Daddy? Sorry. (LS, CZ)

7.

Čas nikdo z nás nezastaví. Než se stihli ti dva vůbec nadát, uplynuly další tři měsíce. Za ten čas se toho moc nestalo. Harry byl téměř každý den podrobován tréninku, jak tomu říkal Louis. Ze začátku se nechtěl vůbec smířit s tím vším, co bude muset udělat a přetrpět. Po čase se mu ale začalo dost věcí celkem líbit a zamlouvat. Nejradši měl svazování, škrcení a Louisův jazyk taky nebyl k zahození. Navíc přišel na chuť i trápení, nebo spíš škádlení. Sice si občas přišel jako nějaká děvka, která se zaprodává, což byla vlastně i pravda, když se to vzalo kolem a kolem, ale mladší se s tím začal časem smiřovat. 

A Harry nebyl jediný, kdo se změnil. Louis prodělal takový glow up taky. S Harrym se častěji bavil, sbližoval a dokonce i smál. Čas od času ho vytáhl na večeři a jednou dokonce i do kina. Což bylo i submisivnímu divné, ale nestěžoval si. Líbila se mu stránka Louise, která ho chránila a starala se o něj, ale zároveň miloval i tu, díky které si další den nemohl pomalu ani sednout. A to spolu zatím ani nespali. 

Blížil se čas Vánoc, což znamenalo, že byl čas nazdobit dům. Louis nikdy Vánoce nijak extrémně nemusel, ale Harry je měl rád. Takže se starší uchýlil k tomu, že si vyzdobí jen obývací pokoj. Po snídani spolu nazdobili stromeček z nějakých ozdob, které musel Louis dokonce koupit. Doma prostě nic takového neměl. 

„Nechceš čaj, Harry?" zeptal se z ničeho nic dominantní a po souhlasném pokývání hlavou ze strany tázaného odešel do kuchyně, aby mohl nápoj připravit. 

Ani dnešní den nebyl výjimečný v tom, že nosil Harry oblečení, které mu bylo vybráno Louisem. Harry dnes vyfasoval dost krátkou sukni, nadkolenky a velkou mikinu, aby měl pohodlí. Navíc přišel staršímu v té mikině roztomilý. To, že byl v téhle kombinaci oblečení i sexy netřeba zmiňovat.

Mladší zůstal v obýváku sám, ale neválel se. Dál věšel ozdoby na stromek. Tu přišla stříbrná, tady dole modrá a do středu stromku zelená. Navíc hrály celým obývákem písničky, které Harry na Vánocích miloval asi nejvíc. Když byl sám, začal do rytmu rychlejší písničky hýbat boky a tročku si z legrace tancovat. 

Přešel ke krabici s ozdobami jako nějaká modelka a vzal jednu větší do ruky. Vyhodil jí do vzduchu a s úsměvem na tváři zas chytil. Poté se vrátil ke stromku, předklonil a s roztomilým smíchem pověsil kouli až dolů. Ani ve snu by ho nenapadlo, že ho Louis pozoruje s hrnečkem v rukou ode dveří. Sledoval, jak se jeho boky kroutily a jak mu sukýnka vylezla dost vysoko, když se ohnul, aby pověsil ozdobu. 

Pokroutil nad tím hlavou a dostal se tak z transu. Odkašlal si, čímž na sebe strhl veškerou Harryho pozornost a položil hrnek na stůl. 

„Děkuju." mladší se trošku začervenal, protože si nebyl jistý, jestli ho Louis viděl a s myšlenkami na to, že si dá svůj čaj až vychladne se pustil opět do práce. 

Brzy bylo na stromku vše, kromě špičky. Harry se nejprve napil ze svého čaje, který byl vážně dobrý, a pak vzal hvězdu a vydal se ke stromku. Postavil se na špičky a zdvihl ruce nad sebe, aby na vrchol stromu dosáhl. Jenže to se mu nedařilo. Byl na to moc krátký. 

Aby toho nebylo málo, opět se mu vyhrnula jak mikina, tak sukně. Louis se na to nemohl dívat. Vstal a chytil Harryho za boky. Hned na to mu vjel horkými dlaněmi pod mikinu tak, že ho držel za břicho a hrudník.

„Můžu ti pomoct, prcku?" uchechtl se, i když nebyl o moc vyšší. Harry byl přezdívkou lehce dotčen, ale nemohl klást odpor. Soustředil se na ruce staršího a jen kýval hlavou. To se ale nelíbilo Louisovi.

„Použij slova." zamračil se a štípl Harryho do citlivé kůže. Ten se lekl, ale místo vypísknutí či jiné reakce vypovídající o tom, že by byl v šoku, se jen trhaně nadechl. 

„Ano, prosím." zašeptal téměř neslyšně. Louis se od něj vzdálil a Harryho opustilo teplo. V duchu se nad tím zamračil, ale co mohl dělat?

Louis ho najednou otočil čelem k sobě, vyhodil si ho do náruče a přešel víc ke stromku. Tentokrát už Harry ale leknutím vážně vypískl. 

Hvězda do chvíle nesla své místo na špičce stromku, ale Louis mladšího stále nepouštěl. 

„Dneska jsem nic neplánoval, ale ty se pořád tak nastavuješ..." zamručel, ale hned dodal: „Stejně nic nebude. Pustíme si film, vezmeme deky a čaje... Uděláme si fajn večer. Nemám vůbec energii na to, abych vymýšlel něco víc." 

„To beru!" zvolal Harry nadšeně a Louis ho konečně postavil na zem. 

„Skoč pro deky, hm? Já zatím udělám další čaj a pustím nějaký film. Jaký chceš, pohádku?" 

„Nějakou ano, prosím." Louis se jen zasmál a každý se rozešel vlastní cestou. Zanedlouho se ale oba vrátili do obýváku, kde si lehli na gauč. Harry se držel jako vždy kus od Louise, přikryl se dekou a druhou podal právě jemu. Jenže Louis tu svou odhodil do křesla, vzal tu Harryho a přikryl s ní jen sebe. Mladší na něj koukal jak na zjevení, ale nic neříkal. A když se chtěl Harry zvednout a dojít si pro deku, chytil ho starší a vtáhl ho k sobě do objetí. 

„Na nic se mě neptej, jinak se to nebude opakovat. A uvolni se, jsi jak na trní." 

Zdravím vás všechny! Tak jsem zase tady :D 

Bohužel ale opět zmizím, jelikož mi začínají jarní prázdniny a na psaní nebude čas. Doufám, že se nezabiju na lyžích... 

Nu každopádně na vás mám prosbu. Mohli byste si prosím přečíst poslední příspěvek na mém profilu? Jedná se o projekt na Louisův koncert v Praze a já bych byla ráda, kdyby o něm vědělo co nejvíc lidí. Díky moc :d

<3