Je t'aime

Chapter 8

Marinette

Ráno mě probudil hlasitý tón telefonu.Bylo asi 8 ráno a telefon řinčel po celém pokoji.S nechutenstvím jsem se zvedla z postele a šla se podívat, co se to děje.Volala mi Alya.
Zvedla jsem telefon a promnula jsem si dlaní oči.

,,Ahoj kočko, nechceš se dnes sejít v parku a někam si zajít?Od té doby co jste spolu s Adrienem jsme nikde nebyli.Vezmeme kluky a můžeme jít třeba do kina."

,,Jasně Alyo, domluvím to s Adrienem a pak se ti ozvu."

,,Skvělé, budu čekat."

Položila jsem telefon.Adrien byl stále zachumlaný do peřin a oddychoval.Došla jsem si na toaletu a sešla dolů ze schodů.Rodiče seděli u stolu a popíjeli ranní kávu.

,,Dobré ráno."Pozdravili mě sborově a já jim přání dobrého dne opětovala.Vyšplhala jsem se na barovou židli a vybírala si, co bych asi tak mohla dneska posnídat.

,,Dáš si čaj?Nebo něco silnějšího, když na tebe tak koukám."Zasmál se táta.

,,Zkusil sis to někdy?"Ukázala jsem na své břicho a tím jsem ho pobídla smát se ještě více.Táta mi do hrnku nalil čaj a já se jej napila.Sobotní rána strávené u snídaně jsem měla ráda.Nikdo nikam nepospíchal a my si mohli v klidu popovídat.

,,Co budete dnes dělat?"Zeptala se mě mamka a kousla si do čerstvého chleba.

,,Volala mi Alya, zda nechceme něco podniknout, ale musím se zeptat milost pána až se probudí."Řekla jsem s úsměvem v hlase.Najednou se otevřel poklop do mého pokoje a ze schodů sešel Adrien.Všechny nás pozdravil a lehce vysedl na židli.

,,Adriene co si dáš?Kávu, nebo čaj?"Zeptal se ho táta a čekal na odpověď.

,,Kávu prosím."Odpověděl rozespale Adrien a opřel si ruce o stůl.

,,Odkdy ty piješ kávu?"Podivila jsem se.

,,Od té doby co jsi těhotná.Ty noci s tebou začínají být čím dál záživnější.Prvně mi dáš pomalu pěstí, kňučíš, že nevíš jak máš ležet a pak mě pomalu vytlačíš z postele pupkem."
Táta vyprskl kávu a začal se smát.Bušil pěstí do stolu a nemohl se přestat řechtat.Vykulila jsem oči a nemohla se pomalu ani pohnout.

,,Tak si kup svoji postel, když ti moje není dost dobrá."

,,Já neříkám, že mi tvoje postel nevyhovuje, ale ty sebou každých 10 minut házíš a kňučíš, že nevíš jak si lehnout."

,,Tak si to na jednu noc prohodíme a uvidíme jak slastně budeš spát."Byla jsem rozčílená.Nikdo kromě mamky nechápal má traumata.Byla jsem unavená, objevila se mi vyrážka, svědí mě celé tělo, mám nahoře 10 kilo a ještě si ze mě dělají srandu.

,,Mimochodem Adriene, dnes jdeme na procházku s Alyou a Ninem."Ohlásila jsem tuto skutečnost Adrienovi.Nevypadal zrovna nadšeně, ale nic nenamítal.Po snídani jsem se šla převléknout a vykonat ranní hygienu.Adrien ležel na posteli a studoval něco na telefonu.Sešli jsme dolů do pekárny a já vzala Alye a Ninovi nové recepty, co táta vymyslel.Došli jsme do parku, sedli si na lavičku a čekali, než Alya a Nino přijdou.

______________

Šli jsme do kina.Já kráčela s Alyou a kluci kousek za námi.Probírali různé novinky ve světě.My jsme zůstávali u tématu moje těhotenství.

,,Jak se vůbec cítíš?"

,,Velice, nemotorně.Není to zrovna stav, který bych si nějak extra užívala."Odpověděla jsem se smíchem Alye.

,,Takže 3 děti mít asi nebudeš, že?"

,,Ne, jedno je moc."Smáli jsme se jako blázni.Bylo to jako dříve, kdy jsme neřešili nic jiného než zda si mě Adrien všímá.Bylo hezké strávit nějaký čas s přáteli.Užívala jsem si s nimi každou minutu a myslím, že i Adrienovi to trochu pomohlo vypustit.Sedli jsme si na sedadla a za chvilku přišli kluci s popcornem a pitím.Adrien se uklonil a podal mi nápoj s popcornem.