vampire from Prague (FF / Tom Sean)

❤️11❤️

Pohled lucky

  Probudila jsem se, ale Tom už vedle mě nebyl. Podívala jsem se z okna a byla ještě tma. Tak jsem se podívala kolik je hodin. Bylo 3:11. No super. To už neusnu a musím jít do školy.

Náhle jsem uviděla pohyb na balkoně. Vstala jsem z postele a šla se podívat kdo to je. Pevně jsem doufala že to bude Tom.

Otevřela jsem dveře. A přeci to byl Tom.
Ulevilo se mi že to nebyl žádný zloděj.
Už jsem si připravovala že ho vemu kytarou.

"Tome? Co ty tady tak pozdě „ přišla jsem k němu a opřela se o rám.

"Mohl bych se tě ptát na to samé„ uchechtl se a já s ním .

"Pravda, taky nemůžeš spát?„ zeptala jsem se a podívala se na něj. Co on brečel?.

"Ty jsi brečel?„ zeptala jsem se hned a nečekala na odpověď předchozí otázky.

"Co? Ne„ setřel si mikinou téměř zaschlé slzy.

"Ale.. nemusíš se stydět i kluci pláčou to je normální„ objala jsem ho rokou okolo ramen ze zadu.

"Fajn, ale neptej se mě proč ano?„ podíval se na mě.

"Dobře tak udělám jenom tohle„  řekla jsem a hned na to ho objala. On mi objetí opětoval.

Ještě chvíli jsme byly venku koukali na hvězdy a povídali si.
Pak mi začla být zima a tak jsme šli dovnitř.

Šli jsme si pustit televizi. Lehly/ sedli jsme si na postel a pozorovali film. Začli se mi zavírat víčka. Opřela jsem si hlavu o Tomovo rameno a usla. To je poprvé co vstávám ve tři hodiny ráno a přesto i tak usnu.

.....

Zvonil budík na mém mobilu. To jsem spala tak málo ? Porozhledla jsem se kolem sebe a Tom nikde v pokoji nebyl.

Šla jsem tedy do obýváku, tam taky nebyl šla jsem do kuchyně a bingo je tady. Já to bingo používám nějak furt nemyslíte?

"Dobré ráno, šípková Růženko„ řekl bez toho aby se otočil a zjistil si že to jsem opravdu já.

"Dobré ráno„ usmála jsem se.

Ucítila jsem vůni palačinek. Miluju palačinky.

"Kolik vůbec je? „ zeptala jsem se.

"Něco po 8„ pokrčil rameny.

"Co? Musím do školy!.„ začla jsem mírně vyvádět.

"Ne dneska nikam nejdeš, ještě jsi mimo z té 'autonehody' pamatuješ?„  mrknul na mě pravím okem .
Chtěla jsem něco říct, ale pak mi to došlo, tak jsem to nechala být.

"tak co je dneska v plánu, když už tu musím být. Ehm s tebou„ ukázala jsem na něj.
On se na oko urazil.

"Já tě tady nedržím„ pokrčil rameny a věnoval se dal palačinkám.

"Dobře tak ahoj„ zvedla jsem se a chtěla odejít, ale ne odejít jako odejít. Chtěla jsem jenom aby si to myslel.

"Počkat co?„Slyšela jsem za sebou.

Chystala jsem se jakože otevřu dveře a zabouchnu je, ale náhle se přede mnou objevil on. Nevím jak tak rychle se objevil přede mnou.

"Nikam„ držel dveře.

"Vždyť jsi říkal že můžu odejít„ skřížila jsem si ruce na prsou.

"Ale to jsem nevěděl že by jsi fakt odešla„ furt držel dveře.

"Ale já nechtěla odejít. Jen jsem si z tebe udělala srandu„ vyplazla jsem na něj jazyk a šla směrem do kuchyně.

👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼👋🏼

Další den další kapitola 😇

20.4.22

534 slov