1.listopad 1907

47 2 0
                                    

Zlaté hvězdy mizely spolu s měsícem a z noci se pomalu stávalo ráno. Slunce hlásilo své postavení a hrdě se sunulo kupředu. Ve chvíli, kdy vyšlo, osvítil Zemi světlý záblesk, který přivítal mnoho lidí, za úsvitu vstávajících.

Ani Radella nebyla výjimkou. Stačila jí půlhodina, než se stihla obléknout a provést ranní hygienu. Než však opustila svůj pokoj, opět pohlédla na svou hůlku, na její bílou barvu.

Na to, že se jí její spolužáci obloukem vyhýbali, si brzy zvykla, ovšem teď na ni padl každý pár očí, kolem kterého prošla. Nejenže jí to vadilo, ona na ně měla vztek a při tom netušila proč. V hlavě se jí mísilo nespočetně mnoho emocí a pocitů.

,, Slečno Grindelwaldová," zastavila ji najednou profesorka Dimitrijová a se zaujetím si prohlédla její vlasy a o něco bělejší barvu kůže. ,, Mohla by jste vyřídit svým spolužákům, že se dnešní hodina ruší? Mám neodkladnou a velice důležitou schůzku."

Radella sice přikývla, což profesorka brala jako odpověď, ale ihned, co jí zmizela z dohledu, se ušklíbla. Proč by to měla někomu říkat? Ať si klidně půjdou na tu hodinu. Proč si z nich nevystřelit?Pokračovala tedy dále po cestě do Hlavní síně, kde se usadila a do misky nasypala cereálie a mléko.

,, Ahoj." ozvalo se hlasem, který tak dobře znala a jenž si právě naproti ní sedl, před ní.

Radella s nechutí v obličeji vzhlédla k chlapci a procedila skrze zuby. ,, Co zase chceš?"

,, Mohla by jsi být milejší." podotkl a zazubil se na ni Eithen.

,, A to jako proč?" promluvila hlasitěji, než by si přála, což zapříčinilo, že se na ně otočilo několik studentů, kteří seděli poblíž.

,, Protože jsem ti třeba pomohl?" stočil větu do otázky, na kterou oba znali odpověď.

,, Teď mě poslouchej..." přitáhla ho k sobě chycením límce uniformy a ignorovala mléko, které se právě rozlévalo po stole. ,, To, že jsi mi poradil, ještě neznamená nějaké přátelíčkování mezi námi." sykla varovně, načež ho pustila a odešla z Hlavní síně.

Na chladné podlaze ve sklepení byly slyšet její klapající podpatky o dost více než jinde. Ještě jednou zabočila vpravo a vkročila do učebny, kde ji opět zavalily nedůvěřivé pohledy a kde jí zakručelo v břiše, když ucítila ten obrovský nával hladu.

,, Dobré ráno, ráda Vás opět vidím v plném počtu. Doufám, že jste se na dnešní test pořádně naučili." projela třídu s kamenným pohledem a pak se jí v ruce objevily čisté papíry.

Většina třídy se na ni nevěřícně podívala a povzdechla si. Ano, tahle profesorka nikdy neoznamovala písemné práce dříve než nadešlo ráno onoho dne a dnes měla zrovna Radelliina třída to štěstí a vyučování jim bylo přesunuto na dopoledne.

Následně se před každým studentem objevil papír a vše ostatní z lavic zmizelo.

Radella uchopila brk a vyčkávala na první otázku profesorky historie, madam Iliany Meyer.

,, První otázka zní: Kdy proběhla bitva kouzelníků s draky? V druhé chci vědět druh draka, jenž se jako první zrodil a veškeré zajímavosti o něm. Třetí: Jaké je jméno kouzelníka, který zkoumal prvního draka? A čtvrtá: Vyjmenujte minimálně tři slavné rody, jimž se jako první ochránce trezoru, stal drak."

Zatímco profesorka mluvila, křída za ní psala otázky na tabuli, tudíž se mohla Radella dívat na ně a neposlouchat ji, což tak následně učinilo více žáků.

,, Máte na to deset minut, je to velmi jednoduchý test z minulé hodiny. Nevidím tudíž důvod, proč jej prodlužovat." profesorka se podívala na své hodinky na pravé ruce a průběžně kontrolovala čas při opravování písemných prací jiného ročníku.

Ingrowing evil Kde žijí příběhy. Začni objevovat