Alfa, Beta, Omega

×6×

,,Fliro, co si myslíš o Zartae?" Zeptal jsem se mé rudooké družky.

,,Jak to myslíš?" Otočila se na mě s tázavým pohledem.

,,Je uzavřená a po celou dobu co jí znám je smutná anebo tak alespoň vypadá. Myslím si, že jako Alfa bych měl něco dělat, ale nevím co. Je zamlklá, ale její oči mluví za ní. Je taky dobrá lovkyně a navigátorka."

,,Je pravda, že mi přišla taková uzamčená. Možná bych s ní mohla hodit řeč, ale nevím, jestli je to to, co potřebuje. Ani nevím, jestli by se mnou mluvila." Flira svěsila ocas a poraženě vydechla. Já jsem k ní přišel blíž a olízl jí obě uši.

,,Alespoň bys to mohla zkusit. Prosím..." Nasadil jsem své štěněcí očka a prosebně jsem zakňučel. Flira se zasmála a kývla na souhlas. Vzal jsem menší hromádku suchého listí a mechu a mířil jsem ke zbytku smečky. Flira taky vzala listí a následovala mě. Vyzívavě jsem se podíval na Fliru a co nejrychleji se rozeběhl kupředu. Flira však ani na moment nezapochybovala a za chvilku mě doběhla. Běželi jsme asi tak stejnou rychlostí. Za chvíli jsme však doběhli do cíle. Zastavil jsem jen kousek od Ately, která už byla vzhůru.

,,Ahoj sestro, je ti lépe?" Zeptal jsem se a olízl jí ucho. Ona se uchechtla a zahrabala tlapkou do země.

,,Neboj bráško, ještě neumírám. Fliro, za ty byliny ti děkuji, už se mi začíná dělat líp. Lidon se Zartaou už mají noru hotovou, tak šli vyhrabat ještě jednu noru pro kořist. Šla bych s nimi, ale Lidon trval na tom, abych se nezatěžovala. Můžu pomoct alespoň vám?" Zeptala se s nadějí v hlase.

,,Jistě. Fliro, běž za Zartaou, já to s Atelou už zvládnu. Díky!" Usmál jsem se na svou družku a následně pomalým klusem běžel na místo, kde jsme s Flirou vzali listí s mechem. Běžel jsem hodně pomalu, aby mi Atela stačila.

,,Notak, Gabone, nejsem postižená a je mi dobře. Můžeme běžet rychleji." Atela mě předběhla a běžela mnohem rychleji než doteď. Rozeběhl jsem se za ní, ale žádný sprint to taky nebyl, takže jsem jí hned dohnal.

,,Já vím, ale bojím se o tebe. Máš dost nebezpečné zranění a teď si tu běháš jako králík." Atela prudce zastavila a vyvalila na mě oči.

,,Prosím? Gabone, jak jsem řekla, už je mi líp. Ty Fliřiny bylinky mi pomáhají. Já tady neumírám. Prostě toho nechej, ano?" Atela mě švihla ocasem přes čumák a běžela dál.

,,Promiň." Zašeptal jsem a se skloněnou hlavou běžel za Atelou.

Atela prudce zastavila, až jsem do ní málem narazil. Zvedl jsem hlavu a Porozhlédl se kolem. Jsme na místě.

,,Tady jsme s Flirou vzali to listí a mech." Atela se na mě podívala s vražedným výrazem v obličeji, neřekla ani slovo, otočila se zase zpátky, vzala do tesáku suché listí a mech a běžela k smečce. Já jsem udělal to samé, ale radši jsem běžel asi tak čtyři vlčí délky za Atelou. Opravdu jsem to vůči ní nemyslel zle, jen se o ní bojím. Teď je na mě naštvaná. Hodně naštvaná.

Po cestě jsem měl plnou hlavu myšlenek, tak jsem si ani nevšiml, že už jsme na místě. Listy a mech jsem položil ke vstupu do naší nové nory. Lidon, už rozvalený v noře, mě zpozoroval a vyrazil z nory ke mně.

,,Ahoj Gabone, napadlo mě, že bychom mohli do středu tábora přitlačit nějaký kámen nebo něco podobnýho." Lidon se oklepal a párkrát pohodil ocasem ze strany na stranu.

,,Super nápad Lidone. Koukal ses tady někde kolem?" Lidon kývl hlavou na souhlas a vedl mě jedním směrem. Zanedlouho jsme dorazili k velkému kameni. Určitě by se hodil, ale byl opravdu velký, takže by asi byl problém ho odtlačit. ,,Lidone, ten je asi až moc velký."

,,Blbost! Nebude to takový problém. Stačí najít správnou strategii." Už jsem se chtěl hádat když Lidon se šutrem pohnul. ,,Půjdeš mi pomoct?" V rychlosti jsem kývl a přispěchal Lidonovi na pomoc. Moc mi to nešlo, většinu práce dělal Lidon. Nedopustil, aby se kámen přetočil na plochou stranu, pak by se s ním už nepohlo.

,,Dělal jsi to už někdy? Jde ti to až moc dobře." Lidon se zastavil a oddychl si.

,,Jo, takhle jsem trénoval sílu a logiku v bývalé smečce. Naučil mě to Omega. Nebyl moc výřečný, ale sílu měl větší, než samotný Alfa. Práci Omegy měl rád. Je mi líto, že už ho neuvidím. Byl to úžasný učitel." Lidon radši dál pokračoval v práci, aby na Omegu nemusel myslet. Radši už jsem se do toho Lidonovi nemotal a šel se podívat, jak Flira dopadla se Zartaou. Potichu jsem nakoukl do nory, ale tam jsem viděl Atelu. Ona už nejspíš noru vystlala. Hledal jsem v okolí 10 metrů kolem nory, ale nenašel jsem Fliru ani Zartau. Lidon mezitím přesunul kámen doprostřed tábora a šel si lehnout do nory k Atele. Já jsem sebou plácl vedle kamene až se ho můj hřbet dotýkal. Nevím, jak dlouho jsem tam ležel. Hodinu, dvě? Každopádně, Sluneční Vlk už zapadl. Měsíční Vlčice se pomalu posouvala po obloze a Hvězdná Vlčata ozařovaly to temné nic kolem. Byla mi docela zima, tak jsem se stočil do klubíčka a ocasem jsem si přikryl tlapky. Už jsem se o Fliru začínal bát. O Zartau samozřejmě taky, ale Flira je má družka. Ležel jsem tam opravdu dlouho. Když byla Měsíční Vlčice asi v polovině cesty, uslyšel jsem bolestné vytí Fliry. Zpozorněl jsem, nastražil uši a rozpoznal jsem směr. Ani vteřinu jsem nemeškal a vyběhl jsem za svojí družkou, která je v nebezpečí.

,,Gabone, počkej!" Zaslechl jsem za sebou, ale nezastavoval jsem. Běžel jsem obrovskou rychlostí, kličkoval mezi stromy a přeskakoval padlé kmeny. Do nohou mě šlehaly trsy trávy nebo houští, ale já na to nehleděl. Ozvalo se další vytí, ale tentokrát bylo Zartai. Už jsem byl blízko. Pár desítek vlčích délek. Do čenichu mě udeřil pach velkého kožicha. Přiběhl jsem na místo dění. Zartaa se úspěšně snažila odlákat velkého kožicha od Fliry, která ležela v kaluži krve. Vyvalil jsem oči, rychle k ní přiběhl a zkontroloval, jestli dýchá. Naštěstí ano. Vzal jsem jí za zátylek a poodnesl jí o kousek z bojiště. Poté jsem běžel pomoct Zartae. Využil jsem momentu překvapení a ve velké rychlosti do něj vrazil. Velký kožich se převážil a spadl. V tu chvíli se na něj vrhla Zartaa a prokousla mu hrdlo. Zastavil jsem se, abych zjistil, jestli je opravdu mrtvý a pak jsem rychlostí blesku běžel za Flirou.

Ehmm... Ahoj. Od posledně vydávám docela brzo, že? No, každopádně, další zvrat, jinak nic moc. Přemýšlím, že budu kapitoly dělat kratší, protože budou vycházet častěji. Teď moje kapitoly mají nad 1000 slov. Klidně napište váš názor. Doufám, že se kapitolka líbila

(VELKÝ KOŽICH-MEDVĚD)  :D

Korynek_