Daddy? Sorry. (LS, CZ)

13.

Za pár dní byl Harry zdravý jako rybička. Konečně mohl ven, což pro něj byl přímo důvod k oslavě. Jenže musel do práce, tudíž byl zas jen zavřený uvnitř, až na to, že v jiné budově. Dlouhé tři dny přemlouval Louise, aby s ním vyrazil alespoň do baru a nebo ho na podobné místo pustil samotného. Na to se mu vždy dostalo odpovědi, že sám nikam za žádnou cenu nepůjde a že na to Louis nemá náladu. Ale Harry se nevzdával a když přišel s návrhem, že by mohl jít s Niallem za zábavou, aby nešel sám a Louis ten návrh schválil, byl štěstím bez sebe. 

Kolem deváté  si oblékl nějaké černé skinny a první tričko, které mu přišlo pod ruku, aby mohl být v půl desáté u baru přesně tak, jak se domluvil s Niallem. To se ale nelíbilo staršímu. 

„Obtaženější kalhoty tam nebyly?" zamračil se, když Harryho uviděl. 

„Taky jsem si mohl vzít sukni." zamumlal Harry a protočil očima.

„Co říkáš?"

„Že se jdu stejně jen pobavit s Niallem a opít se, nic víc." zalhal Harry o své předchozí odpovědi.

„Opít? O tom nepadlo ani slovo!" 

„Um... Tak jen podnapít? Chci se jen pobavit, prosím!" udělal mladší psí oči. 

„Fajn. Vyzvednu tě ale o půlnoci." povolil starší, ačkoliv se mu tenhle nápad vůbec nezamlouval.

„Ještě ztratit botu a jsem hotová popelka." prohlásil mladší se smíchem. Poté už byl ale čas jet. Louis odvezl Harryho k baru, před kterým už čekal Niall. Harry už chtěl utéct za svým kamarádem, ale Louis na poslední chvíli zamkl dveře od auta. Mladší se na něj podíval s nechápavým výrazem. Tušil, že tenhle výlet nebude zadarmo, ale že by chtěl Louis svou laskavost splatit už teď? 

Naštěstí se Harry mýlil a starší ho začal 'jen' poučovat, jako by byl snad jeho otec.

„Harry, poslyš... Vím, že neuděláš žádnou blbinu. Věřím ti, okay? O půlnoci jsem tady, teď se bavte. Ale běda ti, jestli to přeženeš s alkoholem."

„Neboj se. Všechno bude v pohodě." usmál se mladší, načež mu byl do koutku úst vtisknut polibek. Jenže to staršímu nestačilo. Chtěl si pojistit, že mu Harryho nikdo nesebere. Proto mu během chvilky vytvořil na dobře viditelném místě značku. Niall holt počká, nic jiného mu ani nezbyde. Beztak je jako bottom v rukou Liama se zájmem o bdsm zvyklý na čekání a dovede být trpělivý. Co jiného by taky mohl dělat.

Minuty plynuly, alkohol proudil oběma chlapcům v žilách a oni se jen přiblble smáli každé kravině a motali se. Harryho slova 'neboj se, všechno bude v pohodě' zůstala zapomenuta před podnikem. Rozhodně alkoholem nešetřil a blbinu asi také udělal. Jen si to kvůli alkoholu neuvědomoval. 

„Nialleee! Ještě jednou si dáme!" zvolal opile a málem spadl z barové stoličky. Jenže ho naštěstí někdo chytil zezadu v podpaží, aby pomohl Harrymu se zas narovnat. 

„Jé, děkujuu!" usmál se opile na oplátku na vysokého muže s dlouhými černými vlasy v úhledném drdolu a pěknou tváří s dost ostrou čelistí, která by snad mohla stromy řezat. Oblečen byl tak nějak normálně, nic speciálního. Byl celý v černém, jako by snad měl jít na pohřeb, ale to bylo podle názoru Harryho jen proto, aby působil víc dominantně a nebezpečně. Skoro jako aby mu nikdo nechtěl říct ne, jenže to opilou stránku zelenookého vůbec nezajímalo.

„Není zač. Jak se jmenuješ, zlato?" promluvil neznámý a posadil se na stoličku vedle Harryho.

„Jmenuje se Harry." ušklíbl se Niall, kterého otravoval fakt, že by někdo narušil jejich večer. Jakožto Ir, který byl zvyklý pít vůbec nepociťoval nějaké známky toho, že by na něj alkohol působil. A to měli s Harrym stejně...