La Chronique

Roi Touchéil

Ošáhhovi bylo dvacet let, když jeho otce Hraboše ranila mrtvice. Tou dobou byl již ženat se selkou Jarodírou. O jejich vztahu pojednává Píseň písní v posvátné knize ojteistické víry Vita Aurea.

Ošáhho byl sice ženat, ale existovala velká spousta lidí, kterým se to nepozdávalo.

Zaprvé: Ošáhhův otec Hraboš. Ten tou dobou však již nebyl živ.

Zadruhé: všemožné Ošáhhovy milenky. Královský syn jich měl opravdu spoustu. Povídalo se, že jich bylo víc než chlupů v Ošáhhově ohanbí, ale to se opravdu jen tak proslýchalo a šuškalo, a není jasné, co je na tom pravdy.

Zatřetí: velmoži. Samozřejmě. Šlechticové si vždycky našli způsob, jak zpochybnit nástupnictví jakéhokoliv panovníka, a Ošáhhova generace nebyla výjimkou.

Všem ostatním to bylo zcela u chvostu, ale ostrá kritika z tábora aristokratů prostě byla příliš hlasitá. Ošáhho musel svolat kolokvium a tam si to s velmoži vyříkat.

Za prvního podzimního ouplňku se uskutečnilo kolokvium, jež vešlo do historie jako „Velká schůze." Zúčastnil se snad každý šlechtic v říši. Není divu. Šlo o všechno.

Předseda kolokvia Pyj Visačka z Ojtarabu zahájil jednání: „Zahajuji schůzi. Jako první bych chtěl říci jednu malou věc. Že se nestydíš, Ošáhho! Mohl sis vzít kteroukoli z našich půvabných urozených dcer, a ty si přivedeš před oltář chudobnou opici!"

Sálem se valily všemožné citoslovce odporu.

„Taháš se s milionem šukyrských dívek, a z těch všech možností si vybereš neurozenou Jarodíru, v salaši za Kožmrdkou bydlící?" durdil se Syfilius Kapavka.

„Znečistíš čisťounkou Drakovskou krev, jejíž příměsí je Ojtův sirup!" rozhořčoval se Dicky Chlupatý z Všechlupů.

„Zradil jsi své předky: Honimíra, Draca Velikého, Vprdelinechta!" řval Malohad Goldstein.

„A DOST!" zavelel Ošáhho. „Vy mi nemáte co rozkazovat! To, s kým obcuji, je čistě moje rozhodnutí!"

Velmoži ztichli a sklopili uši. Nikdo už ani nepromluvil.

Ošáhho opustil sál a všichni aristokraté za ním.

A od té doby mu už nikdo nenařizoval, s kým má a nemá obcovat. A proč? No protože to nemělo cenu. Ošáhho sdílel lože snad s každou ženou, kterou kdy potkal. Všichni to věděli, ale nikdo se to nepokoušel změnit. Tak nějak se vžil zvyk, že noc strávená s králem je jako potvrzení ženství, a na dívky, které ji nepodstoupily, bylo pohlíženo skrz prsty.

Pro lepší přehled poskytujeme seznam Ošáhhových obětí:

Král Ošáhho minimálně jednou spal s Janou, Marií, Evou, Hanou, Annou, Lenkou, Kateřinou, Lucií, Věrou, Alenou, Petrou, Veronikou, Jaroslavou, Terezou, Martinou, Michaelou, Jitkou, Helenou, Ludmilou, Zdeňkou, Ivanou, Monikou, Eliškou, Zuzanou, Markétou, Jarmilou, Barborou, Jiřinou, Marcelou, Krystýnou, Danou, Dagmar, Adélou, Pavlou, Vlastou, Miroslavou, Andreou, Irenou, Boženou, Klárou, Libuší, Martou, Šárkou, Nikolou, Karolínou, Ivetou, Pavlínou, Natálií, Olgou (!), Blankou, Gabrielou, Renatou, Anetou, Simonou, Růženou, Radkou, Danielou, Denisou, Ivou, Zdenkou, Miladou, Milenou, Romanou, Miloslavou, Miluší, Ilonou, Anežkou, Soňou, Kamilou, Stanislavou, Nelou, Vladimírou, Naděždou, Květoslavou, Renátou, Danuší, Vendulou, Drahomírou, Julií, Jindřiškou, Emilií, Viktorií, Alžbětou, Sárou, Štěpánkou, Dominikou, Emou, Sabinou, Magdalenou, Nikol, Sofií, Máriou, Františkou, Ladislavou, Bohumilou, Alicí, Magdalénou, Žanetou, Lindou, Alexandrou, Silvií, Laurou, Kristinou, Květou, Karlou, Adrianou, Leonou, Jolanou, Erikou, Terezií, Editou, Václavou, Amálií, Blaženou, Antonií, Ladou, Hedvikou, Magdou, Květuší, Sandrou, Vanesou, Elenou, Ditou, Emmou, Taťánou, Bohuslavou, Darinou, Vladislavou, Margitou, Dianou, Radmilou, Johanou, Valerií, Sylvou, Svatavou, Ivonou, Ester, Bronislavou, Světlanou, Rozálií, Karin, Ivankou, Michalou, Bárou, Ninou, Oldřiškou, Patricií, Agátou, Jindrou, Drahoslavou, Josefou, Vandou, Vanessou, Ellou, Andělou, Beátou, Karolinou, Zdenou, Nicol, Elen, Miluškou, Lidmilou, Jaromírou, Ingrid, Zlatou, Natašou, Tamarou, Marianou, Dášou, Klaudií, Vlastimilou, Miriam, Marikou, Mariou, Alenkou, Valentýnou, Sylvií, Žofií, Lilianou, Vierou, Lydií, Natalií, Nellou, Naďou, Yvonou, Nicole, Barbarou, Katarínou, Emíliou, Bohdanou, Valérií, Anitou, Leou, Dorotou, Reginou, Šarlotou, Zorou, Radomírou, Zlatuší, Táňou, Vilmou, Yvetou, Justýnou, Danuškou, Radanou, Stellou, Zitou, Izabelou, Beatou, Leontýnou, Violou, Stelou, Ellen, Vendulkou, Zděnkou, Brigitou, Bedřiškou, Josefínou, Miou, Gertrudou, Emílií, Valentinou, Alžbetou, Nicolou, Sarah, Radoslavou, Venuší, Bělou, Anastázií, Kristou, Drahuší, Elou, Věnceslavou, Aloisií, Dobromilou, Helgou, Juditou, Darjou, Nelly, Jaruškou, Jankou a Sofiou.

Od Olgy (49. jmenovaná) dostal syfilis. Bakterii, známou jako Treponema Pallidum, přenesl na ostatní milenky, a poté, co je všechny nakazil, mohl na nemoc ve svých 45 letech v klidu zemřít.

Parchantů měl stovky, ne-li tisíce. Se svou manželkou Jarodírou vyprodukoval tři syny. Ti nesli jména Kundrád, Přelízl a Jebohouš. Ani jeden však nebyl plnoletý.