365 DAYS WITH DRACO MALFOY [DM&HG] ✅

1. KAPITOLA - Co prosím?

Můj den se nelišil nějak zvlášť od těch předchozích. Práce na ministerstvu mě doslova zabíjela. Pracovala jsem jako tajemník pana ministra. Abych pravdu řekla, tahle práce byla doslova ubýjecí na čase. Neměla jsem chvilku klidu. Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Seděla jsem u sebe doma na pohovce a četla si spisy. Když v tu chvíli mi na okno něco zaklepalo. Otočila jsem se směrem k oknu a spatřila sovu, která měla v zobáku nějaký dopis. Okamžitě jsem přispěchala k oknu a otevřela jej. Do mého skromného bytečku vletěla sova a na konferenční stolek mi odložila psaní. Bez jakéhokoli přistání se otočila a zmizela v dáli. Zavřela jsem okno a šla jsem zpět k pohovce. Moje oči zabloudily k dopisu na stole. Neváhala jsem ani minutu a vzala ho do svých rukou. Na přední straně byla pečeť bradavického hradu. Okamžitě jsem ho otevřela a byla jsem mile překvapená. Ředitelka Bradavic. Paní profesorka Minerva McGonagallová mě žádá abych nastoupila, jako nová profesorka přeměňování. V tu chvíli jsem nemohla být šťastnější. Konečně práce, která by mě mohla dostatečně naplňovat, nebo snad ne? Neváhala jsem jedinou sekundu a okamžitě jsem paní profesore McGonagallové odepsala. Na ministerstvu jsem nedávno podala výpověď a teď sedím v jednom z vagónů bradavického expresu. Je 31. srpna 2005 a já vás pomalu a jistě dostávám do mého příběhu.(,, Jak jako do tvého! " ozval se Draco.,, Našeho." protočila očima. ) A já vás pomalu a jistě dostávám do našeho příběhu, do vztahu mezi mnou a Dracem Malfoye.

Hnědovlasá žena seděla ve jednom z kupé bradavického expresu. Byla nesmírně poctěna žádostí paní ředitelky Minervy McGonagallové. Ještě nedávno seděla v kanceláři na ministerstvu kouzel a pracovala pro toho bezmozka. Její oči sledovaly mizející krajinu. Byla opravdu šťastná. Po tak dlouhé době opět navštíví její milovanou školu. Její školu Čar a Kouzel v Bradavicích. Na tváři jí sice pobíhal veselý úsměv, ale v mysli jí pobíhaly vzpomínky. Hrozné vzpomínky. Vzpomínky plných strachu a utrpení. Zavřela oči a opřela se o opěradlo sedadla.

Po hodině vlak třikrát zahoukal a ona tak poznala, že už je ve stanici. Vzal si svůj kufr a vylezla z vlaku.

Venku na ní už čekal její milovaný přítel.,, Hagride. " vydechla nadšením a rozběhla se k polo obrovi.,, Nazdárek! Hermiono!" mával nadšeně z dálky. Jakmile k němu doběhla, tak ho pevně objala.,, Moc ráda tě vidím Hagride. Tolik si mi chyběl." řekla s úsměvem na tváři.,, Ty mně taky! Až budeš mít volno musíš za mnou a Tesákem přít do chajdy! " zakývala hlavou.,, Jejda!" křikne polo obr.,, Copak Hagride?" optala se trochu vyděšeně.,, Málem bych zapomněl! Musím tě odvézt za paní profesorkou McGonagallovou. Už sme tam měli dávno bejt! Dej mi ten kufr." začala kroutit hlavou.,, Ne ne. To je dobré Hagride. Já to zvládnu. Není to zas tak tě-" polo obr ji naprosto ignoroval a vytrhl ji kufr z ruky a vydal se směr bradavický hrad.,, Tak poď!" dvakrát zamrkala a vydala se za ním.

Cesta do hradu se mi zdála nějak dlouhá, ale díky Hagridovi mi cesta utíkala docela rychle. Povídali jsme si o všem možném i nemožné.

,, A Harry se má jak? Chtěl sem mu napsat dopis, ale nevím jeho adresu." žena se usměje.,, Harry se má skvěle. Před rokem se oženil s Ginny.",, No jo! O tom sem slyšel! Psali o tom v Denním Věštci." zastavil se před bránou a pomocí klíče ji odemkl.,, Tak sme tady!" po několika hodinové cestě konečně vkročila na pozemek její milované školy. Jejího domova.

,, Profesorka McGonagallová na tebe čeká v ředitelně. Já zatím pudu do chajdy. " drbe se ve vlasech.,, Dyby si chtěla přít, tak klíďo přiď. Tesák se tě už nemůže dočkat." usmála se na něj.,, Ovšem, že přijdu, tak ahoj. " zamávala mu a odešla do ředitelny.

Chodby bradavického hradu byly stejné jako kdysi. Nic se tam nezměnilo. Visely zde dokonce i stejné obrazy.

,, Slečno Grangerová. " oslovila dívku, starší žena, která seděla za stolem a v rukou držela šálek čaje.,, Dobrý den, paní profesorko." usmála se na ženu za stolem.,, Posaďte se, Hermiono. " stařenka ukázala rukou na křeslo před ní. Bez jakéhokoli rozmyšlení se hnědovláska usadila do křesla.

,, Jakou jste měla cestu? " zeptala se jí mezi tím, co jí nalívala z konvice čaj do šálku, který zde ležel už když dorazila.

Konkrétně zde ležely vedle sebe dva šálky na čaj. Moc jsem to nepobírala, ale nechtěla jsem si s tím zbytečně zatěžovat hlavu, tak jsem druhý šálek naprosto ignoroval, tedy až do té doby než se v bývalé pracovně profesora Brumbála objevil jeden nejmenovaný muž.(,, To jsem byl mimochodem já jo! A Hermiona byla ze mě totálně hotová! ",, Draco přestaň mi kazit příběh!")

,, Cesta byla obstojná. Vlastně byla stejně nepříjemná, jako když jsem sem jela poprvé. " usmála se na stařenku před sebou. Ta jí úsměv oplatila a upila ze svého šálku čaje.

Obě dvě ženy mezi sebou klábosily o všem možném. Po chvíli jejich vášnivé debatě je vyrušilo zaklepání na dveře.

,, Dále!" ozvala se starší žena. Dveře se otevřely. Hnědovlasá žena se otočila na dveře a nemohla uvěřit svým očím. Stál tam velectěný zmijozelský princ, Draco Malfoy. Na rtech mu poskakoval jeho typický úšklebek. Nemohla z něj zkrátka spustit oči. Vypadal úplně jinak. Byl vyšší než si ho pamatovala. Nevypadal už jako chlapec, ale vypadal jako muž.

,, Oh pane Malfoyi! Konečně jste tu. Posaďte se. " Hermiona se otočila zpátky na paní profesorku McGonagallovou.

,, Slečno Grangerová, pana Malfoye jistě znáte." žena pokývala hlavou a snažila se na něj nekoukat.,, Už dva roku zde učí obranu proti černé magii. " hnědovláska se snažila zadržet smích.,, On? " optala se s pobavením na rtech.,, Ano. Je jeden z nejlepších učitelů, který zde za mého působení, jako profesorky kdy učil. Tedy když pomineme nebožtíka profesora Lupina a Snapea, tak je nejlepší. " otočila se na muže vedle sebe a projela ho pohledem.

,, O čem jste chtěla mluvit, paní profesorko?" optal se blonďatý muž, ženy naproti nich.,, Oh mluvit, no jasně. " usmála se na oba dva.,, Pane Malfoyi, jak jistě víte slečna Grangerová zaujme místo profesorky přeměňování. " muž pokýval hlavou.,, také jste si vědom toho, že hrad není zcela ještě po rekonstrukci. " opět pokýval hlavou.,, Z toho vyplývá to, že Váš kabinet a Vaší komatu propůjčíte zatím slečně Grangerové. " pozvedne obočí.,, A to si jako představujete, jak? Budu spát snad na chodbě? Nebo s Filchem? Jaksi nerozumím Vašemu požadavku na mě a můj kabinet s komnatou." profesorka se zasměje.,, Oh, ne. Jistě že nebudete spát na chodbě." upije ze šálku.,, vyjádřila jsem se špatně. Vy a slečna Grangerová budete mít společný kabinet a komnatu." hnědovlásce zaskočila horká tekutina v dýchacích cestách a vyprskla ji na paní profesorku McGonagallovou.,, Co prosím? " optala se s kašlem.,, Já, on komnata? Co?" blekotala.,, To nemůžete!" ozval se plavovlasý muž.,, Jak jsem již řekla, pane kolego. Slečna Grangerová bude okupovat Váš kabinet a komnatu. Zatím na dobu neurčitou. Můžete oba jít. Mám ještě nějakou práci. Na shledanou."

Hnědovláska seděla pořád ve křesle. Byla jako paralyzována.

,, No tak! Grangerová! Pojď!" křikl na ní plavovlasý muž. Zvedla se z křesla a následovala muž.

Tohle byl jeden z mých nejhorších dnů mého života. Po šesti letech jsem se setkala s Malfoyem! Ano s tím Malfoyem, který mě šikanoval od druhého ročníku.

,, Tak támhle je ložnice. Hned vedle koupelna. " ukázal rukou na dvoje dveře.

Hnědovláska otevřela dveře od ložnice.,, Je tu jen jedna postel." odmlčela se.,, kde budu spát? " plavovlásek si sundal boty a položil nohy na stolek před krbem.,, Hm, co já vím. Můžeš si lehnout na tuhle pohovku." zkřížila ruce na prsou.,, Tak to tedy ne! Budu spát hezky v posteli.",, To tedy nebudeš. Je to moje postel!"

Takhle jsme se dohadování asi hodinu. A pak to dopadlo, jako to dopadá v každém mudlovském filmu.

,, Už to zhasneš? Bolí mě z toho tvýho světla hlava!" naprosto ho ignorovala.,, Sakra Grangerová!" otočila se na něj.,, Co? Jestli se ti to nelíbí, tak si vezmi polštář a jdi na pohovku." protočil očima a otočil se na druhou stranu.,, To ti nedaruju, Grangerová. Teprve teď uvidíš, jaký to je být pod jednou střechou s Dracem Malfoyem. " zašeptal výhružně a zabalil se do peřiny. Hnědovláska jen uchechtla a pokračovala dál ve čtení.

Pokračování příště... 💚❤️