Je t'aime

Chapter 7

Marinette

Opět uběhlo pár týdnu od doby, co se Adrien dozvěděl o mém těhotenství.Byla jsem v 5 měsíci a čekala mě kontrola.Adrien si už našel práci a není ji málo.Každý den po škole jezdí fotit, točit reklamy.I když toho má opravdu hodně, vždycky si najde čas i na mě.Jako Beruška a Černý kocour stále fungujeme, ale Adriene z toho není moc nadšený.Jsem už podstatně větší a skoro všechno mi dělá problém.Třeba obout si boty.Mám nadměrně velké bříško a bez Adriena bych byla v koncích.Lišaj útočí méně intenzivně než kdy předtím, za což jsme rádi, ale určitě nepřestal.Adrien si myslí, že připravuje nějaký plán.Je to dost možné.Ležím na posteli a čtu si knihu.Tikki leží má mém břiše, které hypnotizuje pohledem.

,,Tikki, i kdyby jsi se snažila sebevíc, do mě neuvidíš."Začala jsem se nahlas smát.

,,Já vím Marinette, ale jak asi vypadá?Už se nemůžu dočkat."Odpověděla mi pisklavým hláskem.

,,Taky se nemůžu dočkat Tikki, ale takhle to neuspíšíme."Řekla jsem se smíchem a pohladila se po bříšku.

Mezitím přišel unavený Adriene a lehl si na postel.

,,Tak jak to šlo?"

,,Ani se neptej, dneska to bylo příšerné.Počítal jsem vteřiny až vás zase uvidím."Řekl mi a políbil mé bříško.

,,Jdu si dát sprchu a na chvilku si lehnu."

,,Tak to prrrr.Za 30 minut máme být na kontrole, vzpomínáš?Už jednou jsme ji přesunuli a já tam opravdu musím."

,,Nojo, ta kontrola.Já na ni úplně zapomněl."Řekl a plácl se do čela.Adrien se zvedl a pomohl mi se postavit na nohy.Podal mi kabát a držel mě za ruku, když jsme šli ze schodů dolů k východu.

_________________

Když jsme vešli do čekárny, usedli jsme a čekali na doktora.Doktor mne asi po 15 minutách čekali zavolal do ordinace.Ulehla jsem na lůžko a vyhrnula si tričko pod prsa.Adrien si sedl na židli vedle mě a netrpělivě čekal až uvidí naše miminko na obrazovce.Pan doktor mi na bříško dal gel.

,,Vše vypadá v pořádku.Srdce je pravidelné."Doktor se usmál a my spolu s ním.
,,Jen Vám odebereme krev, sestřička vám změří tlak.Uděláme Vám genetické vyšetření, které nám potvrdí, že se plod vyvíjí správně.Jakmile dostanu výsledky, ozvu se Vám.Pokud by výsledky byli pozitivní, doporučuji Vám provést amniocentézu, kdy odebereme vzorek plodové vody a podle toho vyhodnotíme, zda je plod postižený, či nikoli.
Adrien koukal s otevřenou pusou.

,,Je to normální postup, klid."Odpověděla jsem mu a chytla ho za ruku.

,,A jak budete odebírat tu plodovou vodu?"Zeptal se Adrien, který byl v transu.

,,Hnedka Vám na to odpovím, jen ještě projedeme ultrazvuk.Budete se přát znát pohlaví?"

Adrien se usmál.Domluvili jsme se na tom, že se necháme překvapit.Nebo spíše já Adriena donutila.Avšak jsem věděla, že nebude chtít počkat.

,,Ano."Odpověděl Adrien a zašklebil se na mě.
Pan doktor se zaměřil na obrazovku a chvíli popojížděl po břiše.

,,Čekáte holčičku."Odpověděl s úsměvem a Adrien si poskočil.Viděla jsem v jeho očích nadšení.

Po kontrole jsme si zašli na "slavností" oběd a přemýšleli, jak oznámíme rodičům a přátelům.

,,Co kdyby jsme zašli něco nakoupit, když už víme, že to tedy bude holka?"Usmál se Adrien