Ingrowing evil

31.října 1907

Místo budíku ji probudil šum rozhovoru. Odkryla závěs a stoupla si. Zatřepala se pod náporem chladu, který jí způsobila podlaha. Ze skříně vytáhla uniformu a oblékla si ji. Černá sukně, rudá košile i s kravatou, černé polobotky a punčochy stejné barvy. Dlouhý černý plášť zapnutý na ramenech s nahnědlou kožešinou na krajích.

Spolubydlící ji napjatě pozorovali, jakoby očekávali chvíli jejího útoku na ně, ale popravdě čekali na její odchod.

Na pokoji se nacházelo sedm postelí, z nichž čtyři byly klučičí, které ale byly zakryty závěsy.

Radella se ušklíbla a z pod polštáře vytáhla knihu, jež považovala za hodně blízkou, a z poliček učebnice, které dopadly do příruční kabelky. Věnovala dívkám další škleb a zabouchla za sebou dveřmi.

Bohužel však netušila, že jeden kouzelník obývajíc tento pokoj, je ten samý, kterého porazila. Za ty roky, co tu byla, ji nic nezajímalo krom svých zájmů a to se mohlo dát považovat za chybu.

Její postel byla prázdná a přesto se u ní něco nacházelo. Malé kotě se tiše pohybovalo pod postelí a hrálo si s klubkem nití. Tlapkami se do něj zaháklo a zase pustilo. Hnědovlasý chlapec odkryl závěs a nenápadně za něj vklouzl, i když tu už nikdo nebyl. Ovšem tušil, že tu není sám. Doteď to kotěti, jenomže ten neznámý pach cítilo mnohem blíž a zarazilo se. Kotě pustilo klubko, přikrčilo se k zemi a tiše zavrčelo. Chlapec se zarazil, srdce ho nabádalo k odchodu, ale jeho mysl byla pohlcena pomstou. Vytáhl hůlku, znovu něco zavrčelo, jenomže tentokrát hlasitěji. ,, Ševeli-" nestihl to ani doříct, ba se už nadechnout a k zemi ho strhla velká šelma. Zuby měla blízko jeho obličeji a neváhala by ho zakousnout. Varovně vrčela a plně ignorovala jeho vyděšený výraz.

,, Sorscho, dolů." Přikázala bělovláska ode dveří a mířila k nim.

Než chlapec stihl něco říct, byl chycen pod krkem, překvapila ho její síla.

,, Naposledy tě varuji. Ještě jednou se o něco takového pokusíš, mileráda tě předám svému bratrovi. Rozumíš?!" Štěkla a pustila ho.

Chlapec celý bledý utekl, ale ona tomu nevěnovala pozornost, byla u jaguára, který se měnil na malé kotě, jež vesele zamňoukalo. Z úst bělovlásky unikl tichý smích, který přerušilo hlasité odbíjení zvonů.

Radella si z nočního stolku vzala brk a podruhé za sebou zabouchla.

Kotě si mezitím všimlo kousku roztrženého závěsu a bez váhání ho zatáhlo pod postel, kde se na něm uvelebilo a usnulo.

------------

Hodiny se pořád točily jako kolovrátek a přesto se nikdy nezastavily a Radelle se ta hodina zdála čím dál víc delší.

,, Základem magie je hlavně ta neutrální, jinak nazývaná šedá, ovšemže existuje i bílá magie," třídou to zabučelo, tuhle část nenáviděli. Profesor se ušklíbl, ,, Dnes se naučíme kouzlo z odvětví černé magie. Molten Ligament. Je to dlouhá a bolestivá smrt, která je doprovázena ostrým zeleným světlem. Kouzlo nemůže být provedeno bez hůlky a ani u kouzelníka bezhůlkové magie." Zasvěcoval je do učiva a všichni napjatě poslouchali, tedy skoro všichni.

Bělovláska si znuděně podepřela bradu rukou a povzdechla si, tohle ji nebavilo. Její oči se pomalu zavíraly, její spánek byl krátký a to se jí nestalo zrovna přívětivým.

,, Slečno Grindelwaldová." Vzbudilo ji zařvání profesora. ,, Jak se opovažujete usnout v mé hodině. Chápu, že tato kletba je pro vás i vaši rodinu primitivní, avšak to neznamená vaši nepozornost." Studenti okolo ní se šklebili, ale zřejmě z výsměchu.