Možná víc než chůva..

-11-

"Co se tady děje?" Promluvil a Rafaela se prudce otočila. "Ty se ptáš co se tady děje?? To mi řekni ty. Co má tohle znamenat? Pokud vím tak je Jane chůva Daviho a ne tvoje nebo Brunina služka!" " laskavě se uklidni Raf! Byly nějaké problémy s firmou u které jsme měli domluvenou obsluhu. Jane se Bruně nabídla, že jí pomůže. Já jí to samozřejmě zaplatím." " já žasnu. Dost by mě zajímalo kdy přesně se z tebe stal takový hlupák. Celý večer se Bruna po Jane vozí a shazuje ji před ostatními! Je mi z vás špatně Bratře!" "Říkáš nesmysly!" "Prosím dost!" Hlasitě jsem vykřikla A vmísila se tak do jejich hádky. Oba se za mnou udiveně otočili.
"Přestaňte se kvůli mě hádat prosím. Raf moc si cením toho, že se mě zastáváš ale pravda je, že tady pracuju a nejsem zde na dovolené. Jsem zaměstnanec a ne vaše kamarádka, vím kde je moje místo. Možná jsem se nechala trochu unést vaším přátelským chováním. Už se to nebude opakovat." Znova jsem měla na krajíčku, proto jsem sklopila zrak a vydala se zpět sbírat špinavé nádobí po domě.

Večírek skončil až kolem 4. ráno. Úklid mi trval ještě zhruba 2 hodiny, když bylo hotovo vyšla jsem k bazénu a lehla si vyčerpaně na lehátko a sledovala jak pomalu vychází slunce. Ani nevím jak ale usnula jsem.

"Okamžitě vstávej je půl deváté a ten malý skřet má hlad! Zase jsi zapomněla že nejsi na dovolené?" Probudil me křik Bruny, která stála ve dveřích mého pokoje? Porozhlédla jsem se okolo. Jsem si jistá, že jsem usnula venku.. zvláštní.. "Tak co bude zvedneš se konečně?" "Už jdu." Odešla z pokoje a já se vydala do kuchyně.

Dnešek byl po dlouhé době fajn. Po snídani jsem šla s Davim ven. Byli jsme na hřišti a potom jsme byli na obědě v restauraci a pak jsem se uklidili na pláž. Užívali jsme si letních radovánek Davi byl úžasný kluk. Hezky nám to uteklo, když hodinky ukazovali půl čtvrtou vydali jsme se zpět domů.
Chvíli to vypadalo, že doma nikdo není ale pak se Davi rozběhl na terasu k bazénu proto jsem ho následovala a bylo mi hned jasné proč. Byl tam jeho otec ta fuchtle a ještě další tři muži byli to kamarádi Neymara znala jsem se z jeho Instagramu. Davi se okamžitě rozběhnul k Neymarovi a skočil mu do náruče. "Nazdar chlapáku jak jsi se měl?" Ptal se jeden z nich a Davi jim začal nadšeně vyprávět co jsme všechno dnes dělali. Jak jen stala ve dveřích a pozorovala je jak vášnivě debatují. Bruna ležela opodál se sluchátkama na uších a opalovala se. "A kde je ta tvoje super teta?" Davi na mě ukázal prstíkem a všichni čtyři ke mě stočili pohled. Jeden z nich zavolal. "Pojď za námi teto!" Neymar se mi celou dobu mlčky vypíjel do obličeje se zvláštním výrazem. "Ne omlouvám se ale mám ještě práci."
Odešla jsem do kuchyně a začala chystat věci na večeři. Bruna mi totiž stihla ráno sdělit co by ráda k večeři. "Co to zase děláš?" Leknutím jsem na sebe málem vylila vřelou vodu. "Co přesně jsem udělala?" Řekla jsem trochu rozklepaně. "Ne takhle jsem to nemyslel klid." "Dobře" řekla jsem klidněji. "Co vaříš?" "Vám večeři. Špagety Carbonara.. slečna Bruna chtěla abych je připravila k večeři." "Opravdu?" Zvedl obočí a pak pokračoval. "Nejsi tu od toho aby jsi nám vařila opravdu to nemusíš dělat." "Ale slečna B.." "Dost. Není to žádná tvoje šéfka.. Není tvoje povinnost skákat jak ona píská." Vydal se k odchodu ale ve dveřích se ještě otočil. "Vážně chtěla aby jsi uvařila zrovna tohle?" "Ano pane. Proč se ptáte." Zakroutil hlavou. " neříkej mi pane a nevykej mi.. Jen mi to přijde zvláštní. Špagety Carbonara nesnáším a ona to moc dobře ví.." odešel.

V sedm jsem měla všechno hotovo a tak jsem šla prostřít na terasu a pak je svolala k jídlu, když všichni seděli u stolu začala jsem nosit jídlo. Když Neymar uviděl boloňské špagety místo Carbonara.. rozlil se mu po tváři úsměv.

"Co to je? Pokud vím tohle jsem na večeři nechtěla." Vyjela po mě Bruna. "Opravdu? Tak to se moc omlouvám. Nějak jsem to popletla." Usmála jsme se a chystala se k odchodu. "Kam jdeš Jane? Ty nebudeš jist?" "Ne nemá hlad. Drží dietu. Taky bylo na čase.." promluvila dřív než jsem stačila něco říct. Raději jsem se sebrala a šla pryč. Nechci pak zase litovat že něco udělám nebo řeknu špatně.
Davi už byl vykoupaný a spinkal. Byl to andílek. Ještě jednou jsem mu vtiskla pusu na čelíčko a odešla ven.
Nebe bylo zase plné hvězd a vzduch byl příjemně teplý. Někde za mnou jsem uslyšela uchechtnutí a hned pár vteřin na to se na lehátku vedle mne svalil Neymar. "Mohl jsem si myslet, že tu budeš. Je něco špatně s tvojí posteli nebo proč chodíš usínat sem?" "Prosím?" "Už dvakrát jsem tě odnášel do pokoje, protože jsi tu usnula." Byl otočený ke mě. "Omlouvám se to mě mrzí." "Nevadí mi to jen mě zajímalo jestli je nějaký problém, který je potřeba vyřešit. Klidně můžeme koupit novou postel." Zastavila jsem ho. "To není potřeba. Postel je v nejlepším pořádku." Usmála jsem se na něj a pak se znovu zadívala na nebe. Bylo to fajn oba jsme byli ponoření ve svých myšlenkách..

"Spíš?" ozval se do ticha Neymarův hlas. "Ne.." "Omlouvám se za svoje chování a taky za Brunu. Kluci mi dneska říkali jak se k tobě Bruna chovala na té párty. Vážně mě to mrzí. Zítra si sní promluvím a vysvětlím ji jak se k tobě má chovat." Pootočila jsem hlavu na stranu kde ležel abych na něj viděla. Měl ruce za hlavou a pozoroval hvězdy. Jeho tvař byla tak nádherná. "To není potřeba. Vlastně má v dost věcech pravdu. Jsem tady zaměstnaná a ne na dovolené. Nechci mezi vámi dělat dusno." Taky pootočil hlavu mým směrem a usmál se. "Jsi Daviho teta a ne žádná služebná. To si vyjasněme hned z kraje. Mám tady hospodyni a ta má pod sebou ještě dvě dívky. Ty se starají o úklid a vaření. A znova ti říkám, že Bruna není žádná tvoje šéfová. Nemusíš ji vůbec poslouchat a skákat jak ona píská. Jste si rovné takže se nemusíš bát ji odpálkovat nebo uzemnit prostě cokoliv budeš chtít." "Děkuju.."

Helloo, jsem tady s další částí. Jste úžasní! Poslední dobou je o příběh celkem zájem a tak jsem byla donucena pokračovat a moc vám děkuji! <3