Daddy? Sorry. (LS, CZ)

9.

Louis došel Harryho ráno vzbudit asi kolem sedmé. Harrymu se sice nechtělo z peřin ven, ale nemohl s tím nic dělat. Nakonec vylezl, oblékl si podle rozkazu to, co chtěl a šel na snídani. 

„Páni, kde jste to sehnal tak rychle?" vykulil Harry oči, když uviděl na stole čerstvé pečivo. Sladké i slané, k tomu nějaký čaj a kávu... Ideální snídaně. 

„V pekárnách otevírají brzy, Harry." zasmál se Louis a dodal: „Navíc, jsem se stavil cestou v nějakém malém obchůdku a koupil kafe a čaj. Nakupovat ale budeme muset jet ještě dnes, nic jiného tu není." 

„To nevadí, pojedeme. Rád poznám tuhle zemi, chtěl bych se tu nějak porozhlédnout." přiznal mladší a zakousl se do první věci, která mu přišla pod ruku. 

„Můžeme jet nakoupit, pak se vrátit a udělat si oběd. No a po obědě se můžeme vydat do města. Myslím, že by se ti mohlo líbit." navrhl Louis a Harry začal horlivě přikyvovat s plnými ústy a jiskřičkami v očích. 

Starší se zasmál a pohladil mladšího ve vlasech. „Dobrá, dobrá." 

Po snídani se oblékli, nasedli do auta a mohlo se jet. V nejbližším supermarketu nakoupili vše potřebné a dovezli svůj nákup domů. Harry byl nadšený i z tohohle a to ještě neviděl všechno. 

K obědu něco Louis uvařil, chvíli jen tak chytali lelky a kolem půl třetí se oba zvedli s tím, že povalování stačí. Teple se oblékli a vyrazili pěšky za zábavou. Zasněženými ulicemi došli až na trhy. Nic takového Harry nikdy neviděl. Jako malé dítě pobíhal od stánku ke stánku a nadšeně sledoval vše kolem. Louis se jen usmíval, přišlo mu roztomilé, jak Harry sledoval pána, který vyrábí košíky, ženu, která prodává šperky, další lidi, kteří prodávali dřevěné hračky pro děti a tak dále. 

„Pane! Pojďte se podívat sem!" vypískl nadšeně Harry a rychlým krokem došel ke stánku s obrovskými sýry. Paní za pultem se na oba chlapce usmála, řekla něco česky a ukázala na sýry. Louis jí s klidem odvětil ve svém rodném jazyce, že jí nerozumí, že mluví oba anglicky. Na to se žena jen nervózně usmála, asi nerozuměla, a vzala do ruky malý talířek s nakrájenými sýry. Ukázala na kostičky na talíři a následně na svá ústa. 

„Ah jasně, ochutnat." zasmál se Louis a vzal si kousek. Harry nebyl pozadu a dal si taky. Oba jí ukázali zdvižený palec na důkaz, že jim chutná a odebrali se se zamáváním pryč. 

„Ten sýr byl zvláštní. Měl jsem lepší, abych byl upřímný." spustil Harry zas. 

„Máš pravdu. Ale paní byla hodná, huh?" 

„Jo, to jo." Harry se usmál a pohledem našel další stánek. Louis si všiml kam kouká a vysvětlil, o co tam jde. 

„Tam prodávají svařené víno, Harry. Chtěl bys ochutnat?" 

„Moc nepiju alkohol, takže asi spíš ne." 

„Tak víš co... Já si ho koupím a ty se jen napiješ. Víno už jsi určitě někdy měl, no ne?" 

„Jo, to jsem měl. A bylo celkem dobrý, ale vím, že dát si tolik, bude mi zas zle." Louis koupil svařák pro sebe a dal napít Harrymu. 

„Bacha, je to horký." varoval ho a předal kelímek. Harry se opatrně napil a mlsně si olízl rty. 

„Nechutná to jako to víno, co jsem měl. Vlastně je to dobrý a nepřijde mi to ani tak silný." 

„Chceš taky?" ušklíbl se Louis.

„Ne, to ne. Ale děkuju." chlapci šli dál k dalším stánkům. Harry si s nadšením koupil trdelník, který byl do pár minut pryč. Když už to vypadalo, že prošli všechny stánky, vydali se k vánočnímu stromku. Všude už byla tma, tak svítil přímo krásně.