poor boy - [k.th x j.jk] CZ/SK

12/50

,,Kde jsou toalety?"
Optal jsem se.
,,Támhle rovně a pak doprava."
Vysvětlil mi.
Rychle jsem se otočil a tak unikl od té divný osoby.
Šel jsem kus rovně a ocitnul jsem se v chodbě.
,,Sakra bylo to vpravo nebo vlevo?"
Úplně mi to vypadlo, kam mám zatočit.
Zahnul jsem doleva, protože jsem si nebyl jistý a kdybych byl blbě, tak se můžu vrátit.
No ne?
Na konci místnosti byli dveře.
Chytnul jsem za kliku a otevřel si, vešel jsem do další místnosti.
Nebyli to záchody, kam jsem se chtěl dostat, ale jedna velká místnost a po dvou stěnách byla zrcadla.
Tak tady musí Hobi trénovat, když tu je.
Má na to prostory, aby mohl tančit.
To já když trénuji, tak trénuji svůj zpěv ve sprše nebo s hřebenem v ruce..
Zavřel jsem za sebou dveře a šel se posadit do rohu místnosti.
Seděl jsem opřený zády o zeď.
Zaklonil jsem hlavu a zavřel oči.
Pravděpodobně to tu je jako na gala večeru, vůbec se sem nehodím.
Tady mě doufám nebude nikdo hledat.
Co využít situace, že jsem tu sám a zazpívat si.
Bude tu dobrá ozvěna.
Vytáhnul jsem mobil z kapsy a pustil si tam piano cover písně, kterou chci zpívat na tom konkurzu.
Cover začal hrát a já začal zpívat.

*tleskání*

,,Máš nádherný hlas."
Ozvalo se.
Na to jsem sebou cuknul.
,,J-jak dlouho tam s-stojíte?"
Vykoktal jsem.
,,Jsem tady skoro od začátku, co jsi začal zpívat?"
Odpověděl mi a došel ke mně.
Posadil se ke mně a díval se na mě upřeným pohledem.
,,O-omlouvám se. Myslel jsem, že tu nikdo není a že nevadí, když si sem zalezu."
Sklopil jsem pohled.
Díval jsem si na ruce.
Teď mě seřve, že bez dovolení nikam nemám co lézt.
,,Zase tak moc se nestalo, jenom jsi zpíval.."
,,D-dobře.."
,,A ty vážně nevíš, kdo jsem a ani tě to nezajímá?"
Prolomil ticho.
,,Nemám tušení a je mi t-to jedno. Už vůbec nemám potřebu se s někým seznamovat."
Zvednul jsem se ze země a dal se na odchod.
,,Kam jdeš?"
Otočil se za mnou.
,,Zpátky, kam jinam asi?"
Chytnul jsem za kliku a odešel z místnosti. Mířil jsem si to za Hobim.
,,C-co-"
Chytnul mě za ruku a prudce si mě k sobě otočil.
,,Kam si myslíš, že beze mě jdeš?"
,,Pust mě!"
,,Na něco jsem se ptal.."
Řekl klidným hlasem.
,,Můžu si chodit tam, kam chci?"
Vytrhnul jsem ruku z jeho sevření a dal jsem se znova na odchod.
Nikdo mu nedal souhlas na mě mluvit a už vůbec na mě sahat.
Kroutil jsem hlavou nad jeho chováním.
,,Au, co děláš?"
Křikl jsem po něm.
,,Co ty děláš?"
,,Jak jako já, ty mě tu obtěžuješ?"
Přitiskl mě ke zdi a ruce mi přišpendlil k hlavě.
,,Neobtěžuju, jenom nemůžu pochopit, proč se mnou tak moc pohrdáš.."
,,A proč bych se měl o tebe zajímat?"
,,Protože jsem Kim Taehyung?"
,,Aha a co jako?"
T jsem ho asi už moc vyprovokoval.
,,Jak mě můžeš tak moc ignorovat nikdo. Nikdy mi neřekl, že ho nezajímám?!"
,,No tak se s tím asi budeš muset smířit, vždycky najdeš někoho, kdo z tebe nebude úplně paf."
Pomalu mi povolil ruce až mě na konec pustil.