Část patnáctá- New York

15 0 0
                                    

31.1.1973
BRADAVICE- TŘETÍ OSOBA
James společně se Siriusem, Remusem a Peterem seděl na snídani a hlasitě se smáli vtipům které říkal Sirius ,,kluci" vyrušil Siriuse Chris kerý k nim zrovna přišel ,,co?" zeptal se otráveně Peter ,,tohle vám posíla Tália s Lily. myslím že by bylo dobré si to přečíst někde v soukromý" podal jim dopis co mu včera předala Tália když se zrovna loučili. Stále nemohl uvěřit tomu že opravdu byla pryč. Ona i Lily někde na nebezpečné výpravě, kde jedna z nich může kdykoliv přijít o život. S hlavou v oblacích si sedl vedle Narcissi a nevnímal nic co mu říkala v hlavě měl totiž jen jednu dívku a to přesněji Natáliu Potterovou která se mu dostala pod kužy.

,,tak čti" pobidl ho Remus který seděl na zemi před Jamesovo postelí ,,určitě se chcou zase bavit" uchcechtl se Sirius ,,sto pro jim chybíme" ozval se i Peter který seděl vedle Remuse ,,dobře tak poslouchejte" uchechtl se James a dopis otevřel. Okamžitě poznal rukopis svoji sestry, ale něco mu říkalo že to nebude o usmíření.

MILÝ JAMESI, REMUSI, SIRIUSI A PETERE,

MOC NÁS MRZÍ ŽE VÁM TO MUSÍM ZDĚLIT TAKHLE, ŽE SI PROSTĚ NEMŮŽEME SEDNOUT A V KLIDU SI PROMLUVIT. NEJDŘÍVE BYCH CHTĚLA ŘÍCT ŽE MĚ MRZÍ CO SE ZA POSLEDNÍCH PĚT MĚSÍCŮ STALO, ŽE JSME SPOLU NEMLUVILI NEBO TAK, ALE TAKY POCHOPTÉ VY NÁS. KAŽDOPÁDNĚ NEPÍŠU KVŮLI TOMUHLE, ALE KVŮLI TOMU, ŽE JAK MILE TOHLE BUDETE ČÍST UŽ NEBUDEME V BRADAVICÍCH A PRAVDĚPODOBNĚ ANI V ANGLII, KAM MÁME ALE NAMÍŘENE NEBO PROČ VÁM ŘÍCT NEMOHU, PROČ? PRO NAŠÍ OCHRANU ALE I PRO VAŠÍ. MUSÍME NĚCO UDĚLAT PRO TO ABY JSME MOHLI ŽÍT NORMÁLNĚ. TAKY BYCH ALE CHTĚLA ŘÍCT ŽE KTERÁKOLIV Z NÁS MŮŽE KAŽDÝM DNEM ZEMŘÍT, PROTO CHCEME ABY JSTE VĚDĚLI ŽE VÁS MÁME RÁDI I PŘES TO CO VŠECHNO SE STALO. VŠICHNI JSTE JAK NAŠI BRATROVÉ, PROTO VÁS PROSÍM BUDŤE OPATRNÝ.

MÁME VÁS RÁDI, TÁLIA A LILY

PS: PROSÍM POSTAREJ SE O WINNIE.

James zaraženě položil dopis vedle sebe na postel a všichni teď nemohli uvěřit tomu co slyšeli. Lily a Tália jsou pryč? kde? kdy to stihli? proč? tolik otázek se jim točilo v hlavě že nikdo radši nic neříkal ,,to není možné" vydechl James.

VLAK DO NEW YORKU-NATÁLIA(KATHARINA)

,,Bože tohle je divný" řekla Lily která se zrovna dívala z kna ,,souhlasím" přikývla jsem a vratila pohled do mapy ,,fajn máme tu dvě adresy. první je maple street 89 a druhá je union street 66. pokud jsem to pochopil dobře na maple street je někdo kdo nám pomuže a na union street by měl být kousek náhrdelníku nebo prstenu" zhodnotila jsem situaci a Lily přikývla ,,dobře. Maple street 89" řekla jsem mapě a na mapě se opravdu ukázala červená barva která ukazovala cestu od nádraží až k maple street. ,,NEW YORK" ohlasil nám hlas ,,připravená?" zeptala jsem se lily a stoupla si ,,vždycky" usmála se na mě a přes rameno si hodila svoji kabelku ,,nasledanou "rozloučili jsme se s průvodčím a vystoupili z vlaku ,,páni" ozvala se hned Lily.,,je to tu obří" řekla  jsem a Lily přikývla ,,fajn teď půjdeme v pravo" řekla jsem a rozešla se ,,teda v levo" opravila jsem se a rozešla se na druhou stranu ,,já bych šla nejdříve rovně" ozvala se Lily a ukázala na ceduly s nápisem 'východ' ,,jo dobrej nápad" zasmála jsem a společně jsme sešli schody a následně vyšli z nádraží ,,jestli to bylo obří na nádraží , zajímá mě jakej máš názor na tohle" ozvala se vedle mě Lily a já zavrtěla hlavou ,,žádný" odpověděla jsem a podívala se na Lily ,,teď půjdeme do prava" usmála jsem se a Lily se zasmála. Po cestě jsme sice asi třikrát odbočili špatně, ale konečně teď stojíme před velkým barákem na Mpale street 89. ,,páni i ty baráky jsou obří" zasmála se Lily a já přikývla. Přešla jsem ke dveřím a zazvonila ,,prosím?" objevila se mezi dveřma žena ,,dobrý den jsem Katharina a tohle je Mia. ehm jedna naše přítelkyně nám dala adresu na vás že by jste nám mohla pomoct?" vysvětlila jsem rychel ,,Natália a Lily že?" zasmála se žena a my přikývla ,,pojďte dál" odstoupla ode dveří a my prošly dovnitř ,,tady si můžete nechat věci" ukázala na věšák kam jsme si položili čepici, bundu a zuly si boty ,,dáte si čaj?" zeptala se nás žena a my přikývly ,,posadte se" usmála se na nás ,,nejste unavený? "zeptala se nás ,,ne spaly jsme ve vlaku i v letadle" odpoveděla jsem a sedla si ke stolu ,,jak dlouho jste cestovali?" ,,22 hodin" odpověděla Lily ,,páni" usmála se na nás žena a položila před nás hrnek s čajem ,,ach zapoměla jsem. jsem Melissa" podala nám s usmevěm ruku ,,Lily" ,,Natália" potřasli jsme si s ní. žena se nadechovala že něco řekne když se z druhého pokoje ozvala ránaa následně dívčí a chlapecký hlas ,,jsme doma" zakřičel dívčí hlas ,,au" zakřičel ten chlapecký ,,nechápavě jsme se s lily na sebe podívali a pokrčily rameny ,,pojdte sem máme návštěvu" zakřičela Melissa a do místnosti přišla blondatá dívka tak v našem věku a blondák, řekla by o dva roky starší ,,tohle je moje dvcera Luna a tohle je můj syn Louis" představila obě děti ,,a tohle je Natália a Lily, jsou z Anglie a chodí do Bradavic" usmála se znovu Melissa. bože ta se jen usmíva ,,opravdu?" ozval se chlapec ,,jo" přikývla jsem ,,co kdyby jste jim ukázali pokoje zatím co já uvařím večeři?" otočila se na ně Melissa ,,jasně" vypískla dívka a chytla mě za ruku. ,,poběž" vykřikla a i se mnou za zády vyběhla schody a vběhla do třetích dveří v levo ,,páni máš nadhernej pokoj" řekla jsem obdivuhodně. všude po pokoji měla rostliny a všechny možné knihy, měla v něm spoustu oken takže tu bylo hodně světla ,,připomíná mi to tu Mrzimor" uchechtla jsem se při vzpomínce na moji návštěvu Mzrimorské koleje ,,mrzimor?" zeptal se ode dveří Louis ,,ano Mrzimor, jedna z kolejích v Bradavicích" odpověděla jsem a sedla si na gauč ,,povídej nám něco" přiskočila ke mně Luna ,,dobře" zasmála jsem se a počkala až si všichni sednou ,,Bradavice mají čtyři koleje Nebelvír, tam patříme my dvě, můj bratr a další přátele, pak je Zmijozel, Mrzimor a Havraspár. Nebelvír má ve znaku lva a jejho barvy jsou zlatá a červená, symbolizuje hlavně odvahu, Zmijozel má ve znaku hada a jeho barvy jsou stříbrná a zelená a jsou hodně Ambiciozní, Mrzimor má ve znaku jezevce a jeho barvy jsou černá a žlutá a jsou tam hodně loajalní a Hvraspár jehož znakem je havran a jeho barvy jsou bronzová a modrá, jsou až moc chytří" zasmála jsem se a pokračovala ve vyprávení o všem možném o Bradavicích. Hodně jsme se s Lily zasmály při spousta vzpomínek co na Bradavice máme, ale taky jsme brečeli protože se nám stýskalo po Jamesoci, Siriusovi, Remusovi, Peterovi, Chrisovi a tak dále.

Harry Potter: Psal se rok 1971Kde žijí příběhy. Začni objevovat