Fuck》Dojae [ ✔ ]

『2』

    Taeyong u mě byl několik hodin a odůvodnil to tím, že se o mě musí postarat, když na to nikoho jiného nemám. Takže já skončil na pohovce, s nohama na stole a ovladačem v ruce, zatímco můj kamarád vše obstaral. A když říkám vše, myslím tím opravdu vše; Taeyong uklidil i mou postel. Snažil jsem se ho přemluvit, že to dělat nemusí, že ti zvládnu sám, ale on na tím trval, a tak jsem ho nechal.

Poté, když odešel ( což bylo až na večer ), jsem se ze svého místa na pohovce přesunul do kuchyně, abych si mohl nachystat něco malého k večeři. Otevřel jsem tedy ledničku a začal zkoumat co v ní je. Nakonec jsem si vzal pouhý jogurt, lednici zavřel a ze šuplíku vytáhl lžičku. Posadil jsem se ke stolu a pustil se do mléčného výrobku.

Jakmile jsem byl se svou večeři hotov, lžíci jsem položil do dřezu a kelímek vyhodil do koše, načež jsem se přesunul do horního patra. Zalezl jsem k sobě do pokoje a ulehl do voňavé postele. Musím za to všechno Taeyonga pozvat na jídlo nebo něco.

Natáhl jsem se pro mobil, který od včerejška leží na nočním stolku, a odemkl ho. Hned na mě vyskočilo několik zpráv a dokonce i hovorů od Jaehyuna. Okamžitě mi bylo jasné, že se ozval jen z jednoho prostého důvodu. Chce se za mnou opět stavit, aby si mohl užít.

Vydechl jsem a začal mu volat. Mobil jsem si přiložil k uchu a vyčkával až to dotyčný zvedne. O několik pípnutí později se tak stalo.

,, Doyoungu, no konečně ! " ozval se zadruhé strany hovoru Jaehyun. Podle hlasu jsem poznal, že je opilý.
,, Víš jak d-dlouho se ti snažím dov-volat ?! " mluvil se mnou naštvaně, takže jako vždy, když je opilý. To si dneska zase užiju, už se na to těším...

,, Omlouvám se, Jaehyune. " omluvil jsem se, musel jsem se omluvit. Opilému Jaehyunovi je lepší neodporovat.
,, Dneska jsem měl návštěvu, a tak jsem se jí musel věnovat. " vesměs jsem mu řekl pravdu, akorát jsem se o návštěvu nestaral já, ale ona o mě.

,, Na tvoje oml-luvy nemám náladu. " zabrblal, ale já ho naštěstí slyšel.
,, Za des-set minut jsem u t-tebe. Buď připravený. " rozkázal mi a hovor ukončil.

Povzdechl jsem si a mobil položil zpět na noční stolek. Zrovna teď bych uvítal, kdyby mi dal pokoj. Všechno mě bolí a jsem si jistý, že po dnešku nebudu moct chodit.

Konečně jsem se odhodlal se zvednout s postele a sundat ze sebe veškeré oblečení. To jsem poté uložil na židli od stolu, který mám v rohu pokoje, a sám se přesunul k posteli. Než jsem na ni stihl vylézt a nachystat se tak pro Jaehyuna, onen hnědovlásek se objevil u mě v pokoji.

,, Ty ještě nejsi nach-hystaný ?! " zamračil se na mě a ještě mě k tomu sjel tím hnusným pohledem.

,, Vždyť už jsem u postele. " namítl jsem, ale očima uhýbal od jeho pohledu. Cítil jsem se tak malý, když mě jeho oči propalovaly skrz na skrz.
,, Bude trvat pár sekund, než si vylezu na všechny čtyři, takže to tolik času nezabere. Nemusíš být hned naštvaný. " no, mé pravidlo neodporovat, bylo vcelku zapomenuté. Velká chyba.

,, Jo tak ty mi budeš odmlouvat ? " překřížil ruce na hrudi a u toho nadzvedl obočí.

,, Jenom jsem řekl, že-

,, Drž hubu, děvko ! " zakřičel po mně. Co jsem ovšem nečekal, byla facka, která mi přistála na tváři. Dost silná facka ( bodejť by ne, když Jaehyun je samý sval ), až se mi z toho hlava otočila na stranu a v uších mi začalo divně hučet.

Celý jsem ztuhl. Vůbec jsem nevěděl co dělat. Když jsem tak nějak pochopil, co se vlastně stalo, zvedl jsem svůj pohled na Jaehyuna, který vůbec nevypadal, že ho ta facka trápí. Ba naopak, vypadal ještě víc naštvaně.

,, Neříkal jsi náhodou, že ti bude trvat pár sekund se dostat na všechny čtyři, hm ? " otázal se, ale mně hned došlo, že tím myslí, že se mám okamžitě na ty čtyři dostat. A já neodporoval, teď už ne.

Měl jsem z Jaehyuna naprostý strach a další facku už bych asi nezvládl ( ještě by mi udělal něco horšího ). Vylezl jsem si proto co nejrychleji na postel do požadované pozice a už jen čekal na Jaehyuna. V uších mi pořád hučelo, takže jsem okolní zvuky moc neslyšel, jenom, když Jaehyun něco řekl. To bylo natolik hlasité, že jsem dokázal jeho slova pokaždé pochytit.

,, Za to, že jsi se ke mně takhle choval a nebyl připravený, tě čeká trest. " zavrčel mi přímo do ucha. Naštěstí jsem věděl, že je u mě tak blízko. Ač je samý sval, tak se pod jeho tělem postel prohla.
,, Dneska na tebe hodný nebudu. "

A měl pravdu. Ne že by na mě někdy hodný byl, ale dnes byl obzvlášť hrubý a dělal věci, u kterých jsem ho prosil, ať je nedělá ( nejspíš proto se v nich tolik vyžíval ). Už ani nešlo o jeho potěšený, i když se mu to velice líbilo a nepřestával, ale spíš o to, mě potrestat.

Nevím jak dlouho to celé trvalo, mně to přišlo jako hodiny, ale konečně jsem se dočkal konce.

Mě tělo jakoby nebylo mé, vůbec jsem ho necítil. V uších mi pořád hučelo, nohy i ruky jsem měl naprosto rozklepané a po tvářích mi tekly stále nové a nové slzy.

,, Na to, že jsi zlobil, jsi byl opět úžasný, Doie. " pochválil mě. Potom všem, mě pochválil. Ještě mi řekl tou přezdívkou, kterou mě oslovuje sice mnoho lidí, ale od něj to zní tak správně.
,, Brzy se zas uvidíme. " a odešel.

Já zůstal ležet v posteli, ani jsem se nesnažil se zvednout a jít se umýt. Věděl jsem, že bych se nedokázal ani posadit, natožpak dělat činnost jako je sprchování nebo jen pouhá chůze. Jediné co jsem dokázal bylo, se natáhnout pro mobil a zavolat jediné osobě, která mi může pomoct.

,, Doyoungu, víš kolik je hodin ? " ozval se z druhé strany rozespalý hlas mého kamaráda.

,, T-taeyongu... " víc jsem toho říct nedokázal a prostě se jenom hlasitě rozbrečel.

,, Co se stalo ? " zeptal se už plně probuzený.
,, Byl zase u tebe, že ? Co ti ten kretén udělal, Doyoungu ? " ptal se na tolik věcí, že jsem ani nevěděl jak odpovědět. Myslím, že bych to v mém stavu ani nedokázal.
,, Hned budu u tebe. " hovor ukončil a já mobil nedbale pustil.

Ruka mi spadl s mobilem na postel. Jen na ten malý pohyb jsem vynaložil tolik energie, že už jsem prostě nemohl. Dokonce jsem cítil, jak mě i mé vzlyky příšerně vyčerpávají. Nakonec to mé tělo úplně vzdalo a já si už nic nepamatuji.

¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡

Well... Takové menší drama 😇

Doufám, že se kapitola líbila a budete ve čtení pokračovat ♡

Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡

Veve-IsHere