Psychopat - Já?! Nebo On?

5.Horor a pizza

Lucy

,, Proč se ke mě chováš tak ... normálně? Až mile, teda na vraha." zeptala jsem se s pohledem stále upřeným na strop. Cítila jsem na sobě jeho pohled a tak jsem se na něj také podívala. Vypadal lehce zmateně. ,, Už jsem ti to říkal, protože jsi zajímavá a já se toho o tobě chci dozvědět co nejvíc." odpověděl a znovu se usmál. Ten jeho úsměv mě začíná vytáčet. Stejně ho nechápu.

,,Kdybych tě mučil, stejně bych z tebe nic nedostal. Hlavně by to takhle mohla být větší zábava." řekl a jeho úsměv se ještě zvětšil. Lehce jsem se zašklebila. Opravdu mě štval. ,,Hmm pravda." poznamenala jsem a svůj pohled znovu stočila na strop. Po delší době ticha jsem sebou plácla přes opěradlo sedačky. ,,Aá. Nudím se. Řekni mi co tu mám jako pořád dělat." řekla jsem zatím co jsem vysela hlavou dolů přes opěradlo.

,,To řekni ty mě co by jsi chtěla dělat." řekl a čekal na moji odpověď. Hádám že se ušklíbl. ,,To právě nevím." řekla jsem otráveně. ,,Co takhle se podívat na nějaký film." navrhl. Přehoupla jsem se zpátky do sedu a s lehkým zájmem jsem se na něj podívala. ,,To nezní vyloženě špatně." řekla jsem a usmála se. Evidentně jsem ho potěšila soudě podle jeho výrazu.

,,Fajn na jaký?" zeptal se mě. ,,To nechám na tobě." odpověděla jsem a uvelebyla se na sedačce. ,,Co takhle kdyby jsi zatím skočila pro nějaké občerstvení? Když už jsi tu vařila budeš vědět kde co je." zeptal se a ušklíbl. Trošku jsem se na něj zamračila, protože jsem se právě uvelebyla.

,,A nebojíš se že ti uteču? Kamery jsou vypnutý." zeptala jsem se provokativně. ,,Hmm. Takže jsi o nich věděla. A ne. Nebojím. Dost si věřím." řekl a namyšleně se usmál. ,,Jo to jsem si všimla." poznamenala jsem a šla pro to občerstvení. Vzala jsem nějaké brambůrky, čokoládu a colu. Položila jsem to na stůl a zapadla zpátky do sedačky. Když jsem si sedla pustil film. Byl to nějaký horror.

,,Sestra?" zeptala jsem se a podívala jsem se na něj. ,,Ano. Snad se nebojíš?" zeptal se zase s úsměvem na rtech. ,, Já? Nikdy!" Odpověděla jsem samozřejmě. No musím přiznat že jsem se občas lekla. Vždy jsem sebou lehce cukla a on se ušklíbl. Leze mi na nervy. Za celou dobu to s ním ani nehlo. Ale na druhou stranu jsem se i dost nasmála. Někdy je to strašně okatý ty lekaví scény. Ale klobouk dolů asi u třech jsem se lekla.

Už byl pomalu čas večeře a já začínala mít hlad. Nevím co to se mnou je normálně tolika nejím. ,,Co by jsi si dala k večeři?" Zeptal se zničeho nic. Ten zmetek už mi snad čte i myšlenky. Nic jsem mu na to neřekla a zamyslela se. ,,Hmm. Dala bych si pizzu." odpověděla jsem mu a zazubyla se na něj. On se na na mě usmál. ,, Čteš mi myšlenky." řekl. ,,A jaká by to měla být? " zeptal se. Nad touhle otázkou jsem se rozmýšlet nemusela. ,,Hawaii" vyhrkla jsem hned a v očích se mi objevily jiskřičky.

Jen nade mnou zakroutil hlavou a něco ťukal do telefonu. ,,Co je?" zeptala jsem se naštvaně. ,,Nic." řekl a dál se věnoval telefonu. Po nějaké době se domem rozlehl zvuk zvonku. Zack šel otevřít a vrátil se zpátky s pizzama. Podal mi jednu krabici a sedl si vedle mě na gauč a zapl televizi. Otevřela jsem krabici a hned se pustila do jídla. Ze zvědavosti jsem se koukala co má za pizzu on a pochopila proč předtím kroutil hlavou nad mím výběrem.

Podívala jsem se na něj a nadzvedla jedno obočí. Usmál se na mě a dál se věnoval jídlu. Po jídle jsme po sobě uklidili a já si šla udělat kafe. ,,A já jako nic? " Zeptal se když jsem si ho připravovala. Trochu jsem sebou cukla, jelikož stal kousek ode mě a já se ho lekla. ,, Udělat kafe si snad umíš sám ne? " Oplatila jsem mu otázku a ušklíbla jsem se. Zalila jsem si kafe a šla s ním zpátky do obýváku.

Viděla jsem jak nade mnou zakroutil hlavou. No jo no proč neštvat kluka co vás unesl, vede nějaký gang a vraždí lidi že? Říkám že nejsem normální. Ale co. Mě to baví. Sedla jsem si a z krabičky vytáhla cigaretu a zapálila si. Zanedlouho přišel i Zack a sedl si vedle mě. ,, Nějaká drzá ne?" zeptal se a zapálil si taky. ,, Já? Nikdy!" odpověděla jsem ironicky a usmála se. Natáhla jsem se pro ovladač a začala překlikávat programy. ,, Jé Partička." řekla jsem nadšeně.

Tak jsme tam seděli, kouřili, pili kafe a koukali na televizi. Tak jsem celý den strávila v obýváku na gauči u televize. Super, ale koho to sere že? ,,Kde budu spát?" Zeptala jsem se když už jsem začínala být trochu unavená. ,,U mě." Odpověděl. Já jsem se na něj podívala výrazem typu: ,, Jakože děláš asi že mě prdel?" A čekala na něho reakci. Naklonil se ke mě. ,, Musím si tě přece hlídat ne?" řekl a usmál se. ,, Děláš jako bych se už pokusila utéct." odpověděla jsem otráveně. ,,To sice ne, ale pro jistotu chápeš? " řekl a znovu se usmál.

Ten jeho úsměv mě opravdu sere. Otráveně jsem se na něj podívala a už nic neříkala. Po nějaké době jsem se zvedla a zamířila do toho pokoje kde jsem se probudila. Zack šel za mnou. Moje oblečení bylo už dávno vyprané. Ano zapomněla jsem na něj. Hodila jsem ho do sušičky protože bylo ještě mokrý. ,,Chci jít do sprchy, dáš mi něco na spaní?" zeptala jsem se. ,,A je to nutný? " zeptal se a ušklíbl se.

Zase jsem se na něj podívala jako jestli si že mě dělá prdel. Normálně bych mu na to něco řekla, ale byla jsem dost unavená. To by mě zajímalo z čeho, když jsem se celý den válela na gauči. Zvedl se a něco chvíli hledal ve skříni a pak po mě hodil tričko. ,, Díky." odsekla jsem a zalezla do sprchy. Svlékla jsem se, sundala si obvaz z ruky a vlezla si pod teplou vodu. Nebyla jsem tam nějak dlouho.

Vylezla jsem usušila se, znovu si zavázala obvaz oblékla jsem si to tričko co mi dal. Bylo mi asi do půli stehen. Otočila jsem se a zadívala jsem se na svůj odraz. Vyhrnula jsem si tričko a dívala se na ty všechny modřiny. Jedna na žebrech, další na zádech, to jsou ty z tělocvičny, ale na mém těle jich bylo mnohem víc a po té sprše víc vynikaly. Ta nejhorší byla naštěstí na rameni, takže schovaná. Stáhla jsem si zpátky tričko a vešla do pokoje.