1

7 0 0
                                    

Potkali jsme se úplnou náhodou. Vlastně jenom proto, že máme pár společných přátel a volná páteční odpoledne. Šla jsem tehdy poprvé lézt se svými kamarády, a zničehonic jsme tam potkali dalšího. Ten tam ale byl s tebou.

Když se nad tím zamýšlím, znali jsme se už předtím. To bylo ale jen tak od vidění. A dávno.

Každopádně tohle byl ten moment, kdy jsme se poprvé pořádně seznámili. Lezl jsi s naším společným kamarádem-knězem a ještě jsem nevěděla, co pro mě budeš znamenat.

Nijak zvlášť jsme se tenkrát nebavili, nebylo to zapotřebí. Já tam byla se svými kamarády, a ty zase se svými. A prohodili jsme jenom zběžně pár slov. Jediná interakce byla, když jsem se tak z rozmaru prala s Petrou, a najednou na mě volal knězokamarád, že mi chceš něco říct. Ty ses celý červenal, a až po chvilce z tebe vypadlo, že jsem jako čivava - malá a agresivní. Jenom jsem se zasmála a vracela se ke své partě.

Ale protože všechny mé kamarády spojuje dělání si humoru z mojí výšky, už jsem si tě zařadila jako kamaráda.

Houpat se nad propastíKde žijí příběhy. Začni objevovat