Poslání Pharai: Dlouhá cesta, díl první

kapitola 3.

 ,,Vstávéj!" Miria otevřela oči a spatřila Trissu sedící vedle sebe.

 ,,Stráže Brandoie začali troubit před půl hodinou. Forti už jsou ve městě. Za chvíli budou tady." Trissa začala poskakovat po pokoji. Byla na ní poznat nervozita. Miria vstala a převlékla se do věcí, které jí včera vybrala stařenka. Trissa jí už jen pomohla správně nasadit pásky a už jí vlekla ven na chodbu. Utíkaly na konec chodby a po schodech nahoru do věže. Zalezly do Trissy pokoje. 

 Byl v černo-zelených barvách. Stěny byly z bílého kamene, jako celý hrad. Po zemi se táhl černý koberec. Okenní parapety byly ze stejného kamene, jako byly stěny, a byly zdobené množstvím rostlin v černých květináčích. Trám postele byl z tmavě hnědého dřeva stejně jako ostatní kusy nábytku. Miria tu spatřila postel, skříň, komodu, na které stálo zrcadlo vedle hřebenu, stoleček pod oknem, k němu dvě židle, každá z jedné strany. Vše bylo zdobené všelijakými ornamenty. V okně se blyštily ozdoby ze skla a peří pestrobarevných ptáků. 

 Trissa vzala hřeben do ruky a začala hbitě rozčesávat Mirininy rozcuchané vlasy. Mirie vytryskly slzy do očí, ale statečně držela hlavu rovně. Když byly vlasy konečně rozčesané, Trissa odložila hřeben zpět na komodu, popadla Miriu za ruku a běžela s ní zase po schodech dolů, sotva za sebou zabouchla dveře. 

 Dlouhými chodbami doběhly do velké síně. Prostor byl rozdělen na dvě části, jedna byla více dole, měla tvar čtverce a stály na ní dva podlouhlé stoly. Ty už byly prostírány služkami. Druhá část byla oddělená třemi schody táhnoucími se po celé délce místnosti. Na platformě byl třetí podlouhlý stůl. Byl však prostřen jinak. Byl více vyzdoben a místo talířů z porcelánu se na něm blyštily talíře z lví oceli. Po stranách místnosti stálo osm sloupů, jež propojovaly zem se stropem. Všude byly ornamenty, sochy, obrazy a staré zbraně. Celou místnost osvětloval ohromný lustr z tisíců křišťálových článků ve tvarech listů. Vše působilo velkolepě. Uprostřed stolů stály misky s ovocem z Tarbínového stromu, ale i jinými plodinami. 

 Dveře na konci místnosti se rozrazily dokořán a dovnitř vstoupila skupina lidí v drahých pláštích a šatech. Trissa se okamžitě uklonila. Miria raději napodobila její gesto a po chvilce se obě dvě naráz narovnaly. Skupina moryn si sedla kolem stolu ve vyvýšené části. Celá místnost zavála tichem. Potupně začali kolem dvou dalších stolů usedat hosté, mezi niž byly i Miria s Trissou.

 Muž sedící na nejvyšší židli vstal.

 ,,Děkuji vám všem, za vaší přítomnost zde. Dnes jsme se zde všichni sešli z několika důvodů. Jako první bych vám rád představil a přivítal zde přítomnou Miriu, Pharai, kterou jsme nedávno nalezli na jednom z ostrovů Alerenu a přivedli sem, do bezpečí paláce. Spolu s zde přítomnou Trissou jsou jedinými objevenými členy spolku Pharai. Dále vám oznamuji návrat rodu Fortů do paláce. Jak jistě víte, v poslední době jsem byl zaneprázdněn situací ve východní části Arbenotie. Poté, co se situace uklidnila, jsem byl schopen se i se svojí rodinou navrátit sem. Také bych vás chtěl seznámit s novým obchodním plánem. Pošleme spolek Pharai na cestu do Veloru přes Baarii a Oniiss. Celá cesta povede z Brandoie přes Baarské pohoří a Podbaarský les, dále bude pokračovat na jih podél řeky Duru a Niis do města Oniiss Taurum. Poté do Východního Aolinu přes Onniisské pohoří na jih, podél řeky Katrin a Arissy do Východovelorské nížiny. Tam končí naše cesta v hlavním městě - Sunirai. Cílem cesty je bezpečně převézt tunu ovoce Tarbínového stromu. Tuto cestu podnikáme každých deset let jako poděkování Veloru za pomoc v Nainyině válce a jako symbol míru. Toť vše, co jsem měl na srdci. Nyní může začít hostina. Hudba!"

 Muzikanti, kterých si Miria zprvu nevšimla, začali hrát tradiční Arbenotské písně a hosté se začali mezi sebou bavit. Někteří u toho jedli, jiní si jen nadšeně sdělovali informace. Hudba se rozléhala celým sálem. Ozvěna se odrážela i do těch nejzašlejších koutů. Miria si v duchu představovala hučící řeku, všechny její zákoutí, jak naráží do kamenů, tvoří peřeje, ale i jak klidně teče svým pomalým tempem. Tak bohaté byl orchestr barev znějící po celé místnosti.