Dear Luke|Luke Hemmings [COMPLETED]

Chapter 15| Decision

Luke's POV:

Pomalu jsem dojel na parkoviště před starým skladem. Bylo poměrně pozdě, tma a někomu by to mohlo nahánět strach. Neříkám, že se nebojím. Jen ho potlačuji a řekl bych, že i úspěšně.

Vystoupil jsem, zamknul auto a vydal se blíž k budově. Celá byla zchátralá a nedivil bych se, kdyby spadla. Musím přiznat, že jsem chvíli uvažoval nad tím, že bych utekl.

Velké železné dveře vrzly poté, co jsem na ně zatlačil. Otevřely se a já mohl vstoupit dovnitř. Pokračoval jsem dál poloprázdnou místností, dokud jsem nezastavil skoro uprostřed a nerozhlédl se kolem.

„Takže jsi přišel" ozval se mužský hlas ode dveří. Opatrně jsem se otočil a spatřil ho s jeho typickým úšklebkem. Vyžíval se tím.

„Co po mně chceš?!" vykřikl jsem nasraně. Ne naštvaně, ale nasraně. Mezi těmito slovy je u mě velká mezera. Přistoupil blíž, byl ode mě necelých sedm metrů. Nevěděl jsem, co může udělat. Klidně by teď mohl vytáhnout zbraň a zastřelit mě.

„Hemmingsi, to jsi až tak blbej?" zasmál se ironicky, ale mě do smíchu nebylo. Netuším, co po mně chce. Pochopil, že mi to nedochází, a tak pokračoval. „Chci Chelsea, ale je tu překážka. Ty jsi ta zkurvená překážka!" vyjekl a jeho tvář se změnila. Už nebyl pobavený, ale vytočený. Měl jsem vědět, že mu jde o ni. Dříve s Chelsea chodil, ale pak se s ním rozešla a já využil šance. Doteď si myslí, že za jejich rozchod můžu já.

„A co chceš udělat? Unést ji a někde zavřít? Vzpamatuj se, vždyť tě vůbec nemiluje!" zařval jsem.

„Mýlíš se" zavrtěl nesouhlasně hlavou „vždy mě milovala, ale ty jsi ji zmanipuloval. Poštval si proti ní i její matku. Jsi spokojený?".

„To není pravda! Se svou matkou nevycházela ani předtím, vše začalo kvůli tobě!". Bylo zvláštní, že mě dokázal vytočit tak rychle.

„Oba víme, že za to můžeš ty" mlel si dál svou. Neměl jsem žádnou náladu poslouchat jeho kecy.

„Co po mně tedy chceš?" zakřičel jsem znovu. Jeho životní drama nehodlám poslouchat.

„Chci, aby jsi odjel a už se nevracel" ušklíbl se „prostě se hned zbalíš a odjedeš".

„Jo, tos uhodl" zasmál jsem se a založil ruce na hrudi.

„Myslím, že to uděláš " přešlápl z jedné nohy na druhou „pokud tedy nechceš, aby se jim něco stalo". Krev se mi doslova vařila v žilách. Nesmí ji nic udělat. „A nezapomeň, že mám lidi po celém světě". Měl pravdu. I kdybych Clifforda zavřeli, má i jiné lidi, kteří by mně nebo Chelsea mohli něco udělat. „Nebo chceš, aby trpěla?".

Bylo to těžké rozhodnutí. Nechtěla jsem ji opustit, ale ani aby ji někdo ublížil.

„Fajn, co mám udělat?" vydechl jsem poraženě a nechal ruce volně padnout kolem svého těla.

„Odjeď a už se nikdy, opakuji nikdy nevracej".

„Chci se s ní rozloučit" řekl jsem. Mávl rukou a z rohu se vynořila další postava. Hood. Došel až ke mně a doslova mi do ruky vrazil papír a tužku. Protočil jsem oči a došel k nejbližší stěně, kde jsem papír "opřel" a začal psát.

Drahá Chelsea,

je mi to líto, ale musím odejít. Je to nutné. Chtěl bych ti to vysvětlit. Nemohu. Miluju Tě. Možná to víš, ale po mém zmizení ti to bude jedno. Budu pro tebe ten kretén, který ti to nevysvětlil a ukradl tvé srdce. Nejde to.

Panebože, až teď jsem zjistil, že je to jako z nějakýho zkurvenýho romantickýho filmu. Pamatuješ si to? Dívali jsme se na romantický filmy a smáli se tomu, jaký tam melou sračky. Teď jsem trochu odbočil, ale znáš mě.

Rád, tak strašně rád, bych ti vysvětlil důvod mého odchodu. Nemohu. Možná se někdy uvidíme. Opatruj se. Je tu přece mnoho krásných důvodů, proč žít, ne? Věř mi, je mi to strašně líto. Jsem kretén- já vím, ale miluju tě. Nezapomeň na mě.

Luke

Papír jsem přeložil a i s tužkou ho odevzdal Michaelovi.

„Jen..." vydechl jsem „polož ten dopis do bílé krabičky, která je nad umyvadlem a seber její obsah, prosím" vyzněl jsem zoufale, možná proto, že jsem skutečně byl.

„Tašky máš venku" odfrkl si. Obešel jsem ho, když mě chytil za zápěstí „a zkus se vrátit a neublížím jen ji".

Bylo to mé rozhodnutí. Rozhodnutí, které ovlivní úplně vše. Naprosto vše a já už ji možná nikdy neuvidím...

Takže zdravím všechny miláčky, kteří to dočetli až sem :)

Ano, nedozvíte se, jestli umřela...lol

Pro ty, co mě chtějí navštívit....jasně, dáme kafčo (popřípadně čajíček, že