365 DAYS WITH DRACO MALFOY [DM&HG] ✅

9. KAPITOLA - konečně se poznáváme

Seděla jsem v zatuchlé místnosti a měla jsem přes hlavu pytel. Moje ruce byly svázané a hůlka v nedohledu. Měla jsem hrozný strach. Všude kolem mě byla tma a páchlo to tu po mrtvých krysách a krvi. Jak jsem jen mohla být, tak hloupá a mohla si myslet, že na mě čeká Hagrid, navíc takhle pozdě večer. Vždyť to bylo celé absurdní. 

Po chvíli čekání jsem uslyšela dva mužské hlasy.

,, Myslíš, že nám řekne, kde je jeho tělo uložené?" optal se jeden z mužů.,, Urcitě! A když nebude chtít mluvit po dobrém, tak použiju starý dobrý cruciatus nebo imperius." druhý muž se děsivě zasmál a prudce otevřel dveře do místnosti, kde byla Hermiona připoutaná.

Kroky se začaly rychle přibližovat a její tep se zrychlil. Cítila, jak jí tepal tep na spáncích. Její srdce bouchalo o něco rychlejí a obličej se jí začal rýsovat do vyděšeného grimasu.

Jeden z mužů jí stáhl pytel, který měla přes hlavu přeražený.,, Ale, ale" ušklíbl se černovlásek.,, Kamarádka toho usmrkance, Pottera." druhý muž se na ni podíval.,, Slečna Grangerová." prohlížel si ji brunet.,, Jak se máte, slečno Grangerová?" optal se a ve hlase šel slyšet jeho předstíraný zájem.

Brunetka mu neodpověděla a odvrátila pohled. Černovlásek ji chytl pevně za bradu a prudce ji na sebe otočil.,, Na něco se tě Tommy ptal!" štěkl po ní a pustil její bradu. Hermiona hlasitě polkla a zhluboka se nadechla. Do očí se jí hnaly slzy. Brunet se chystal něco říct, ale zarazil ho hluboký hlas.

,,Christiane!" černovlásek se otočil na muže, který stál za nimi.,, Jak se to chováš k mému hostu." chystal se něco říct, ale zarazil ho gestem ruky.,, Ale, ale. Naše malá, mudlovská šmejdka." ušklíbl se vysoký brunet a pohladil ji lehce po tváři.

Hermiona rychle uhla pohledem a snažila se na sobě nedat znát, že má strach.,, Co po mně chceš!" štěkla po něm a podívala se mu hrozivě do očí. Brunet se k ní naklonil.,, Chci vědět, kde je tělo mého pána." hnědovláska si odfrkla a odvrátila pohled.,, To ti nepovím. Zaprvé nevím a zadruhé" podívala se mu odvážně do očí.,, i kdybych to věděla, nikdy bych ti ti neřekla." ušklíbla se na něj.

Brunet od ni odstoupil a uchcechtl.,, Myslíš si, že si to nezjistím jinak?" pobaveně zakroutil hlavou.,, Avery, já myslím, že ta holka nic neví." brunet se otočil na druhého bruneta a šlehl po něm nenávistný pohled.,, Jděte nahoru." řekl těm dvoum.,, Já si se slečnou Granegrouvou, promluvím sám." podival se na ní a mile se usmál.,, Hezky po staru." jeho rty se zkřivily okamžitě do úšklebku a křupnul si prsty na rukách.

Hermiona viditelné a hlasitě polkla. Oba muži se na sebe podívali a ušklíbli se na sebe.,, Ovšem Avery, jak si přeješ." řekl černovlásek a odebral se ke dveřím. Brunet ho následoval avšak se zastavil u dveří.,, Až tu spolu skončíte Avery. Že si pak budu moc užít?" Avery se otočil na svého kolegu.,, Uvidíme, co nám tahle šmejdka poví, pak si s ní můžete dělat, co uznáte za vhodné, třeba jí klidně zabijte." zasmál se pobaveně. Oba muži u dvěří ho napodobili a opustili zatuchlou místnost, plnou krysích bobků.

Cítila jsem se hrozně. Můj srdeční tep byl snad 1000x zrychlený. Běhal mi mráz po zádech. Nevěděla jsem zda to bylo tím hladem, který se nacházel v místnosti, nebo snad to bylo strachem. Ano přiznávám. Hrozně moc jsem se bála. Nevěděla jsem, co se to se mnou děje. Strach se mi klepal spodní ret a dlaně se mi neskutečně potili. Zavřela jsem oči a snažila se uklidnit tím, že je to jen zlý sen.

Kroužil kolem ní a prstem se bouchal o spodní ret.,, Uděláme to takhle." zastavil se za jejími zády a naklonil se k jejímu uchu.,, Dám ti na výběr, kočičko." začal si hrát s jedním pramínkem vlasů.,, Buďto mi po dobrým řekneš, kde je tělo mého pán, nebo" lehce ji zatáhl za vlasy a škubl s nimi.,, to půjde po zlým." pustil její vlasy a obešel jí. Opět se k ni naklonil a podíval se jí hluboko do oči.,, Je to na tobě." chytl ji drsně za bradu a zvedl ji blíž ke svému obličeji.,, Byla by škoda ti ten roztomilý ksichtík rozmlátit, co mysliš?" ušklíbl se na ni a pustil jeji obličej.,, Přemýšlej o tom." řekl před tím než opustil místnost plnou smradu a chladu.

Neměla jsem vůbec tušení, co se mnou bude. Věděla jsem jen, že musím nějak přežít a poslat někomu tajnou zprávu o tom, kde jsem. Bohužel jsem nevěděla, jak. Neměla jsem vůbec ponětí o tom, jak se dostat ven. Měla jsem svázané ruce a neměla jsem u sebe ani hůlku. Ty pitomci mysleli opravdu na vše. Potřebovala jsem vymyslet plán. Trvalo mi hodiny než jsem konečně vymyslela plán útěku.

,, Co kdybych mu řekla a zavedla ho na místo, kde je Voldemort ukrytý a utekla bych mu odtamtud na ministerstvo." šeptala si sama pro sebe plán, který jí po několika hodinách napadl.,, Teď už jen vymyslet potenciál místo, na kterém by se údajně mělo nacházet Voldemortovo tělo." stále měla strach, ale přeci jen se musela nad svým povedeným plánem pousmát. Už se nemohla dočkat až ho zavede k parku u ministerstva kouzel a utečemu rovnou na ministerstvo.,, ANO! TO JE ONO!" křikla hlasitěji víc než měla. Rychle se kousla do rtu a zavřela rychle oči. Klid Hermiono, třeba tě nikdo neslyšel, ještě budeš mít dost času, abys promyslela svůj plán ne? A nebudeš se přeci bát têch chlapů? Jsi nebelvírka! Lvice! Lvice, která se bude bít až do poslední kapky krve! Snažila se Hermiona samu sebe uklidnit.

Byla jsem přesvědčena, že můj plán nemůže selhat. Tolik jsem věřila jejich naivitě a doufala jsem, že budou tak blbí a sežerou mi to i s navijákem.

Brunetka si povzdechla a snažila se vymotat z provazů, kterými byla svázaná. Merlinžel, při každým pohybu se provazy utáhly o něco silněji. Lehce sykla bolestí a přestala dělat prudké pohyby. Po tváři jí stekl slaný pramínek vody a ona zasténala bolestí. Byla doslova v agonii bolesti. Skousla si spodní ret a snažila se utlumit sten plný bolesti, který vydávala ze svých rtů. Zavřela oči a snažila se myslet na něco hezkého. Myslela na svojí mámu a jejího tátu. Byli od tak daleko. Hrozně moc litovala toho, že jim vymazala paměť, ale bylo to pro jejich dobro. Chtěla je jen chránit. Musela je přeci před Voldemortem ochránit. Nemohla je přeci nechat umřít. Díky Merlinovi jsou teď v bezpečí. Nic jim nehrozí. Jsou v Austrálii a jejich přesné bydliště ví jen ona a její adresář.

Zaskočilo jí vy krku a prudce otevřela oči.,, ADRESÁŘ!" křikla velmi hlasitě, což upoutalo pozornost jednoho z mužů. Ten prudce otevřel dveře od místnosti.,, CO TAK ŘVEŠ!" štěkl po ní černovlasý muž jménem Christian.,, Chci mluvit s Averym!" vykřikla a skousla si ret.,, Je to důležité." černovlásek pozvedl obočí.,, Jde o Volde.. chci říct" polkla.,, vašeho pána." odvrátila od muže pohled. Ten se jen ušklíbl a něco nesmyslného zamumlal.,, Fajn. Dojdu ti pro Averyho." zabouchl za sebou dveře.

Hermiona se rychle nadechla a prudce vydechla. Byla hrozně nervozní. Začala pochybovat, že její plán nevyjde a on jí chladnokrevně zabije. Nejvíc jí momentálně vrtalo hlavou, zda za tímto incidentem stojí i samotný Draco Malfoy, že by se nikdy nevzdal smrtijedectví a dělal to jen na oko. A to jen kvůli tomu, aby se vyhnul azkabanské veznici, nedejmerlin polibku od mozkomora. Z jejího přemýšlení ji vyrušilo prudké otevření dveří. Rychle zvedla hlavu a podívala se na příchozí osobu.

,, Chtěla si mě vidět?" optal se a ušklíbl se.,, Ano, chtěla." rozešel se k ní.,, Dumala jsem v paměti a přeci jen jsem přišla na místo, kde je váš pán uložen." brunet se ušklíbl.,, Věděl jsem, že se dokážeme domluvit. Tak mluv!" posadil se na proti ní a vyčkával, co mu Hermiona poví.

,, Nemohu ti to povědět." nechápavě pozvedl obočí.,, Jak jako nemůžeš? Říkala si že víš, kde je, ne?!" zakývala hlavou.,, Ano vím, ale lepší bude, když ti to ukážu." ušklíbl se.,, Myslíš si, že tě na to skočím?" optal se s smíchem.,, Já tě tam zavedu a ty mi utečeš, co?!" stoupl si a chytl jí i pevně za vlasy. Sykla bolestí a do očí se jí hrnuly.,, Prosím." špitla a stekla jí slza po tváři. Pustil její vlasy a opustil místnost.

Proč jsem byla, tak naivní?

Pokračování příště....