K četbě a přednesu

Rychle na věc

Dovolte mi povědět vám příběh dvou na první pohled stejných párů, kteří zavítali do vztahové poradny ověřit si, zda jim to klape. Zdůrazňuji na první pohled, protože jejich příběhy se docela odlišují.
Tohle je Darek a Jenovéfa, on má třicet let a ona dvacet sedm roků. Seznámili se na internetu, dva roky si spolu dopisovali a jednou za čas si zavolali přes videohovor. Slovo dalo slovo, třetím rokem se sešli v městě Gertín a v ten den spolu začali udržovat vztah. Čtvrtým rokem se Jenovéfa za ním přestěhovala a společně žít v jedné domácnosti. Pátým rokem jí Darek požádal o ruku a ona řekla ano. Teď se znají sedm let, z toho čtyři roky spolu chodí a dva roky jsou manželé. Druhý pár se skládá z Jana a Danice, oba jsou stejně staří jako první dvojice, akorát odlišuje je doba dopisování. Místo dvou roků to trvalo jenom pár měsíců, když si domluvili setkání a hned na tom prvním rande spolu skončili v posteli. Jsou spolu rok a taky šli ověřit si funkci jejich vztahu.

První pár oproti nim se dočkal na první schůzce maximálně polibku. K milování se odhodlali po vzájemné dohodě a jejich svatební noc byla jejich milování v životě. Kterému vztahu by to podle vás klapalo lépe? Tomu prvnímu, protože fyzické sblížení proběhlo po době, když se oba dobře znali, oba věděli, co od sebe mají čekat. Kdyby poprvé se odevzdali i o něco dříve, třeba během čtvrtého roku jejich vztahu, pořád by Darek a Jenovéfa udělali lépe, než Danica s Janem. Oni sdíleli postel dříve, než spolu šli poprvé do kina, na procházku, na jídlo, před tím, než se poznali s rodiči toho druhého, před konverzací o tématech náhodných nebo společných.

Který z párů se podle vás hádá méně? Říkáte si pár druhý, protože je spolu kratší dobu? Větší pravděpodobnost však má první pár, protože prošel procesem poznávání déle a intenzivněji. A pokud ty hádky byly, byly aspoň za něco, třeba: Slavil narozeniny bez ní., nebo: Zatajila mu zaplacení účtu za elektřinu a teď musíme doplatit.
„Kdes byl tak dlouho? Ty jsi nekoupil mléko? Dojez to, co jsem ti navařila a neštvi mne!"
„Jak to, že nemám teplou večeři?! Nezlob se, že jsem nekoupil pečivo. Tak jsem si neuklidil své špinavé prádlo do koše, no co?"
Právě na tyhle témata se nejvíce hádal druhý pár.

Vztahový poradce v poradně uvažuje, co doporučit těmto dvojicím, aby ve vztahu byli více spokojeni. U manželského páru měl jenom doporučení, aby si ze sebe více dělali legraci a menší rozpory, ku příkladu nedosolená polévka zas tak moc neřešila. U partnerů začal vyhubováním: „Mohli jste počkat s tělesnou stránkou vašeho vztahu. Vy jste přeskočili tu rozkošnost společných výletů, osobně si myslím, že rodiče toho druhého vás málo znají. Však já nejsem žádný guru, já nejsem ten, kdo by vám to měl diktovat, mohu jenom doporučit několik postupů. Před tím se vás ale musím zeptat, byli jste spolu před pohlavním stykem někde spolu?" Danici a Janovi v ten okamžik docházelo, že neměl tolik jít rychle na věc a že si mohli minimálně měsíc počkat. Tahle věta v nich probudila uvědomění, že si vlastně nerozumí, že se sobě líbili jenom vzhledově a že kdyby možná vešli do toho vztahu pomaleji, byli by stejně šťastní jako Darek s Jenovéfou. Z poradny tyhle dvě dvojice vycházeli takto–⁠ manželé v ruku v ruce, druhý třicetiletý muž šel s naštvaným pohledem do hospody zapít zklamání z ní a druhá dvaceti sedmiletá žena volala své mamince postěžovat si, že si ,našla dalšího blbečka, který myslel kalhotami.' 

Ten pocit, že na tomhle světě je hodně takových Danic a Janů, jediné, co je odlišuje je místo bydliště a věk. Ten pocit, že puberťácké vztahy už jsou i o tělesnu před tím, než si zajdou na zmrzlinu a před tím, než přijdou pozdravit se s rodinou svého drahého, či své drahé. A kvůli tomu lidé spěchají?