Operator

Justin Has a Problem

Z pohledu Lily

Bylo ráno, jako každé jiné a já ležela na gauči. Nějak jsem první nevěděla, co tu dělám, ale pak jsem si vzpomněla, že jsem se v noci vzbudila a byla mi zima. Gabriella mi sebrala deku a já šla do kuchyně, kde jsem pak telefonovala. Jo a nechtělo se mi jít nahoru, tak jsem usla tady. Jasně.

Zvedla jsem se z gauče, šla do kuchyně a podívala se do lednice. Máslo, troje vajíčka a párky. Super, uděláme míchané vajíčka. Všechno jsem vytáhla a začala vařit. Nikdy jsem nebyla extra žena do domáctnosti, umím jenom základní věci, ale jinak jako kuchařka nevynikám. Uvařila jsem to a začala jíst. Bylo to dobré, na to, že jsem to uvařila po několika letech. Gabrielle jsem to přikryla, aby jí to nevychladlo rychle. Když jsem dojedla, dala jsem misku do dřezu a když jsem se otočila, málem jsem dostala infarkt.

,,Gabriello, tohle mi sakra nemůžeš dělat!" ukázala jsem na ní prstem a držela jsem se za srdce.

,,Máš špatné svědomí" řekla tentokrát ona varovně a koukala na mě podezíravě. Sedla si na židli a vzala si vajíčka. ,,Vynikající" řekla po prvním soustě. Jen jsem přikývla a šla jsem do jejího pokoje.

,,Můžu si půjčit nějaké tvoje oblečení?" zakřičela jsem na Gabriellu. ,,Vrátím!" dodala jsem.

,,Jasně" odpověděla a já si něco vytáhla ze skříně. Vzala jsem si to do koupelny, kde jsem se osprchovala, upravila a namalovala. Když jsem byla hotová, šla jsem zpátky za Gabriellou se rozloučit.

,,Kam jdeš?"

,,Musím si jít něco zařídit a pak jdu domů, trochu poklidit" usmála jsem se.

,,Ty a uklízet?" zasmála se. ,,Pff"

,,No dovol" překroutila jsem očima a obula jsem si boty. ,,Čau" řekla jsem a odešla z jejího domu. Zdála se taková jiná. Nebo ne jiná, ale taková bez citů a emocí. Nechápu proč.

Byl hezký slunečný den, tak jsem si řekla, že se půjdu projít podle pobřeží, parkem, udělám si hezký den pro sebe. Pak bych se mohla stavit v centru, něco si koupit.

Jak jsem se procházela podél pobřeží, cítila jsem se dobře. Taková volná, měla jsem pocit svobody. Nic mě v tu chvíli netížilo. Mojí radostou chvíli přerušilo vyzvánění mého telefonu. Neznámé číslo.

,,Prosím?" zeptala jsem se slušně.

,,Čau kotě, nedáš mi?" ozval se nějaký chlapecký hlas.

,,Nerozumím" řekla jsem zmateně a dál se procházela, s botami na rukách. Je tak příjemné chodit bos v písku.

,,Krásko, čemu na tom nerozumíš. Chci tě přetáhnout" dořekl a slyšela jsem smích. Aha, už rozumím, o co tu jde. Zase nějací malí hajzlíci volají neznámým číslům a dělají si z nich srandu. Dříve jsme to dělávali taky, ale to jsme ještě v těch letech neznali, co tyhle slova znamenaly.

,,Poslyš chlapče, nehraj si se mnou" zasmála jsem se. ,,Si myslíš jakej seš frajer, co? Tak pokud seš takovej frajer, přijď do městkého parku za deset minut. Čekej u stánku za deset minut a dostaneš co chceš, dobře?" věděla jsem, kam mířím. Nepřijde, takže, proč si dělat vrásky.

,,Sorry zlato, nemám čas" řekl.

,,Máš, jenom nemáš koule na to přijít" usmála jsem se ironicky, i když to nemohl vidět a položila jsem to. Ta dnešní mládež.

Z pohledu Justina

Stále jsem v práci a dá se říct, že všichni tu jedou na 100%. Máme už hodně telefonátů za sebou a stále to stoupá. Kontrola by měla přijít až za půl hodinky, ale šéf chtěl mít jistotu, že tu budou všichni a nic se nepokazí.

Po půl hodiny jsem slyšel, jak šéf přišel přivítat asi čtyři muže v obleku. Opravdu nechápu, proč se tohle kontroluje. Jaký to má účel? Šéf jim začal říkat o tom, jaké nasazení tu je, kdy mají lidé volno a kdo jak pracuje. Ti čtyři muži se rozdělili s papíry v ruce a začali obcházet. Šéf šel s tím "hlavním" přímo ke mně. Těšil jsem se, že odvedu dobrou práci, ale moje očekávání bylo rázem změněno.

Na mobil mi volala Lily a tak jsem to musel ihned položit a ztišit zvuk. Položil sem mobil směrem dolů, aby nikdo neviděl, kdo a kdy mi volá. Čekal sem na hovor, protože nikdo nevolal. Po chvíli se rozezněl telefon a za mnou stál můj šéf a ten nějakej chlap v obleku.

,,Dobrý den, u telefonu Váš operátor. Co si přejete?" byl jsem zdvořilý.

,,Jaká náhoda, že si mi to přijal zrovna ty" uchechtla se Lily. Ach ne, teď to nemůžu položit.

,,Co máte za problém?" stále jsem udržoval milý tón hlasu.

,,Potřebuju, aby si mi vyhledal nějaký sex klub, cukrouši" směle se zasmála a já se v duchu odstřelil. Tohle nemůžu vyhledat, co si o mě budou myslet. Musím to skrývat, do té doby, než odejdou.

,,Zde ve měste či za městem?" snažil jsem se to okecávat.

,,Kdekoliv, ale ať tam mají dlouho otevřeno, ráda pařím" opět se zasmála a já doufal, že odejdou. Stále stáli za mými zády. To nesnaším, když mi někdo kouká přes rameno.

,,Do kolika hodin by jste si tak přála tam zůstat?"

,,Prostě mi vyber nějakej klub zlato. Mám v plánu tam jít dneska s kamarádkou. S Gabriellou, určitě jí znáš, když víš o mně takměř vše" provokovala. Už jsem nevěděl, co říct a tak jsem to musel vyhledat co nejrychleji a ukončit. Naštěstí se ten chlap v obleku ohlížel jinam a pomalými kroky šel vpřed. Měl jsem možnost toho rychle využít a vyhledat to.

Zadal jsem do vyhledávače nějaké večerní kluby a řekl Lily pár tipů. Pak jsem to ukončil a odepnul si jeden knoflík na košili.

,,Potom si ještě promluvíme" řekl mi šéf do ucha a já věděl, že je zle. Můžu za to, že to po mně chtěla? Kurva, proč tohle dělá ta svině! Vždycky v nesprávnou chvíli! Bouchnul jsem si do stolu a pár lidí okolo se na mě otočilo. Ignoroval jsem to a dál se věnoval své práci.