Simple Love [Niall Horan, CZ]

Simple Love - 4. díl

"Co se jít vykoupat?" zeptal se najednou Louis a já na něj překvapeně vytřeštila oči. "Vždyť je jedna hodina v noci." "Aspoň to bude romantika, ne??" řekl a vyskočil na nohy. Všichni se nadšeně vrhli z domu, já jen zavrtěla nevěřícně hlavou a vydala se za nimi.

Liam, Louis, Niall a Harry už dováděli v bazénu. Zayn seděl na jednom z lehátek a zrovna si zapaloval cigaretu. "Nedal bys mi jednu??" zeptala jsem se ho s úsměvem a posadila se vedle něj. Zayn klepl do krabičky a z ní se povysunula jedna cigareta. Lehce jsem ji sevřela mezi rty a Zayn mi zapálil. Vdechla jsem do plic ten slastný kouř, který prostoupil celým mým tělem a pocítila jsem úlevu.

"Dík." vydechla jsem kouř. "Omlouvám se za to, co jsem ti udělal. Já bych si tohle nikdy nedovolil, kdybych nebyl na mol." řekl a já se pousmála. "Už jsem si zvykla. Ale můžu ti upřímně říct, že tvoje poplácání bylo jedno z nejlepších od zákazníků. Ono to od těch starých a slizkých dědků není moc příjemný." zašklebila jsem se a on se zasmál. "To věřím." přikývl a potáhl ze své cigarety.

Ještě chvilku jsme tam mlčky seděli, pozorovali ty čtyři, jak si hrají jako malé děti a pokuřovali. Pak kluci vylezli a mokří vběhli do domu. "Ty kouříš??" zeptal se překvapeně Niall, když ke mně došel a já zrovna típla cigaretu. Přikývla jsem a vstala.

Niall se jen zamračil a rychle odešel do domu. "Co mu je?" zeptala jsem se nechápavě a podívala se na Zayna. "Nemá rád, když si někdo ničí bezdůvodně zdraví." řekl jen a já se pousmála. "Roztomilý." "No možná teď. Ale až ti bude nadávat za každou cigaretu, tak změníš názor." řekl a spolu jsme se vydali dovnitř. "Ale jdi. Tak má starost o tvoje zdraví." usmála jsem se a on protočil oči.

Došli jsme za nimi do kuchyně, kde všichni seděli u stolu a spokojeně se cpali zmrzlinou. Zayn se k nim přidal a já zůstala stát mezi dveřmi. "Asi bych už měla jít." řekla jsem a všichni se na mě podívali. "Blázníš?? Vždyť je noc." řekl nechápavě Louis a já se zasmála.

"A? Mám spát u vás nebo co?" zasmála jsem se nechápavě, ale jejich výrazy jako by to potvrzovaly. "Ale vždyť to nejde. Vůbec se neznáme." zavrtěla jsem hlavou a oblékla si mikinu. "Fajn, nebudeme tě nudit. Ale až tě někdo přepadne, okrade a znásilní, tak si vzpomeneš na má slova." řekl Louis a já se zasmála. "Vychovala mě ulice, já se o sebe dokážu postarat." zašklebila jsem se a on na mě vytřeštil oči. "Tak já tě aspoň doprovodím." vstal Niall a společně jsme se vydali ke vchodovým dveřím.

"Chci se ti omluvit za to, jak jsem byl protivný." řekl a sklopil pohled. "Kvůli tomu kouření." vysvětlil, když si všiml mého nechápavého výrazu. "Já jen... nemám to rád. Ničíš si tím zdraví a přitom to je ta nejdůležitější věc, kterou máš." řekl a já se usmála. "Nemáš se za co omlouvat." zavrtěla jsem hlavou a on ke mně zvedl pohled. Mé oči se okamžitě ponořily do jeho a já měla pocit, že se mi podlomí kolena. Cítila jsem takovou touhu ho políbit, ale raději jsem od něj odvrátila pohled.

"Děkuju za krásný večer." usmála jsem se. "Nemáš zač. Doufám, že si to někdy zopakujeme." "Určitě." přikývla jsem. Lehce jsem si stoupla na špičky a políbila ho na tvář. "Ahoj." usmála jsem se a raději rychle odešla z jejich domu.

Spokojeně jsem se uvelebila ve své posteli, zavřela oči a okamžitě se mi v mysli objevil jeho obličej. Jen jsem se pousmála a nechala své myšlenky plout jen k němu. Měla jsem ho plnou hlavu, ale vůbec mi to nevadilo. Jeho úsměv, rty, oči a krásný hlas, který mi promlouval do duše. Jako bych konečně našla světlo svého života. Něco, pro co má člověk žít, nějaký smysl v mém zbytečném bytí. On a jeho sladká slova mi dávali důvod, abych ráno zase otevřela oči a už teď jsem se těšila na chvíli, až zase uvidím jeho krásné oči. Bože, viděla jsem ho dvakrát, ale už jsem do toho kluka byla totálně zblázněná. Nechápala jsem to, ale jako by v sobě měl nějaké kouzlo, díky kterému se usídlil v mé mysli. Doslova se mi dostal pod kůži.

Hlavou mi prolétla myšlenka, jak asi chutnají jeho rty a jak hebké má ruce. Rty, které by mě mohly líbat a ruce, které by mě mohly svírat v bezpečném objetí. V objetí, které by mě chránilo před okolním, zlým světem. V objetí, které jsem nikdy dřív nepoznala a už tolikrát ho potřebovala....