vampire from Prague (FF / Tom Sean)

❤️25❤️

O týden později

Už to je týden co jsem se s Tomem začla bavit.
Upřímně jsem za to i ráda. Ukázalo se že není až tak špatný, právě naopak.

Už jsi i skoro zapomněla že je to upír nebo že existuje nějaký lovec upírů, a už úplně jsem zapomněla co mi vlastně říkal.
Teď už se bavím s Tomem jen díky své vlastní vůle.
Každý den chodíme spolu ven.
Zrovna dneska jdu k němu a budu u něj přespávat. Jeho rodičům to nevadí a mému tátovi taky ne. No sice měl pár poznámek, radči se ani neptejte jaký, ale hlavní je že mi to dovolil, za což mu jsem ráda.

Skoro za hodinu mám být u Toma. Vzal jsem si oblečení na přespání a věci na zítra. Hodila jsem to do vaku. Vzala jsem si klíče, mobil, peněženku. Jestli si říkáte proč peněženku, tak protože to je věc bez které prostě neodejdu, stejně tak jako bez mobilu a klíčů a jediný co tam mám jsou peníze plus kreditní karta, ale tam jdou taky peníze, takže tam mám jen peníze, možná si nic kupovat nebudu, ale nikdy nevíš a já vždycky myslím dopředu je lepší si všechno sebou brát než aby jsi to potom postrádal ne ?

Každopádně jsem už na cestě k Tomovi a jsem trochu nervózní. Ano sice už jsem u něj přespávala, ale to bylo jiný. Nevím jak to popsat, ale bylo to jiné. Snad chápete.

Stojím před jeho domem. Zazvonila jsem na zvonek. Chvíli jsem čekala, ale pak mi otevřel docela vysoký chlap, ale Tom to nebyl. Toho vysokého chlapa jsem hned poznala. Byl to Tomův brácha David.

"Ahoj, koho hledáš?„ zeptal se mile.

"Dobrý den, ehm.. Toma?“ spíš jsem se zeptala než odpověděla.

"Uu tak řeknu hned, pojď dal a klidně mi můžeš tykat. „ usmál se.

"Tome! Tvoje holka je tady!!„ zařval na Toma. Počkat co?.

"Ne to ne! Já nejsem jeho h-„ nedokončila jsem moje blekotaní.

"Jasně, jasně chápu ještě nechcete aby to někdo věděl, rozumím„ mrkl na mě. Co to myslí jako vážně.

" Davide mi spolu nechodíme!„ pokřik po něm Tom.

"Jo vždyť jo„ mrkl na nás na oba. Co s tím má ? My dva? Spolu? Ne dík. No ale není to špatná představa.... Bože nad čím to zase přemýšlím.

"Neber ho tak vážně, on občas říká nesmysly. Co občas furt. „zasmal se a já s ním.

"Dobrý v pohodě„ usmála jsem se .

"Tak co budem dělat?„ zeptala jsem se po chvilce ticha.

"No to nevím, tak něco vymyslíme„ pokrčil rameny.

Ahoj.. jak se máte 😸?

4.6.22
424 slov