Operator

Big Night Comes 1/2

Z pohledu Lily

Vzbudila jsem se a jako co jsem zjistila první bylo, že jsem usnula s rukou v kalhotkách. Bože, on mě fakt udělal. Přehodila jsem nohy přes okraj postele a šla se na sebe podívat do zrcadla. Vypadala jsem opravdu hrozně. Usnula jsem s řasenkou a make-upem. Tudíž řasenku jsem měla pod očima a make-up byl podle mého předpokladu na polštáři.

,,Musím se umýt" řekla jsem si sama pro sebe, shodila ze sebe všechno oblečení a vlezla do sprchy. Mohla bych zavolat Gabrielle a společně bychom mohly zajít do nějakého klubu, si zapařit, protože jsme nikde sakra dlouho nebyly. Vylezla jsem ze sprchy a s obmotaným ručníkem okolo těla, jsem šla do pokoje, kde jsem si vzala svůj mobil a koukla se na něj. Zmeškaný hovor od Gabrielly. Hned jsem vytočila její číslo a čekala až mi to zvedne, jak jinak.

,,Ahoj Gabriello, co si potřebovala?"

,,Nic, jenom jsem se chtěla zeptat, zda si dneska někam nechceš vyrazit?" usmála jsem se, protože máme dosti podobné myšlení, jak vidím.

,,Jasně, zrovna jsem nad tím přemýšlela. Co zajít někam večer do klubu?" zeptala jsem se.

,,Určitě. Tak v devět u mně?"

,,Budu tam" řekla jsem a položila to. Vzala jsem mobil a zapojila ho do repráků. Začaly tam hrát různý písničky a mixy. Já shodila ručník ze sebe a tancem jsem přešla do koupelny. Pak jsem se plácla po čele, protože jsem si zapomněla vzít oblečení z pokoje. Tudíž jsem se tam vrátila a z šatníku jsem si vzala kraťasy s nízkým sedem a korzet. Bylo to jako triko, ale bylo úzké jako korzet. Snad se chápeme. To jsem si vzala a pod to nějaké černé spodní prádlo. Vlasy jsem si rozčesala a nechala je rovné podél mých ramenou. Namalovala jsem se a to bylo tak vše, co jsem potřebovala.

Šla jsem zpátky do pokoje a řekla jsem si, že bych potřebovala nové nehty. Mohla bych si dojít na manikúru a pedikúru. Zauvažovala jsem a to bych fakt mohla. Vzala jsem si kabelku, do které jsem si naházela voňavku, doklady, peníze a nějaké malovátka, pro jistotu. A mohlo se vyrazit.

Z pohledu Justina

Další ráno, bez nikoho. Ne, že by mi to vadilo, jen jsem včera večer ještě přemýšlel nad tím, jaké by to bylo, usívat vedle někoho, koho milujete. Obejmout se a nepustit. Dobře, dost rozplývání a do práce. Musím přesvědčit šéfa, že jsem dobrej pracovník a že se nevzdám.

Rychle jsem vyskočil z postele, oblékl se a pelášil do práce. Po cestě jsem se stavil ještě v kavárně pro nějakou snídani a kafe. Samozřejmě jsem musel donést i pár svým kolegům. Pozdravili mě vřele a poděkovali mi.

,,Co se ti stalo Justine?" zeptal se mě Troy. To je ten, jak jsem mu kupoval ten řetízek s nápisem Believe. Prý byla jeho dcerka nadšená.

,,Nic, mám dobrý den. Asi jsem vstanul správnou nohou" zasmál jsem se a on se mnou. Přihlásil jsem se do svého počítače a upil si z kafe. Hned první telefonát byla nějaká malá holčička, že kolik stojí nějaká knížka a jak si jí může objednat na internetu. Jak roztomilé.

Občas jsem se kouknul do šéfovy kanceláře a všimnul jsem si, že se sem tam koukne na mě a pozoruje, co dělám. Byl jsem rád, že se dívá. Snad mu dojde, že jsem pracovitý.

Když jsem měl přestávku na oběd, došel sem si do McDonald's pro nějaký cheeseburger a colu. Neměl jsem peníze na to, si dopřát nějaký špičkový nóbl oběd, takže mi stačilo toto. Vrátil jsem se zpět do call centra a zase se věnoval telefonátům. Na této práci není moc, co bych mohl popsat, protože je obyčejná a každý den máte ty stejné úkoly. A to, splnit požadavek zákazníka, který Vám zavolá a dodat mu potřebné informace. Alespoň se o to pokusit.

Má to taky své nevýhody, jako je, že je tu vydejcháno, všichni sedíte vedle sebe a vzájemně si hučíte do hlavy a z toho pak vznikne třetí nevýhoda a to taková, že Vás začne bolet hlava.