Možná víc než chůva..

-13-

Následující týden utekl dost rychle. Neymara jsem od toho dne na pláží ani nepotkala. Vždycky vypadl z domu brzo ráno a vracel se až večer. Nebudu tvrdit, že mě jeho chování nerozrušilo. Nicméně byl dost opilý, takže i to jsem brala v potaz. Každopádně dnes pojede Davi na víkend k babičce a dědečkovi a mě čekají dva dny volna. Vůbec se v tomto domě necítím dobře. A není se čemu divit. Dost často tu bývám sama jen s personálem. Ney si každý den odpoledne nechal Daviho přivézt řidičem na trénink a trávil s ním odpoledne.

Hned jak řidič Daviho odvezl k prarodičům jsem se já převlékla, upravila a vydala se do náruče velkoměsta. Mám přeci volno já přeci nic neudělala, takže se nemusím cítit provinile.

Zavolala jsem si taxi a nechala se odvézt do města. Prošla jsem několik obchodů a pak se uklidila do krásné útulné restaurace. "Krásné odpoledne slečno. Co vám můžu nabídnout? "Červenou sangrii. Děkuji." usmála jsem se na číšníka. "Jistě madam. Budete i jíst?" "Ano.." "Dobře vrátím se za chvíli." Opravdu na mě mrknul a odešel? Nad tím jsem se musela pousmát. Nevím co si mám dát.. Těstoviny, steak a nebo tu jejich proslulou Paellu? Ze zamyšlení mě vytrhnul mobil. "Doslechnul jsem se že máš volno.." "Ahoj Phille, moc ráda tě slyším a ano mám volno. "Hm a mam si brát osobně, že jsi se neozvala aby jsme něco podnikli?" "Nechtěla jsem tě rušit od něčeho důležitého." Zasmála jsem se do telefonu. Phill si jen povzdychnul a pak se rozesmál. "Jsi trubka kamoško! To ti tedy povím.. Kde jsi?" "V jedné restauraci. Akorát si vybírám něco k jídlu." "Hmmm tak počkej!" "Čekám?" Slyšela jsem ho s někým mluvit. "Pošli mi v sms adresu. A dáme si jídlo spolu co ty na to?" "Dobře hned ti ji pošlu." znova jsem se zasmála. Ten kluk je tak střelný. "Super! Tak my jedem zatím." "Počkej jak my? Phille?" ten zmetek to položil.. "Máte vybráno?" Ptal se číšník mezitím co mi podal moji Sangrii. "Nakonec nebudu jíst sama." "Ahaa takže přítel přijede?" Zeptal se zachmuřeně.. "Ne bude nás víc." Hned jak jsem dořekla větu se na mě zase usmál a odešel. Během chvilky jsem už viděla jak se hrne celá ta jejich banda. No jistě jak jinak. Zasmála jsem se a postavila se od stolu abych se s nimi přivítala. Jako první ke mě přiběhl Phill. "Pojď zamnou ty kočko!" Vzal mě za ruku zatočil semnou a pak mě vtáhnul do obětí. "Jsi nádherná moc ti to sluší." Líbnul mě z každé strany na líčko a pustil ke mě i ostatní. "Rád tě vidím Jane. Moc ti to sluší." sevřel mě v obětí Leo. "Holka díky bohu, že sedíš venku! Nesnáším jist uvnitř. Krásné šaty." Pouštěl mě z obětí Louis. "No ukaž se mi? Vypadáš skvěle." objal mě Garry. A tak to pokračovalo dokud jsem se nepřivítala s každým. A nakonec Neymar.. Vůbec jsem nevěděla jak se mám chovat. Celou dobu jsem myslela, že je na mě naštvaný ale teď, když jsem se mu poprvé od toho výlevu podívala do očí vypadal smutně a ne naštvaně. Chvíli jsme se jeden na druhého dívali a nevěděli co udělat nebo jak se celkově zachovat. Před očima se mi zase přehrála celá naše konverzace a drali se mi slzy do očí. Nakonec mi došlo, že jediné co chci je ho obejmout tak pevně jak to jen jde. Proto jsem na nic nečekala a vpadla mu do náručí. Pevně mě k sobe přimáčkl a zhluboka vydechl a já taky. Po nějaké době jsem o krok ustoupila a s úsměvem řekla. "Ahoj.." on se taky usmál a úplně stejně mi odpověděl. Kluci mezi tím přirazili ještě jeden stul aby jsme se sem vešli všichni a pomalu si začali sedat. Já seděla na kraji stolu a naproti si začal odsouvat židli Phill ale pak se otočil na nic neříkajícího Neymara jen se zasmál a odstoupil. "Dělám si prdel Ty náfuko. Pojď." Protočil očima a šel si pro židli. "Já si sednu do čela. Vedle vás obou. Abych mohl Jane šeptat do ouška." Podíval se provokativně na Neye. Ten ho kopnul pod stolem do nohy. "Ježíš tak tobě budu šeptat do ouška taky." Zasmál se a já s ním. nakonec se začal smát i Ney. "Dobrý den už jste všichni?" Přišel ke stolu s pohledem v zápisníku. Když ke mě zvedal hlavu s úsměvem. Začal si přeměřovat okolí stolu a rty se mu začali tvarovat do O. "Pane bože to není možný.." polknul na sucho a na několikrát zamrkal a znova se rozhlédl a potom mu spočinuly oči na mě. "Jo už jsme všichni." Poznamenala jsem s úsměvem. Kluci si začali objednávat a jako poslední jsem zůstala já. "Já bych vás poprosila o Paellu se zeleninou." "Pro vás cokoliv slečno." Usmál se a znova na mě mrknul. "Ehm mladíku máme hlad." řekl podrážděně Ney a naznačil mu ať jde naši objednávku předat dál. Phill se začal smát a tím upoutal moji pozornost. Začal mi šeptat zatím co Ney vyprovázel číšníka pohledem od stolu. "Nemáš za co." Nechápavě jsem se zamračila. "Nedělej.. Oba jste jako malí. Někdo to musel mezi vámi urovnat. Ty vaše schovávačky byly směšné." "Já jsem ne neschovávala." Pošeptala jsem nazpět. "Ale ani ses nesnažila to ukončit." "Hej co vy tam řešíte nic neslyšíme." začali kluci pokřikovat našim směrem.
Tohle odpoledne jsem si moc užívala. Jídlo bylo vynikající a celkově se nám tu sedělo moc dobře. Ani nevím kdy se setmělo. Pár kluků už odešlo ale ještě nás tu bylo dost. "Můžu vám něco přinést?" Ptal se číšník ale přitom se díval jen na mě. Pár lidí se ještě objednalo nějaký drink. Ten kluk stále neodcházel a hleděl na mě. "A vy slečno?" Už mi ten kluk začínal vadit.. "No já.." "Slečna ještě nedopila. Díky." Skočil mi do slova Phill asi vycítil, že už mi je jeho chování nepříjemné. Vděčně jsem se na Philla usmála a podívala se na Neymara před sebou. Ten semknutou čelist a zhluboka oddechoval, přitom poklepával do stolu. "To vidím ale třeba by chtěla slečna ještě.." Ani to nestihl doříct. "Slečna má všechno co potřebuje. Takže tam hoď zpátečku a odpluj." Najednou vybuchnul a vyjel po něm....

Chci vám říct zase několik věci. Vím že to opakuju furt do kola ale moc pro mě znamená, že mi svým přečtením věnujete svůj čas. Nedokážu slovy vyjádřit jak moc jsem vám vděčná. Vaše nádherné komentáře mi pokaždé vhánějí slzy do očí. Moc vám děkuji za to, že jste! Jen díky tomu můžou být i moje příběhy. Všechny vás naprosto zbožňuji. <3