Možná víc než chůva..

-3-

Když jsme vjeli na příjezdovou cestu k domu nemohla jsem uvěřit svým vlastním očím. Dům byl naprosto obrovský a nádherný. Raf mě po domě prováděla snad pul hodiny než mi ukázala všechno. Davi má krásný pokojíček. Laděný v barvách FC Barcelony. To mě donutilo se usmát tento klub miluji.. "No nic Kočko odvezu Luccu k rodičům a my dvě si zajdeme na párty do clubu." " No já nevím Raf.. Moje práce je se o Daviho starat a ne vymetat nějaké párty." "Ale prosím tebe.. Luccu bude hlídat babička s dědou neviděli se snad měsíc. A my dvě se vydáme napříč dobrodružství.. Dnes uvidíš jak se Španělsko baví!" "Já ti nevím.. moc na tyto věci nejsem." "Neboj se bude to zábava a kdykoliv budeš chtít domů pojedeme." udělala na mě psí oči a tím mě donutila přikývnout na hodně blby nápad...

Raf mi dala za úkol se připravit. A tak jsem si oblékla upnuté černé džíny a světlou halenku. Byla jsem hotová za deset minut. Za to Rafaela měla zpoždění snad hodinu a půl. Když konečně přijela věděla jsem proč. Vypadala naprosto dokonale ona mi však můj užaslý pohled neopětovala.. "přesně tohle jsem čekala proto jsem ti jela koupit ještě šaty pojď jdeme něco s tebou uděláme.

Jsme tu v klubu... Vypadám vážně vtipně všechno mini kromě podpatků ty byly maxi. Já která se v tom neumí vůbec pohybovat. Byla jsem víc než vděčná za to že jsme se vydali najít místo k sezení. Vůbec jsem se nedivila když jsme šli do VIP. Byli to takové balkonky ze kterých bylo vidět na celý taneční parket. Raf tady měla spoustu kamarádů jenže buhužel pro mě se spolu bavili španělsky a já rozuměla každé dvacáté slovo.

Všichni už tu byli v náladě a tak se rozhodli jít na parket a já raději zůstala nahoře. Což byla asi chyba přišel zamnou ke stolu dost podnapilý chlap. Nebyl ošklivý to vůbec vlastně když není nadraný jako právě teď může být dost okouzlující. Necítila jsem se v jeho společnosti zrovna nejlépe a tak jsem rozhodla že je pravý čas se vrátit domů. Opustit prostor VIP sekce se nakonec ukázalo jako další chyba. Najít na parketu Raf a její přátele se ukázalo jako naprosto nemožné stejně tak se dostat zpět do VIP. "Promiňte slečno ale nahoru vás pustit nemohu. I když jste opravdu velmi krásná." "Ale proč ne? Vždyť jsem tam před chvilkou byla.." "podívejte se to by mohl říct každý.. zkus to jindy zlato dnes jsou tu velmi vážení hosté a nikdo jako ty nemá šanci se tam nahoru dostat. Od toho je to VIP a ani tvoje krásná tvářička na to nestačí nejsi na seznamu tak se otoč a jdi jinam." blbec zanadávala jsem si podnosem a otočila se směrem k baru kde zrovna na mě čekala prázdná barová židlička.

"¿quieres algo para beber? " jen jsem na barmana nadzvedla obočí ten pochopil a zasmál se. "Mohlo mi dojít že nemluvíš španělsky dáš si něco k pití." "Jo dám si vodku prosím." netrvalo ani minutu už se přede mnou ve skleničce leskla průhledná tekutina. Zhluboka jsem se nadechla a kopla to do sebe. Když mě obklopila dvojice mužů co mi něco vykládali vrátil se ke mě se smíchem barman a začal mi překládat. "Ptají se co tady děla tak krásná holka a jestli se tu nebojíš tak sama... Ostatně mají pravdu.. To jsi sem přišla sama? To nebyl moc dobrý nápad." "Proč?" "Proč? Ty jsi tu jak pěst na oko.." "Jsem tady s kamarádkou.." "Tak to nemáš moc chytrou kamarádku. Jen tak mezi námi na tebe jako na pravou nefalšovanou evropanku se tu všichni chlapi sletí jak muchy na mršinu." "Tak to jsi mě uklidnil." jen se zasmál a zakroutil hlavou. "Ale vážně tady máš ještě jednu vodku a pak jdi raději najít kamarádku." Ti chlapy se o mě začali různě otírat proto jsem do sebe kopla svého panáka a chystala se co nejrychleji dostat z jejich přítomnosti jenže mě jeden z nich chytl za zápěstí. Jeho stisk byl dost silný a nevypadal že by mě chtěl pustit. Začal se ve mě zvětšovat strach proto jsem se mu snažila prudce vysmeknout a kvůli tomu jsem vrazila do něčích zad. Začala jsem se otáčet abych se dotyčnému omluvila a mé srdce vynechalo úder. Byl dokonalý jako na fotkách a nebo v televizi. Vždycky jsem se rozplývala při pohledu na něj a teď ho vidím naživo...