ,, Dobrá otázka." Odpověděla jsem a za kousla se mu do krku sála jsem dokud to šlo! Neměla jsem dost chtěla jsem další a další! Ale nemohla jsem, už takhle je ze mě vrahoun. Tělo jsem hodila do té jámy kterou jsem původně vykopala pro mého tátu. Díru jsem za hrabala a tátu donesla do jeho pokoje. Tam jsem ho položila na postel a začala brečet! ,, Je mi to líto tati opravdu strašně moc! Ale přísahám, že až ho najdu tak ho zabiju! " ,, Hmm to nebude potřeba! " Stál za mnou. Honem jsem přiběhla za nim a přimáčkla ho ke zdi. ,, Co ste to provedl ste normální kripl! " ,, Takhle se s učitelem nemluví holčičko! " ,, Jaká holčička! " Vytáhla jsem z kapsy kůl a namířila ho na něj. ,, Počkej, počkej, počkej! Podcenil sem tvojí sílu a na to že si nováček umíš docela dost dobře vyřezávat. " ,,No vidíte to se vám dobře zabodne do srdce!" ,, Ooooooo počkej!" ,, Na co mám furt čekat! " ,, Na vysvětlení!" ,, Zabil jste mi tátu! Zabil jste mi mého jediného rodiče! Zabil jste mi tátu, tátu chápete to! Co na tom chcete vysvětlovat!" ,, To proč jsem to udělal!" Neměla jsem už trpělivost tak sem mu ten kůl prostě někam za bodla. A v půlce ho zlomila aby ho jen tak z toho břicha nevindal. ,, To máte za mého tátu! Teď můžete vysvětlovat! " ,,Aaa...auuu...nejdřív musím najít ten kůl co si mi za bodla až do žaludku!" ,, Koledoval jste si o to!" ,, Tak mě řekni jedno! Proč si mě ne zabila!"
,, Co! Proč...no ja...bože! Protože bych se to sama ne naučila ovládat! A nechtěla jsem být sama i když mám Justina a Lexi! Nenávidím to! Pořád myslím jen na krev už jsem zabila jednoho kluka co na mě koukal když sem kopala jámu! Já to nechci!" Úplně jsem to ze sebe vysypala, rozbrečela jsem se a padla k zemi. Jeremy si mě přitáhl a objal mě. Já mu na oplátku vytáhla ten zlomený kůl. ,,Auuu...opatrně jo!" ,, Můžete být rád, že jsem vám ho vůbec vytáhla." Popatáhla jsem. ,,Chceš ještě to vysvětlení?" ,, Jo." ,, Zabil jsem ho, protože by stejnak nepřežil. Ne přežil by, protože by ho za chvíli zabil někdo jinej. Byl v nebezpečí Becki. A měl jsem hlad a tvůj otec mě vytáčel. Odpustíš mi?" ,, Zabil jste mi tátu a já vám mám odpustit! Vy jste vážně z cvoknul! " ,, No dovol já cvok nejsem!" ,, Tak proc jste ho zabil!" ,, Vždyť ti to říkám proč!" ,, Nevěřím vám! Něco tajíte jen to umíte dobře zakrývat! " ,, Dobře pojď se mnou!" Šli jsme do tátova pokoje. ,, Fuj co to je! " ,, Mrtvola mého táty! " ,, Co to tady dělá! " ,, Že by to leželo? " ,, Proč jsi to nezakopala!" ,, Chci pro něj pohřeb!" ,, Áha to vyrešíme pak!" Musela jsem se smát opravdu se táty lekl.
Potom najednou odsunul postel a vyndal krabici co byla pod ní. Otevřel jí a v ní...pane bože! Co to má být, byla tam zbraň, opravdová zbraň! Nechápal jsem. ,, C-co to má být!" ,, Tvůj táta měl deprese." ,, Co tím myslíte!" ,, Jak zjistil, že máš rakovinu tak ten nával stresu nevydržel a pořídil si zbraň. Chtěl to skončit Becki. Nechtěl přijít o dalšího člověka tak radši chtěl zabít sám sebe, já mu jen odlehčil to trápení. Je mi to líto! " ,, Proboha! " Nevěděla jsem co dřív! Jestli mám brečet nebo jestli mám omdlít. Byla jsem naprosto vyčerpána. Bylo toho na mě nějako moc chtěla jsem zmizet chtěla jsem zapomenout, ale nešlo to. Ty nejkrásnější vzpomínky najednou boleli! To co bylo dokonalé, bylo příšerný. Vedla jsem si nádherný a bezchybný život! A teď! Teď jako by byl celý svět na ruby. Existují upíři a bůh ví co ještě.
Z toho stresu sem padla na kolena a začala brečet! ,, Neboj Becki to zvládneme!" ,, Myslíte? !" ,, Jo určitě to zvládneme!" ,, Co uděláme! Pane učiteli." ,,Počkat opravdu chceš spálit váš barák!?" ,, Čtete mi myšlenky. " ,, To se taky naučíš!" ,,Tak co jiného! Bude to jako nehoda.",, Tělo necháme ve vnitř?" ,,Asi jo. Opravdu teď nevím, ale bude to tak lepší!" Nevěděla jsem co jiného. Zbavila jsem si věci a šla do kuchyně. Tam jsem nechala jsem hrnec na plotně a dala k tomu utěrku. Ta okamžitě chytla. Honem jsme šli od tam taď prič aby sme tam neuvízli. Opravdu mě nic lepšího nenapadlo! ,, A kam teď půjdeme Jeremy!Pardon teda pane učiteli! " ,, Haha říkej mi Jeremy znám jedno místo, bude se ti líbit." ,, Dobře" crrrrr mobil Lexi! ,, Ano Lexi!" ,,Becki Becki co se to děje! " ,, Co se má dít." ,, Justin mi všechno řekl! " ,, Aa kruci! "
Dneska nic moc :D a omlouvám se za chyby :)
Beki69
