Psychopat - Já?! Nebo On?

7.Odhalení a nákupy

Zack

Vytáhl jsem zbraň a přitiskl jí Lucy na spánek. Opravdu mě štvala. Měla si uvědomit kdo je tady šéf. Chtěl jsem se jí naposledy podívat do očí a vidět strach na její tváři. Bylo mi jasný že ve skutečnosti má ze smrti strach jen to nechce dát najevo.

Jenže jsem se šeredně spletl. V její tváři nebyl ani náznak strachu, spíš naopak lehké pobavení. V očích měla prázdno. Doslova. Dost mě to zarazilo.

,,No tak... zabij mě." řekla chladně. Jakto? Nemůže přece chtít opravdu umřít? A pak jsem se zarazil. Bylo to přesně tak. Ona si přála umřít.

,,Neříkej že někdo jako ty má strach zabít malou holku." řekla s úšklebkem na tváři. Kdyby mi právě nedošlo že tahle malá holka ze všeho nejvíc touží po smrti, tak by mě její slova naštvala ještě víc, a já bych neváhal ani vteřinu a zabil jí. Schoval jsem zbraň a pustil jí. V ten moment se jí na tváři objevil zmatený výraz.

,,Nezabiju tě." řekl jsem. Protože by to bylo moc snadný. Takhle to bude mnohem větší zábava. ,,O tohle ti celou dobu šlo že jo? Snažila ses mě vyprovokovat, abych tě zabil." řekl jsem klidně a díval se na její zaražený výraz a náležitě si to vychutnával.

Lucy

Jak? Jakto? Jak to zjistil? Super teď jsem v prdeli, znovu se mi to už nepovede. Můj zmatený výraz se změnil v naštvaný. ,, Nechceš mě zabít? Fajn jak chceš." řekla jsem a pleskla sebou zpátky na sedačku a zapálila si další cigaretu. Když mě nezabije on udělám to sama.

,, Proč chceš umřít?" zeptal se mě. Pořád byl naštvaný, ale ne jako předtím. Lehce jsem se na něj usmála. ,, To je tajemství." odpověděla jsem mu. Čekala jsem že se zase naštve, ale jen si povzdechl. Na chvíli někam zmizel a pak se zase vrátil s nějakými věcmi.

,,Na. Tohle si vem pak na sebe, za půl hodiny vyrážíme." řekl a hodil po mě věci. Paruka, kšiltovka a sluneční brýle. Vyjeveně jsem se na něj podívala. On se jen pobaveně usmál.

,,Sice policie pátrá po tvém těle, ale stejně by bylo dobrý kdyby tě nikdo nepoznal." řekl. Vzal si ze stolku kafe a odešel nejspíš do pokoje. Zdá se, že mě prokoukl, ale co se dá dělat. Ano měla jsem za to že mě tu nechá samotnou a já tak budu mít dost času na sebevraždu. Asi není až tak blbej jak vypadá.

Vzala jsem na sebe to co po mě hodil a čekala až přijde. Mohla jsem mu sice odporovat a hádat se s ním, ale stejně by to nemělo cenu. A hlavně se aspoň na chvíli dostanu z tohohle baráku a zábavním se. Alespoň na nějakou dobu.

Pořád jsem to nechápala. Proč tohle dělá? Však mu někdo jako já může být u prdele. Tak proč mě nechce zabít? Odpověď na moje otázky mě opravdu zajímala, ale bylo mi jasný že sama na to nepřijdu a on mi to jen tak nepoví. A proto jsem je vyhnala z hlavy. V tu chvíli přišel do obýváku Zack.

,,Sluší ti to." řekl a ušklíbl se. Já se na něj zamračila a bouchla ho do ramene. Tohle bylo poprvé za poslední asi dva dny, co opustím tenhle dům. Poprvé od té doby vylezu ven... Mezi lidi. Fuj!! Nad tou myšlenkou jsem se lehce otřásla.

,,Copak je ti zima?" zeptal se Zack když už jsme stáli za dveřmi. ,,Ne" odpověděla jsem jednoduše. Tak zaprvé teprve začal podzim a venku je pořád dost hezky. A za druhé se mi nechce nic vysvětlovat. Otevřel mi dveře od spolujezdce. Když jsem se usadila zavřel dveře a sedl si za volant.

Musela jsem uznat že co se týče aut tak má kluk docela dobrý vkus, dost podobný mému. Jen jsem se pro sebe usmála, protože co se týče oblečení, tak to je úplně odlišné. Každému z nás se očividně líbí něco jiného. Ať už to má být oblečení pro mě nebo pro něj.

,,Čemu se směješ?" zeptal se Zack a nadzvedl jedno obočí. ,,No... Já jen když teď nejspíš nějakou tu dobu přežiju, tak oblečení se docela hodí. Takže jsem ráda že jedu, protože každý z nás má očividně jiný styl a ten tvůj se mi ani trochu nelíbí." odpověděla jsem a ušklíbla se. Zack nahodil uražený výraz.

Netrvalo dlouho a dorazili jsme do nákupního centra. Po té co zaparkoval jsme se rozešli dovnitř. Vlezli jsme do prvního obchodu s oblečením.

,,Vyber si co chceš" řekl a já se vydala mezi stojany. Rozhlížela jsem se a snažila se najít něco co by se mi aspoň trochu líbilo. Zdálo se že i Zack se rozhlížel. Přišel za mnou s nějakým kusem hadru v ruce.

,,Zkus si to" řekl a podával mi svůj objev. Vzala jsem si to od něj a zjistila jsem že jsou to šaty alá pytel brambor. Podívala jsem se na něj a nadzvedla jedno obočí. On se jen usmíval a čekal až si to vyzkouším.

,,Ani za nic, tenhle hadr na sebe nevezmu." řekla jsem a hodila po něm ten "pytel" a vrátila se zpátky k vybírání. Nakonec jsme prošli asi tři různý obchody s oblečením za necelou hodinku a já si vybrala pár triček, asi dvě tílka, kraťasy, legíny, džíny a jednu sukni.... To bylo asi vše. Zack to jako správný "přítel" zaplatil.

Ano hodně lidí nás vnímalo jako mladý pár. Dost mě to sralo. Procházeli jsme se po obchodním centru, když Zack najednou zastavil. ,, Teď by to chtělo zajít ještě sem" řekl a ukázal na obchod se spodním prádlem.

,,Pravda tak já jdu." řekla jsem a vydala se vstříc obchodu s nadějí že mě nechá jít samotnou. ,, Jak jako já jdu? Snad my jdeme?" řekl s výrazem typu: "Nevím co si o sobě myslíš ale tady Velim já." ,,K tomuhle asistenta nepotřebuju. Spodní prádlo si zvládnu vybírat sama a jestli chceš být užitečný můžeš mezitím dojít nakoupit jídlo, máš prázdnou ledničku." řekla jsem a s úsměvem na něj mrkla.

,,To by sice nebylo od věci, ale nebudu riskovat že mi uteče moje zábava, takže tam půjdu s tebou a pak nakoupíme spolu jídlo." řekl s úsměvem. Možná se spíš šklebyl. Tak jsme teda spolu vešli do obchodu. Rozhodla jsem se ho nevnímat a dělat jako by tam nebyl.

Kalhotky jsem měla vybraný celkem rychle, problém spíš byly podprsenky. Nakonec jsem si vybrala asi tři a chtěla si je jít vyzkoušet, když mi v cestě zabránil Zack. ,,Co?" zeptala jsem se podrážděně, protože už jsem toho nakupování začínala mít plný zuby. Moc lidí a moc očí.

,,Zkus si alespoň tuhle" řekl a podal mi černou podprsenku. Protočila jsem očima, ani se na ní pořádně nepodívala a vzala si jí. ,,Fajn, čekej" řekla jsem a s povzdechem se vydala do kabinky. Aby jste chápali, Zack mi celou dobu co tady jsme nutí různý kusy spodního prádla. Dokonce mi do košíku hodil podvazky a nějaký, podle něj, "sexy prádélko". Samozřejmě sem to všechno vyndala.

Nejdřív jsem si zkoušela ty co jsem si vybrala já a se všema jsem byla spokojená, i velikosti jsem trefila. Pak jsem si zkusila tu co vybral Zack. Byla mi malá a já se hned musela ušklíbnout. Trochu mě podcenil. Ale celkově se mi líbila. Oblékla jsem se a vylezla z kabinky. Zack se na mě díval s očekáváním.

,,Uznávám že je pěkná, ale musím si vyměnit velikost" řekla jsem a zvedla ruce na znamení že jsem se vzdala. ,,Jsem tě trochu přecenil že?" řekl s úšklebkem. ,,Ne, naopak jsi mě dost podcenil." řekla jsem nadřazeně a vítězně se usmála. Přála bych vám vidět jeho zaražený a zároveň překvapený výraz.

Nakonec jsme se vydali tedy pro to jídlo, zase jsem nakupovala převážně já... Tak trochu vařit umím a jelikož budu nonstop zavřená v jeho domě budu mít spoustu času zkoušet něco nového. No a jako poslední jsme nakoupili cigarety.

Musela jsem uznat že to bylo celkem fajn. Sice nemám ráda přelidněná místa, a i přesto že mi Zack lezl na nervy sem se docela bavila. Sem tam mi utekl i nepatrný úsměv. Po nákupu jsme se vrátili zpátky.