Je t'aime

Chapter 4

Marinette

Ráno mne probudil sluneční paprsek který se vloupal do mého pokoje skrz špatně zatáhnuté žaluzie.Zabručela jsem a otočila se na druhý bok.Otevřela jsem oči a podívala se na telefon.Bylo 7 ráno a já měla stále čas na vstávání do školy.Po 5 minutách jsem spaní vzdala a vydala se do koupelny pro ranní sprchu.Vysprchovala jsem se, učesala si vlasy a svázala je do dvou culíků.Do tváře jsem vmasírovala přiměřené množství krému a oblékla si spodní prádlo.Oblékla jsem si blankytně modrou krajku s černými doplňky.Ve spodním prádle jsem se na sebe zadívala do zrcadla.Byla jsem opravdu pohublá jak mi říkávala Alya.Povzdechla jsem si a oblékla si oblečení, které jsem často nosila do školy.Učení jsem si připravila do tašky a Tikki si vlezla do malinké kabelky, ve které se každodenně schovávala.Seběhla jsem po schodech a vzala si do ruky čerstvý croissant.Vyběhla jsem z pekárny a namířila si to směr škola do které jsem dorazila 20 minut před začátkem vyučování.Před školou na mě klasicky čekala Alya a její přítel Nino.

,,Ahoj Marinette" přivítala mě Alya s úšklebkem.
,,Ahoj Alyo, Nino" Odpověděla jsem s úsměvem.
,,Půjdeme už do třídy?"Řekl Nino a my jen kývli na souhlas.

Ve třídě bylo rušno.Ostatní spolužáci se snažili naučit látku na test na poslední chvíli a lítali jeden ke druhému jako divocí koně.

,,Musím s Tebou po škole mluvit Alyo"
,,Stalo se něco Marinette?"

Povzdechla jsem si a opět si přehrála chvíli strávenou s kocourem.
,,Udělala jsem nejspíše příšernou pitomost."Odpověděla jsem jí a usmála se.Můj úsměv jí zmátl a ona jen vykulila oči.Začalo zvonit a my jsme naší konverzaci byli nuceny dokončit až po škole..

________________

Po skončení školy jsem se s Alyou domluvili, že mě na chvilku navštíví u nás doma.Vyběhli jsme schody které vedli ke mě do pokoje a usadili se na posteli.Vyprávěla jsem jí co se včera s kocourem odehrálo.Alya ani nedýchala a pozorně mě poslouchala.Kývala hlavou a několikrát opakovala co jsem ji právě pověděla.Myslím si, že nemohla a zároveň nechtěla pochopit můj včerejší úlet s kocourem.

,,Takže už jsi se odmilovala od Adriena?"Zeptala se poté co jsem domluvila.

,,Ne, stále ho miluji Alyo, ale včera jsem byla rozhozená, potřebovala jsem zapomenout na mnoho věcí, potřebovala jsem od někoho uklidnit a jemu se to podařilo perfektně."

,,Takže jsi se s kocourem vyspala jen aby jsi zapomněla na Adriena, na Berušku a na hromadu věcí které Ti ztěžují proplout životem.Chápu to správně?"Zeptala se mě a já ji pouze přikývla.
Alya se zamyslela a dlouze se na mě podívala.Připravovala jsem se nadechnout a přimluvit se k mé osobě, ale Alya zvedla ruku na pokyn ať nemluvím.
Objala mě.Bylo to dlouhé a povznášející obejmutí, které zlehčilo celou situaci.Věděla jsem, že v ní mám obrovskou oporu.Byla to úžasná kamarádka a já děkovala Bohu za ni.

,,Takže jsi připravená sdělit kocourovi svoji pravou identitu?Chceš mu ji vůbec povědět?Jak to tedy mezi Vámi je?"
Chrlila na mě otázku za otázkou.

,,Já nevím Alyo, ještě jsem o tom nepřemýšlela.Nevím, zda mě vůbec chce a ani nevím zda já ho vůbec chci.Miluju Adriena a asi nikdy nepřestanu, to přeci moc dobře víš."Odpověděla jsem ji se slzami v očích.Pocítila, že je na mě toho v danou chvíli mnoho a s otázkami přestala.

________

Od incidentu s kocourem oběhlo pár týdnů a já se vzpamatovala z toho, co jsem provedla.Byla jsem z toho nesvá, ale na jednu stranu mi to obrovsky pomohlo.Začala jsem být opět šťastná, cítila jsem se dobře v roli Berušky a veškerá práce mi šla od ruky.

Jednoho dne se mi ve škole udělalo nevolno, vyběhla jsem ze třídy a mířila jsem směr toalety.Alya běžela za mnou a při příchodu k toaletě jsem začala zvracet.Alya mi držela vlasy a pomohla mi se zvednout.

,,Jsi v pořádku Marinette?"Zeptala se mě starostlivě a já nevěděla zda mohu odpovědět, nebo začnu opět zvracet.Poté co se mi udělalo lépe jsme se společně vrátily do třídy a všichni na mě civěli, včetně Adriena.Byl poznat smutek v jeho očích z toho důvodu, že mi je nevolno.Učitelka se mě tázala, zda nechci dnešní hodiny opustit a jít si domů odpočinout.Nechtěla jsem zameškat hodiny a proto se rozhodla ve škole zůstat.

,,Je ti už lépe kočko?"

,,Ano, asi jsem něco špatného snědla." Odpověděla jsem Alye s úsměvem, ikdyž mi do smíchu vůbec nebylo.Po hodině si ke mě přisedl Adrien a pohladil mě po zádech s otázkou, zda je mi už lépe.

,,Je to lepší, nejspíše jsem něco špatného snědla."Jakmile jsem dokončila větu, vytřeštila jsem oči a s lehkým náznakem prstů jsem začala počítat.Adrien se na mě vytřeštěně podíval a odešel pro Alyu.Alya rychle přispěchala na pomoc a chytla me za ruce.Naklonila jsem se k ní.

,,Alyo, mám více jak 14 dní spoždění."Šeptla jsem ji do ucha a ona mi více stiskla ruce.

,,Máme poslední hodinu, zkus na to nemyslet a po škole to vyřešíme." Řekla pohotově a posadila se vedle mě.

_____________

Po škole jsem na Alyu nečekala a rozběhla jsem se směr lékárna, kde jsem měla v plánu koupit si Gravity test.Ihned po té co jsem přišla domů jsem rychle pozdravila rodiče a vyběhla do pokoje, zahodila jsem batoh do školy a udělala si test.Chodila jsem nervózně po pokoji a doufala, že bude negativní.

,,Marinette, buď klidná, všechno bude v pořádku."Řekla Tikki sedící u testu a kontrolující výsledek.Test hypnotizovala pohledem a byla nervózní stejně jako já.

,,Zkus si být na mém místě."Odsekla jsem příliš  tvrdě ikdyž jsem věděla, že se mi snaží jen pomoci.

,,Marinette!Já tomu nerozumím, co to jako znamená?" Zeptala se Tikki a ukázala na test.Přestala jsem chodit po pokoji a během vteřiny jsem držela v ruce těhotenský test..

,,Tikki,  jsem těhotná.."

Tak je tu další kapitola a já pro dnešek končím.Doufám, že se líbila.
Těším se na Vás zítra a přeji Vám dobrou noc!❤️