Možná víc než chůva..

-4-

"Ehm Moc se omlouvám." nervozně jsem se otočila na ty úchyláky co se odmítali vzdát a stále mě obtěžovali. když jsem vrátila svůj utrápeny pohled k tomu dokonalému stvoření mile se usmál ale pak se podíval za mě a na chvílí se zamračil. "Dobrá odpustím vám ale jen když si se mnou zatančíte." natáhl ke mě ruku a kývl hlavou k parketu." "Dobře ale moc to neumím." S ulevou jsem ho chytla za ruku a nechala se přivedst na parket. Lidé se začali rozestupovat a utvořili mám hodně prostoru k tanci. Ty pohledy všech lidí mě začali děsit a já na sucho polkla..Tyhle tance neumím ta hudba je moc rychlá a já vždycky vypadám jako bych šlapala zelí... najednou se hudba zastavila a celé místnosti se zhostilo ticho. nemůžu uvěřit k čemu se tu schyluje.. já vážně budu tancovat s útočníkem Barcelony vlastně se divím že jsem sebou ještě nešvihla. Najednou se začali z repráků ozývat zprvu pomalé tóny normální písničky a mě spadl kámen ze srdce... Neymar si toho všiml a u mého ucha zašeptal "Doufám že ti nevadí salsa." "Vlastně mi spadl kámen ze srdce.." Byl to neuvěřitelný zažitek. Tanec měl zmáknutý stejně jako fotbal o tomhle se mi nikdy ani nesnilo. A jak nás všichni sledovali úplně nás hypnotizovali. Po skončení písně nám začali všichni tleskat a pískat. "Bylo mi potěšením si s vámi zatancovat. Na to že neumíte španělsky tancujete jako bohyně." Tak jestli jsem teď nebyla rudá až na prdeli tak už nikdy... "No to bych neřekla. Děkuji za tanec a ještě jednou se omlouvám za ten náraz do vás. A taky za tu záchranu." "Není za co vážně mi bylo potěšením snad se ještě někdy potkáme.." "to je možné pokud se mi podaří někdy našetřit a sehnat lístek na váš zápas." " A komu by jste fandila nám nebo protivníkovi?" zasmál se na mě lišácky. "Jasné že Brceloně! Je TOP." "Tak až dostanete chuť se podívat na náš zápas přijďte před stadion a dojdete zamnou když budu vcházet já vás tam dostanu. Mrkl na mě a s omluvou odešel volali ho spoluhráči.. Chvíli jsem tam stála a pozorovala jeho vzdalující se postavu a poté jsem zamířila k VIP sekci třeba se mi povede dostat k Rafaele.. Když mě spatřil ten bodybuard protočil jen očima. "Já vím já vím ale poslouchejte tamhleta blondýnka je moje kamarádka jmenuje se Rafaela." "Slečnu Rafaelu tu zná každý to že taky znáte její jméno nic neznamená!! Vzdej to kotě." "prosím jen tam někoho pošlete ať se jí zeptá.. Moc prosím" muž následně svolil a poslal někoho ať přivede Raf. "Moc se omlouvám slečno Rafaeloale tady slečna tvrdí" Ani ho nenechala domluvit a skočila mu do řeči. "No sláva Jane kde jsi byla? Hledala jsem tě snad všude.." "Nechtěli mě pustit.." Ona stočila naštvaný pohled k tomu chlapovi.. "Jak je to možné?" "už se to nebude opakovat slečno Rafaelo.." "No tak to bych vám radila! Protože tahle slečna je sice moje kamarádka ale především je to host mého bratra. Určitě nechcete aby se tohle dozvěděl!" "To určitě ne.." otočil se ke mě s vystrašeným pohledem.. "Hrozně moc se vám omlouvám slečno už se to nikdy nebude opakovat." jen jsem nad tím zavrtěla hlavou a pootočila se k Raf. "Raf chtěla bych jet domů." "todavía no por favor" "Rafaelo" "No dobrá.. jsi hrozná." "Klidně tu můžeš zůstat ale mě zařiď odvoz.." "Jsi poklad.. Maxi máte možnost napravit své chovaní k moji bestie.. Doprovoďte ji k našemu řidiči.. Ať ji odveze k bratrovi domů a pak může jet domů i on.." on jen souhlasně kývl. "Jdeme Slečno?" "Ano, Bav se Raf s moc se neopij." pokárala jsem ji a pak se začala smát. "Ano mami!" Zasmála se i ona. "Bratr ještě nebude doma určitě je ještě někde s klukama takže budeš v domě sama snad se tam nebudeš bát. A ráno za tebou přijedu já a budu ti dělat společnost." usmála se a pohladila mě po rameni. "Dobře a kdy se seznámím s tvým bratrem?" "Jo zlato tak to asi až zítra odpoledne nebo večer ráno má s klukama tréning a pak se vetšinou zašijou u někoho z nich a dělají blbosti." "Jaky tréning?" "dočkej času zítra se to dozvíš" mávla mi a odešla.

Neustále jsem musela myslet na dnešní tanec. Usmívám se tu jak magor. Z kufru jsem si vytáhla dress Barcelony s číslem 11 a šla spát.