K četbě a přednesu

Přátelská zóna

Hodněkrát mi bylo řečeno, že mne má někdo rád trošku více, než kamarád kamarádku má. Jenomže já jsem zatím ve věku, kdy se musím spokojit i jen se přáteli, proto jsou z nás dále přátelé. Vážím si ho, mám ho ráda a on má rád mně. Jak jsem psala ve svém citátu: Kdyby bylo víc manželských páru, kteří byli dříve přáteli, svět by byl krásnější. Nepopírám, že bych časem mohla k němu cítit to samé, ale zatím mám ten holčičí rozum, který mi přikazuje jako prioritu školu a mé rozvíjení v divadle a v psaní. A dokud ten rozum mám, nehodlám se ho zříct. Škoda, že to zůstalo bez pochopení...

Přátelská zóna neboli friendzone, nazývejte to, jak je libo, je velkým tabu v mezilidských vztazích. Ale proč? Proč si lidé neváží toho, že je má aspoň trochu ta osoba ráda? Já byla vděčná v období rané puberty, že tehdejší dětská láska má mne vnímá v přátelském smyslu. Mohu mu být tak nablízku a nebrání mi to ho dále milovat., myslela jsem si jistě. Ovšem tenhle příběh je spíše na jiné vyprávění, neb nedopadl happyendem. Tak proč lidé, když je něžná láska jednostranná a převládají spíše kamarádské sympatie dávají nohy na ramena? Upřímně, je lepší cítit sympatie, než nic nebo nenávist. V dnešní době je láska potřebná více, než kdy předtím, jakákoliv láska je silná. Mateřská, partnerská, milenecké, láska k aktivitě, přátelské sympatie. Na co útěk od nešťastného děvčete či chlapce jen kvůli tomu, že ten druhý či druhá touží po něčem víc? Někdy objetí dá větší klid, než polibky, někdy útěchu plačící bytosti poskytne chytnutí za ruku než pohlazení po obličeji. 

Rozumím, že je smutné, když místo věty: ,,Miluji tě také." uslyšíte tohle: ,,Promiň, ale já tě mám rád nebo ráda jinak, než si myslíš." Zamyslete se nad tou formulací, mám tě rád/ráda jinak. To znamená, že stále máte šanci být té osobě nablízku, být jí oporou. Vážně se rozhodnete pro útěk?