Naučím Tě milovat

16. EGOISTICKÝ OTEC

Petr byl v hrozné depresi. Pořád se nedokázal přenést přes to, co se dozvěděl. Viky byla Lady X. Žádná Alex neexistovala. Na jednu stranu našel svou lásku, kterou hledal od doby, co Marek rozpustil Lady X, na druhou stranu to před Markétou i Viky vědět neměl. Co měl tedy dělat? Navíc si přece všiml, že je Viky těhotná. To dítě musí být jeho, koho jiného? Viky není žádná holka, co jde s každým a nebyla taková ani jako Lady X, tím si byl jistý. Rozhodl se nakonec, že tomu poskytne volný průběh. S Markétou si dali pauzu. Od té doby, co se tak ošklivě zachovala k Ilonce i Viky, si Markétou vůbec nebyl jistý a začalo ho to unavovat. Nakonec se stejně budou muset rozejít, ale aktuálně to pro něj není priorita. Prioritou jsou děti a Viky. Nicméně se Petr nemohl zbavit toho pocitu viny. Pořád slyšel v uších Viktoriin hlas:

"Prostě jsem se do něj zamilovala,"
"Petr je pro mě passé,"
"Chodím s Břéťou a jsem s ním šťastná."
"S Petrem nechci mít nic společného, je mi z něj zle."
"Přísahám na rodinu, kterou si s Břéťou zakládáme, mezi mnou a Petrem je definitivní konec."

Čí to dítě vlastně je? Ptal se sám sebe. Je tu možnost, že zakládáním rodiny s Břéťou myslela Viky to, že je dítě Břéťovo? Nebo je Petrovo a Břéťa se ho chce ujmout? Určitě by to udělal. Bylo víc než jasnější, že je do Viky zamilovaný, ale že by mu něco takového zatajil? Po všech těch letech přátelství? To se mu nechtělo věřit. Nemohl se vůbec smířit s tím, že by mu Břéťa, právě Břéťa, ukradl ženu, kterou miloval. Vždyť to byl on, kdo ho lanařil do oslovení Lady X, to on přece Petra poňoukal k rozchodu s Markétou, on celou dobu tvrdil, že je Petr podpantoflák a Markéta zlatokopka a že se mu Lady X evidentně líbí a teď? Pohádá se s ním a ještě mu Lady X přebere? Začal ke kamarádovi cítit zášť. Strašně na něj žárlil. Petr si vzal dovolenou, děti svěřil na pár dní mámě a Viky s paní Liškovou dal volno. Byl na tom vážně špatně a chtělo se mu umřít. Nevěděl, jak dál. Danuše, které se Petr svěřil s tím, že už zná pravdu o Lady X, zavolala Viky a všechno jí řekla. Ta se rozhodla Petra navštívit a navždy to mezi nimi objasnit. Viky si sama odemkla a vstoupila do bytu, Petra nikde neviděla a tak šla do pracovny. Ani tam ale nebyl, nakonec ho našla v ložnici. Zaklepala, ale neozval se, tak opatrně otevřela dveře.
"Petře," Viky ho spatřila ležet v posteli, měl na sobě bílé triko a byl přikrytý dekou. Oči měl zavřené a klidně oddechoval. Viky opatrně přistoupila k němu a sedla si na kraj jeho postele. Vypadal hrozně unaveně, evidentně ho to hodně trápilo. Ještě nezažila, aby si vzal volno, odřízl se od světa a zavřel se v bytě úplně sám. Viky opatrně zvedla ruku a položila dlaň na jeho tvář. Cítila, jak jí jeho vousy škrábou do ruky, ale to jí nevadilo. Naopak, měla ten pocit ráda. Bylo jí jasné, že ho miluje a že bude těžké naučit se bez něj žít. A pak Petr zničehonic otevřel oči, chytil jí za paže, přitáhl jí k sobě a políbil jí. Viky se nebránila. Pár minut se takhle nevinně líbali, když Viky ucítila jeho ruku na jejím těhotném bříšku, což jí vyděsilo. Odtrhla se od něj, postavila se a začala couvat se zvednutými dlaněmi k němu.
"Tohle,..." začala a sledovala, jak se Petr zvedá z pod deky: "nemůžeme."
Petr měl na sobě modré pruhované pyžamové kalhoty a bílé ponožky. Vypadal jako normální chlap a Viky se najednou přistihla, jak přemýšlí o tom, jaké by to bylo, kdyby měla právo ležet s ním v té posteli a v pyžamu. Ležet mu v náručí jako jeho žena a nechat ho, aby mluvil k očekávanému dítěti. Ale to byl sen. Nic takového se nikdy nestane. Tohle všechno budou výsady pro Břéťu, ne pro Petra, ačkoli na to právo měl a Viky se mu ho chystala odepřít.
"Viky, já vím, že jsi Lady X a vím, že jsi těhotná," řekl Petr najednou: "a taky vím, že jsem Ti strašně ublížil. Ale já,... pořád si myslím, že je naděje. Že máme šanci. Stačí jen trochu chtít. Já chci být s Tebou a s dětmi...," Petr zvedl ruku a položil jí na pravou stranu jejího bříška: "... se všemi dětmi."
Viky instinktivně zvedla ruku a chytla ho za zápěstí ruky, která se dotýkala jejich dítěte a tvářila se zmateně, nevěděla, co mu na to říct. Má mu přiznat otcovství nebo ne? Dala přece slib Markétě, na druhou stranu Petr měl svá práva. Navíc Markéta byla taková potvora, co jí intrikami znepříjemnila život už tolikrát, že by na ní Viky nemusela brát vůbec žádné ohledy.
"Dítě potřebuje otce, Viky. Ty to přece musíš vědět líp než kdokoli jiný," řekl Petr, Viky ale zakroutila hlavou a odtrhla jeho ruku od svého břicha. Otočila se k němu zády a když se k němu znovu obrátila, překvapila ho: "Jakého otce, Petře? Egoistického? Otce slabocha? Který není schopný bránit si, co mu patří?" Odpověděla mu vztekle a vlasy jí přitom padaly do tváře: "Který se sebou nechá manipulovat jako s nějakou loutkou?? Takového otce?"
"O kom to teď mluvíš, Viky?" Zeptal se Petr zmateně a netrpělivě čekal na její odpověď.