Flame of fire [Peter Parker ff]

2.

Poslední týden prázdnin utekl neskutečně rychle. Nejdřív si užíváte prázdniny a když jen mrknete, začíná škola. Všechny vnitřnosti se mi stáhli nervozitou. Třeba si nenajdu přátele a budu sama. Zatřásla jsem hlavou a tyhle myšlenky vyhnala z hlavy, první den školy nemůžu mít takovéhle myšlenky.

Venku je pořád hezky, paprsky slunce krásně prosvítají skrz žaluzie. Vzala jsem si růžovou květovanou sukni, bílý crop top a přes to lehkou zapínací mikinu. Řasenka, linky a byla jsem hotová. Ještě jsem si vzala tašku a šla do kuchyně.

Byla jsem trochu ve skluzu, Happy nejspíš na mě čeká, aby mě mohl odvézt do školy. V kuchyni naštěstí nikdo nebyl, tak jsem si vzala jablko a běžela na parkoviště. Happy seděl v autě a poklepával prsty o volant. Obešla jsem auto a sedla si na místo spolujezdce. ,,Mladá dámo, jestli tě mám vozit do školy, tak bys měla chodit v čas." Otočil Happy oči v sloup a nastartoval auto.

,,Moc se omlouvám Happy, nejspíš nemá smysl říkat že jsem nestíhala co?" ,,Ne nemá, to máš pravdu." Usmál se a já si oddychla že není naštvaný. ,,Tak co, jak se těšíš?" Zeptal se Happy po pěti minutové odmlce. ,, Popravdě, mám trochu strach že mě nevezmou do kolektivu, ale jinak se celkem těším." Řekla jsem popravdě. Vím že Happymu mužů říct úplně vše a on mě pochopí. Chápu tátu proč ho má tak rád. Je to dobrý posluchač a vždy vás povzbudí. ,,Zvládneš to, hlavní je se nebát. Určitě si tam najdeš kámoše." Pousmála jsem se.

Dojeli jsme na místo. Poděkovala jsem Happymu a šla vstříc ďáblově sídlu zvané škola. Happy ještě jednou zatroubil na pozdrav a odjel. Všude na pozemcích školy byli klabosající skupinky lidí, kteří si to též mířily do školy. Vešla jsem dovnitř školy a popravdě jsem netušila kam bych měla jít.

Napadlo mě najít ředitelnu, ale určitě nejsem jediná, která je tu nová, takže by ředitel ani nevěděl kam patřím. Zazvonilo a já už vážně byla zoufalá. Hloučky studentů se odebírali do svých tříd a já jediná tu bloudila sama po chodbách a nevěděla kde je moje třída. Měla jsem se někoho zeptat, já jsem fakt blbá. Poslední opozdilci prošli kolem mě a naštěstí jeden z nich si všiml mé bezradné tváře.

Dívka tmavé pleti, černé kudrnaté vlasy měla svázané do neuspořádaného culíku. ,, Čau, ty jsi tu nová že?" ,, Ahoj, no tak nějak. Absolutně nevím kam mám jít." Nervózně jsem přešlapovala. ,, Patříš k profesorce Backové že?" Přikývla jsem. ,, Pojď za mnou." Naznačila mi hlavou a vedla mě chodbami. ,,Ehm....promiň že jsem se nepředstavila. Jsem Michelle, ale všichni mi říkají MJ." ,, Já jsem Melody." Odpověděla jsem a schválně neřekla své příjmení. Aspoň ještě chvíli chci být v utajení než třídní všem vyžvaní že jsem Starková.

Vešly jsme do třídy a všichni se na nás podívali. Učitelka tam už byla. ,,Jdete pozdě dámy." Zvedla jedno obočí. ,, Musela jsem pomáhat tady Melody najít cestu do třídy. Pardon" pokrčila MJ rameny a šla si sednout. Zůstala jsem stát. ,,A Melody, vítej u nás. Třído, tohle je vaše nová spolužačka Melody Starková. Chovejte se k ní slušně." Když zaznělo mé příjmení, všichni si začali šuškat. Jak já nesnáším tenhle moment když zjistí mé příjmení. ,,Ty jsi dcera Tonyho Starka?" Ozval se snědý kluk s přiblblým ksichtem. ,,Flashi přestaň mluvit." Okřikla ho učitelka. ,,Melody, sedni si vedle MJ, po hodině ti dám všechny učebnice." Řekla a dál se mi už nevěnovala.

Sedla jsem si vedle MJ, která si něco kreslila do skicáku. ,,Nevadí ti že sedím vedle tebe?" Zašeptala jsem k ní. ,,Ne, aspoň se nebudu o hodinách nudit." Odpověděla a dál se věnovala skicu. Podepřela jsem si hlavu a nevnímala učitelku. ,, Hele, proč jsi mi neřekla že jsi Starkova dcera?" Zašeptala se zájmem MJ. ,,Nějak se s tím nechlubím. Lidé semnou přátelili jen kvůli dobrému jménu a ne kvůli mé osobě. ,, Každopádně vypadáš na cool holku, jméno je jen nálepka. Já se s tebou budu bavit jen kvůli tobě a ne kvůli jménu." Mrkla na mě MJ. Ta holka se mi zamlouvá čím dál víc.