❤️22❤️

22 0 0
                                    

Pohled Lucky

"tohle..„ odmlčela jsem se.
Nevěděla jsem jak mu to říct.

"Co? Ale promiň nechápu„ uchechtl se.

"Oo bože! Proč já nic nedovedu říct rovnou„ povzdechla jsem si.

"Ta písnička. Pro koho je?„ podívala jsem se na kytaru.

"Pro tebe„ usmál se.

To myslí vážně? Nebo si že mě dělá jen srandu.

" Hele ale jestli si že mě děláš
Srandu t-„nenechal mě to doručit. Nemám ráda když mi někdo skáče do řeči.

"Ne srandu si z tebe rozhodně nedělám„ zazubil se.

"A co ten rozhovo-„ zase,zase mi skáče do řeči. Já ho asi zabiju.

"To co jsem tam říkal tak to taky bylo o tobě. O nikom jiným, jen O tobě a mých citech co k tobě chovám„ usmíval se. On je tak sladký. Počkat co?

Nic jsem mu na to neodpověděla a jen si to srovnávala v hlavě.

"Ty na to nic neřekneš?„ zeptal se, když už jsem mlčela dlouho.

“ehm.. já teď zrovna nevím co„ byla jsem nervózní a myslím že to šlo i na mě vidět.

"Dobrá, nic neříkej„ milé se usmál.

Podívala jsem se na hodiny abych zjistila kolik je hodin.

A sakra.

"Co to už je tolik? Asi bych měla už jít„ zvedla jsem se pomalu k odchodu.

"Jestli chceš můžeš tady přespat„ poškrábal se nervózně na zátylku.

"Ne to je dobrý, ale děkuju„ otevřela jsem dveře od Tomova pokoje. A šla ke schodům. Kdež slyším Toma jak něco řve.

"Tak počkej aspoň tě dojdu doprovodit.„ doběhl mě .

Cesta probíhala normálně. Povídali jsme si. Úplně jsem zapomněla na to co provedl nebo co je zač. Bylo to stejné jako před tím než se stal upírem. Tohle mi chybělo.
On mi chyběl. Ale no tak Lucko co to meleš.
Popřáli jsme si dobrou noc a pak si každý hleděl po svém.

Šla jsem rovnou do pokoje. Kdyby jste se ptali  co táta. Tak ten už bude spát. A ségry taky a jim by bylo i jedno v kolik jdu domů, ale pak by to řekli tátovi a to by pak byl mazec.

Vešla jsem do pokoje a viděla tam nějakou postavu. Začla jsem mi strach.

"C-co t-ady d- děláte? „ vykoktala jsem ze sebe.

"Neboj já ti ublížit nechci„ řekl ten chlápek.

"A k-kdo j-jste?„ pořád jsem měla strach. Přeci nikdy nevíte co vám chce ten dotyčný udělat.

"No řekněme že lovec upírů„ sedl si na moji postel.

"A co děláte u mě ? Já upír nejsem„ už jsme byla trochu klidná, ale i tak jsem furt měla strach.

"Ano já vím že nejsi upír, chci si ale s tebou promluvit o jiném upírovi, kterého, ale moc dobře znáš„ mrkl na mě. Já hned věděla o kom se chce bavit.

🙈 Ahojky

Včera jsem zapomněla vydat tuhle kapitolu tak ji vydavam dneska😉😹

22.5.22

466 šlo

vampire from Prague (FF / Tom Sean) Kde žijí příběhy. Začni objevovat