Prologue de l'auteur

10 1 0
                                    

Jean Baptiste Clément Auguste d'Quirens de Prague de la trente-cinquième classe, zkráceně Jean d'Quirens, tedy já, je vznešeným autorem této nebývale přesné, podrobné, aktuální, praktické, čtivé, moudré a užitečné kroniky, již právě v rukou svých držíte.

Vězte, že sepisování historie není hračka, ovšem zároveň cítím potřebu zdůraznit, že to zcela rozhodně není tak složité, jak se hlupákovi může na první pohled zdát. Je poměrně snadné zkoumat dějiny. Jedná se však o velmi zdlouhavou mravenčí práci, která často může skončit výsledkem neuspokojivým, někdy dokonce až tragickým.

Proto je nutností, aby kroniku psala osoba trpělivá, a zároveň dostatečně vzdělaná a chytrá, aby text díla nějak vypadal.

Tuto kroniku jsem začal psát ve čtyřiačtyřicátém roce svého života, ježto jsem si připadal jako málo vytížen svou profesí, tj. profesor, historik a vševěd v jedné osobě, a cítil jsem potřebu trávit své dlouhé večery jinak než s maminkou u televizoru.

Avšak nechápejte mě špatně. O své matce bych nikdy křivě nepromluvil. Byla pro mne takřka vším. Vařila mi, prala, uklízela, byla mou první a jedinou múzou. To díky ní jsem po večerech ve svém pokojíčku dokázal sepsat slova, jež jsem sepsal. To jejím dočiněním čtete tyto odstavce. To ona obcovala s mým otcem, následně mě nosila devět lun v děloze a nakonec porodila.

Ale i tak jsem potřeboval změnu. Změnu, co mi změní život. I stala se ta změna a já začal psát kroniku. Předlouhé stránky plné písmenek a znaků, které vyprávějí o tom, jak co vzniklo, jak to šlo dál a jak to celé dopadlo.

***

Dále musím prohlásit, že v žádném případě nejsem ojteistou, nikdy jsem jím nebyl a nikdy se jím nestanu. K tomuto špinavému náboženství pociťuji nechuť a lituji těch, kteří patří do řad těchto neznabohů.

Ovšem k lidu šukyrskému nechuť necítím. Vím, že jsou to lidé jako všichni ostatní, byť ojteisté. Vím, že mají srdce na správném místě. A jakkoliv jsem se snažil být při psaní této kroniky neutrální, nakonec musím uznat, že je v ní má preference lidu šukyrského před jinými poměrně dobře patrná.

La ChroniqueKde žijí příběhy. Začni objevovat