vampire from Prague (FF / Tom Sean)

❤️3❤️

Druhý den jsem ani nešel do školy. Nevim proč , ale nějak se mi nechtělo.

Dneska už tady do školy jdu a nestíhám. Skvělý 'učitel‘ příjde pozdě.

Vzal jsem batoh. Obul si boty a vyrazil. Podíval jsem se na hodinky a ty mi ukazovali že je 7:45. Skvělý. Do školy normální chůzí to mám tak na 25-30 minut. Jasně mohl bych jet autobusem ale to bych tam byl ještě víc pozdě.

Zrychlil jsem tedy krok, ale pořád to nebylo dostatečně rychlé. Tak jsem běžel. Nějak jsem se neovládl, ale moje nohy začly víc a víc zrychlovat. Nevim jak, ale za pět minut jsem byl u školy.

Že by to byla součást proměny?
Ne. To je jak z filmu s upírama. Že bych já mohly běžet rychle ? Blbost. Já jsem rád když dojdu z pokoje do ledničky.

A co když jenom přece? Tak , ale počkat. 5
To by znamenalo že bych nemohl vyjít na slunce. A já, já který slunce miluje. Nemohla by to být ta pravá láska? Asi ne. Ale i tak.

Vešel jsem do třídy a porozhledl se. Byl tam učitel, který tuto hodinu normálně vede.

Ještě že učíme jenom dvakrát do týdne.

Začal jsem něco vykládat. A věřte mi nebo ne, ale mluvit před celou třídou a před učitelem který na vás čeká až se splete a on vás mohl opravit je fakt hrůza.

Takhle jsem ještě chvíli něco říkal a pak jsem se ptal na různé otázky. Překvapivě mi to šlo dobře.

Byl konec hodiny a tak jsem si zabalil věci a odešel ze třídy na svoji hodinu. Tady aspoň jsem to tak plánoval.

"Tome, počkej„ přiběhla za mnou zrzovlasa dívka.

"Ahoj Luci„ pozdravil jsem jí.

"Ahoj, co ? Jak jsi mi to řekl?„ usmála se.
Měla kouzelný úsměv. Teď mi trklo. Už vím odkud ji znám.
To je ta holka o který se mi den, dva před školou zdálo.

"Halo .. vnímáš mě ?„ zamávala mi rukou před obličejem.

"Co jo. Co si říkala?„ vytrhla mě z přemýšlení.

"Až ty mi řekneš na co si myslel?„ zazubila se a stoupla si přede mně.

"Vis jak jsem se tě ptal první den jestli se neznáme? Tak jsem nemohl přijít na to kde jsem tě už viděli a až teď jsem si vzpomněl.„ plácl jsem se do čela.

"Jo a kde ? Leda tak ve snu„ začla se smát.

"Tobě stačí ke štěstí málo viď? „ uchechtl jsem se. *Jinak jo ve snu. Zdála jsi se mi tak den, dva před začátkem školy„ poškrábal jsem se na zátylku.

"Co-cože? To jako vážně?„ vykulila očí.

"Jop.. a teď mi řekni na co ses mě ptala ?„

"No kde jsi byl včera. Jsem tě neviděla„ řekla přesně to co jsem čekal že řekne. Hele že bych byl i věštec? Ne to asi ne

Ahojkyyy🙌🏼

Jsem moc ráda že se vám to líbí 🥰❤️
Lidí kdyby se kdekoliv vyskytovali v příběhu místo písmenek čísla tak mi dejte vědět 🙏🏼 já se občas prekluknu 🙈 např. 5ak, 4ekl ...
6.4.22

497 slov